Marek Řezanka
28. 4. 2017   Literárky

Toto jsem psal v roce 2015: Obávám se, že jsme hlavně připravováni na narukování do jakékoli řeže, které nebudou naší válkou. Domnívám se, že padnout za císaře pána touží již jen hrstka z nás.

Protestujme tedy, dokud máme tu možnost. Chtějme znát o oděském masakru pravdu. Máme na to plné právo. Uvědomme si, že celá kauza je nevyšetřena. Přejme si vědět, co stálo na počátku občanské války na Ukrajině. Trvejme na tom, aby byly objasněny okolnosti puče, střelby na Majdanu, atp. Události v Oděse a jejich výklad pak můžeme vnímat jako symbol doby. Doby, která pravdě nepřeje (Viz).

Co se od té doby změnilo? Jenom nám nevyšetřených zločinů přibývá. Jako například, kdo v Sýrii použil chemické zbraně. Už jsme si zvykli jako na normu, že se podobná zvěrstva nevyšetřují, ale jsou rovnou – v zájmu takzvané ochrany našich hodnot, připsána na vrub toho, kdo má být (samozřejmě že nedemokraticky) sesazen.

Není to přitom poprvé, kdy byly Asadovi připisovány zločiny, aniž proti němu svědčil jediný důkaz. Podle de Borchgraveho bylo například stále jasnější, že Asad neměl žádný důvod nasadit chemické zbraně 21. srpna 2013 na předměstí Damašku. Naopak povstalci měli velmi dobrý důvod, vyvolat americkou intervenci. Tato informace se ještě v roce 2013 objevila mimo jiné také na Britských listech

(Viz https://blisty.cz/art/70382.html#sthash.BSJ9DwNC.dpuf).

Dnes už toto médium razí pouze ideologický pohled navzdory všem oprávněným pochybnostem a faktům:

https://blisty.cz/art/86512.html.

Pan Drahoš má karty rád…

Volební štáb Jiřímu Drahošovi skládá reklamní expert Martin Přikryl (Viz). Ten na sebe 17. listopadu 2014 upozornil akcí „Červená karta pro prezidenta“, která měla za cíl vyprovokovat svržení Miloše Zemana. Stačí si vzpomenout na různé petice požadující jeho odstoupení, na mediální masáž a tlak, který šel ruku v ruce s politickými iniciativami (Petice Jana Němce, petice Michaela Kocába, ad.). TOP09 už byla v pozoru – jako ochranná bašta demokracie. Mezitím si tehdejší americký velvyslanec, A. Schapiro, notoval spolu s Janem Krausem, jaký je ten Zeman Putinův agent a jak je jeho chování nepřijatelné.

Události z listopadu 2014 rozhodně nevnímám jako běžnou demonstraci nespokojených, ale jako zřejmou politicky orientovanou akci s cílem oslabit (či přímo sesadit) demokraticky zvoleného politika.

Mantra TOP09 pak kontinuálně pokračovala:  

„Prezident Zeman opakovaně dokazuje, že České republice škodí, a to systematicky a vědomě“, 

vyjádřil se například Marek Ženíšek (Více viz http://www.literarky.cz/blogy/marek-ezanka/20406-prostedi-pro-diskuse-nevhodne, http://www.literarky.cz/blogy/marek-ezanka/18732-a-zitra-to-budete-vy, http://www.literarky.cz/blogy/marek-ezanka/18743-ale-chovate-se-tak a http://www.literarky.cz/blogy/marek-ezanka/18775-kdy-akademikm-vadi-zima).

Více méně se zlegalizovalo vrhání vajec (jak dlouho bude trvat, než se přejde na dlažební kostky?) na „politika, který si to zaslouží“. Je otázkou, zda by soudy postupovaly stejně benevolentně, pokud by se cílem stal politik jiný – například nějaký „ochránce západních hodnot“.

V tomto kontextu pak působí jako špatný vtip, že kandidát na prezidenta, Jiří Drahoš, považuje červené karty pro Zemana jako povedenou taškařici:

 https://video.aktualne.cz/dvtv/drahos-akce-cervena-karta-pro-zemana-mi-prisla-docela-vtipna/r~d662c6ba29f111e783780025900fea04/.

Sice hlásal, že nebude Antizemanem, ale hlavní tváří v jeho štábu bude Antizeman, jak když ho vyšije. To už se dostáváme k humoru černému.
Panu Drahošovi jistě nevadí ani zničená standarta (Více k této kauze viz ). Nejspíš tuto kauzu vnímá také jako nevinný žertík. Kouskem vlajky se již na Facebooku pochlubil například teplický radní Dominik Feri nebo publicista Janek Rubeš (Viz). Náhoda? Neschvalují tito lidé svým jednáním něco, co by naopak měli odsuzovat? Jakým příkladem jdou ostatním?

Je evidentní, že všem těmto lidem by pan Drahoš na Hradě nepřekážel. Naopak. Stejně tak je ovšem zřejmé, že tento pán neztělesňuje nějaké univerzálně platné demokratické a humanistické hodnoty. Na to vystupuje až příliš selektivně. Do třetice je patrné, jak hluboce by rozděloval naši společnost – ale o tom by se již ti, podle nichž je původcem všeho zla pan Zeman, nezmiňovali. Pro ně by to byl Sjednotitel. Bohužel pouze pro ně.

Je zvláštní, že lidé jako pan Drahoš se nezabývají pátráním po důkazech, kdo spáchal chemický útok v Sýrii. Lidé jako pan Drahoš nepožadují prošetření masakru v Oděse. Lidé jako pan Drahoš totiž rozlišují člověka a „člověka“. Lidská práva se potom člověka s uvozovkami netýkají.

Pořád stejný scénář hry…

Toto vše bychom měli mít několik měsíců před prezidentskými volbami na paměti. Že je to stále dokola: Rudé karty, Kalousek jako bojovník za lidská práva, speciální oslava 28. října v podání pánů Gazdíka a Horáčka, Týden neklidu, atp.:

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Tydny-neklidu-kvuli-Hermanovi-vzpominate-A-ted-jdou-neklidni-umelci-znovu-do-akce-Ctete-co-chystaji-485228.

Politolog Kamil Švec (jemuž mohutně sekundoval jiný politolog, P. Rosůlek) vůbec nepotřebuje diskutovat o jednotlivých krocích hlavy státu a rozebírat je z různých úhlů pohledu. Místo toho si vystačí s konstatováním, že:  

„Čtyři roky stačí, abychom si udělali obrázek. Nemyslím si, že Miloš Zeman je dobrým prezidentem.“ 

Na takovouto větu snad ale člověk ani nepotřebuje být politologem.

Perlil též zástupce médií, Jindřich Šídlo:  

„K přímé volbě vím, že celá politologická obec protestovala.“

A říká toto více o přímé volbě hlavy státu, nebo o naší politologické obci?

Vyjít by klidně mohl román: Naši demokraté, kde by se vyjímala tři jména (a s nimi mnohá další): M. Kalousek, P. Bělobrádek a Z. Stanjura, kteří by poté, kdy nebyl zvolen na Hrad kníže (což pevně doufali, že bude), označili přímou volbu prezidenta republiky za chybu (Viz).

Jindřich Šídlo si opakovaně plete politickou analýzu s ideologickou hlásnou troubou:

„Miloš Zeman má svoji zahraniční agendu takovou, jakou mu dovolí vláda. Tady to nakonec dospělo k naprosto nejostudnějšímu aktu české zahraniční politiky od roku 1990. To byl ten podpis poníženého dopisu čínskému politbyru. Za to, že se člen demokraticky zvolené vlády sešel s dalajlámou. Nejsem dalajlámista a rozumím smyslu vztahu s Čínou, ale – poté, co se tu odehrály orgie nad návštěvou čínského prezidenta, „v ulicích Prahy se čínské bojůvky pohybovaly, jako kdyby suplovaly českou policii – tak celá politická reprezentace se shodla, že se omluvíme Číně za v podstatě banalitu. Za toto ponížené gesto od té doby na výtky, že nás prezident táhne někam na Východ, říkám, že v tom evidentně není sám a že mu tady někdo pomáhá. Samozřejmě vztah k Rusku a ke Krymu, kdy popírá pozici vlády, což je dost neuvěřitelné. Zmínil bych také, že je největší přítel Izraele. Je tam považován za jednoho z nejvstřícnějších státníků. V době, kdy byl na důchodku, tak jej izraelská ambasáda pravidelně zvala do Prahy a skutečně si jej váží. Skutečnost, že nejel na pohřeb Šimona Perése, protože zrovna ležel na pláži na konferenci agenta KGB Jakunina, je jeden z nejskandálnějších počinů v jeho prezidentském úřadu“ (Viz). 

Jindřich Šídlo evidentně není schopen věcně posoudit diplomacii s Čínou a navíc záměrně vypouští stanovisko protistrany. To zní:

„Velmi jsem přemýšlel nad tím, že na pohřeb dorazím. Ale jsem zvyklý plnit svoje sliby. A když jsem slíbil organizátorům, že přijedu na Rhodos, tak jsem sem i přijel. Šimona Perese jsem ale měl velmi rád. Kdybych neměl tento závazek, jeho pohřbu bych se zúčastnil."

Pokud chtěl pan Šídlo tímto onálepkovat prezidenta Zemana jako protiizraelského, nepodařilo se mu to. Nechme nyní stranou, co je zájmem občanů v Izraeli. Jestli je ale v Izraeli nějaký náš politik tamní politickou reprezentací vnímán pozitivně, je to právě Zeman.

Aspoň víme, že pro pana Šídla není nejskandálnější masakr v Oděse, ale to, na čí pohřeb prezident Zeman nedorazil. Více k práci tohoto „mediálního matadora“ asi není nutné dodávat.

Vůbec tu názorně vidíme ukázku zprofanovanosti pedagogů (v tomto případě politologů) a médií, kdy se nikdo z nich ani nesnaží předstírat objektivitu a halí se do konkrétního politického dresu – s nápisem TOP09. Takto nestrannost vypadat nemůže – a diváci, posluchači a čtenáři toto budou vnímat čím dál více.
Nejde snad najít ryzejší ukázku přísloví, kdy zloděj volá: Chyťte zloděje. V tomto případě ti, kteří v naší společnosti budují masivní ideologické příkopy, křičí, že společnost rozděluje ten, kdo jim do jejich vidění světa ani trochu nezapadá. Komu pak ale mají lidé důvěřovat? O koho se mají opřít? A koho mají následovat?

Nebo snad někdo tuto celkovou společenskou krizi, která se mimo jiné dotýká i hodnotového systému, nevidí?

Zastavení před volbami parlamentními

Toliko ke stavu naší společnosti před další prezidentskou volbou. Té budou ale předcházet volby parlamentní. Právě v těchto volbách vyhřezne děsivá skutečnost, že značná část lidí nemá koho volit, a to tak, aby volila ve prospěch svých zájmů (Viz). Co této populaci zbývá? Buď k volbám nejít vůbec, nebo jít a hodit prázdný lístek (což by mohlo mít mnohem větší váhu ve chvíli, kdyby chození k volbám bylo povinné – zdůrazňuji, chození k volbám, nikoli volení samo, to je velmi podstatný rozdíl), a nebo volit proti svým zájmům.
Jsem přesvědčen, že vzhledem k situaci na mezinárodní i domácí scéně si jako voliči luxus hlasovat proti svým zájmům dovolit nemůžeme.

P. S. Na tomto místě bych rád vzpomněl oběti masakru v Oděse. Považuji ho za jedno z mement současnosti, které by nás mělo burcovat. Upadneme-li do letargie a lhostejnosti, bude k různým „oděsám“ docházet každý den. V tom případě mám strach, že již nám není pomoci:


Balada o hodnotě lidského života

Benzin dívky rozlévaly
piknik se však nepořádá
byla slyšet střelba v dáli
tekla krev, ne marmeláda
Smích je slyšet zevnitř stáda
bude boží dopuštění
Na uhel se lidé mění
Unie pak bude ráda?
Uhořeli uvěznění
Do Oděsy stín se vkrádá

Že tam vevnitř ženy řvaly?
Třísky si prý doba žádá
Režim bude vytrvalý
k humanitě stočí záda
Je tu jedna drobná vada:
Zločin nemá vyšetření
Hodnot si prý Západ cení
za hodnotu nepokládá
lidský život – překvapení?
Do Oděsy stín se vkrádá

Není dřevo, co se pálí
Z Bartušky nám spadne brada:
Fašisté prý čelem stáli
k problému, jak zničit hada
Tady každý limit padá
Jenom síla všechno zplení
Demokratům zbývá klení
Všude vládne zmar a zrada
Lidé byli popraveni
Do Oděsy stín se vkrádá

Odporní jsou ještě ctěni
Děs a teror v řece pění
Ejhle, to je skvělá vláda
Surovost je chleba denní
A k Oděse vrah se vkrádá