Podívejte se na obrázky a plačte. Plačte nad tím, jak lehce, ochotně a zbaběle jsme se vzdali toho nejcennějšího, co naší předkové budovali, pro co bojovali a za co umírali skoro dvě tisíciletí. To, co uvidíte, není dočasné. To je na furt. A bude to horší, mnohem horší. Je jen otázka krátkého (velmi krátkého) času, kdy se něco podobného objeví u nás. Podobné týpky potkávám v Praze denně. Ještě izolovaně a v malých skupinkách, ale již jsou zde. A přicházejí denně v nejasných počtech a s nejasným statusem za třeskutého mlčení našich papalášů a zřejmě s jejich tichým souhlasem.