Termínem farhud označujeme vypuknutí davového násilí proti bagdádské židovské komunitě, které propuklo 1. 6. 1941. Jednalo se o mezník v dějinách Židů v Bagdádu. Roku 1940 žilo v Iráku 135 000 Židů, kteří tvořili téměř 3 % z celkového počtu obyvatel. Z nich 90 000 žilo v Bagdádu, 10 000 v Basře a zbývající Židé žili v menších městech a vesnicích.