Vladimíra Vítová
5. 3. 2017
Do NATO jsme v roce 1999 nevstupovali na základě referenda, a proto není nutné na základě referenda vystoupit. Existují minimálně dva způsoby de facto okamžitého ukončení našeho členství v NATO. Veškerá současná agenda NATO je tedy v naprostém rozporu se zakládající smlouvou NATO. Je v rozporu s cíli a zásadami Charty OSN. Je v rozporu s principy vztahů mezi státy zakládajícího dokumentu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a je v rozporu i s naší Ústavou.

Propletenec vojensko - politických vztahů v rámci EU, kdy se jedná o evropské, severoatlantické a bilaterální smlouvy, které kodifikují vojenské akce jako prostředek politiky, ničí právní jasnost, politickou transparentnost a příslušnost jednotlivých států k určitému smluvně - právnímu celku. Tento trend je navíc posílen často nejasnou formulací smluvních textů, které připouští rozdílně účelové interpretace. Smluvní chaos je s největší pravděpodobností záměrný. A tento chaos vojenské a bezpečnostní politiky EU a NATO doplňují navíc mnohé bilaterální smlouvy.

Alternativou k NATO je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Jedná se o největší regionální bezpečnostní platformu na světě, která zahrnuje 57 států. OBSE bylo koncipováno jako hlavní instrument včasného varování, prevence konfliktů a post-konfliktní obnovy. Všechny účastnické státy mají stejný status. Komplexní přístup OBSE k bezpečnosti se zaměřuje na široké spektrum témat, jako jsou kontrola zbrojení, budování opatření na posilování důvěry, řešení dlouhodobých konfliktů, policejní aktivity, kontrola hranic, boj proti terorismu atd.
___________________________________________________________________

Do NATO jsme v roce 1999 nevstupovali na základě referenda, a proto není nutné na základě referenda vystoupit. Existují minimálně dva způsoby de facto okamžitého ukončení našeho členství v NATO.

První způsob je skryt v článku 13 Smlouvy s NATO:

"Po uplynutí dvaceti let platnosti smlouvy může kterákoli strana přestat být stranou po uplynutí jednoho roku od podání oznámení o výpovědi vládě Spojených států amerických, která uvědomí vlády ostatních stran o uložení tohoto oznámení o výpovědi."

ZDE: http://www.sagit.cz/info/sb99066

Druhý způsob tkví ve faktickém zpochybnění samotné smlouvy, protože absolutně nejsou dodržovány ZÁKLADNÍ principy NATO. NATO nejedná v souladu s Ústavou České republiky, s Chartou OSN ani nedodržuje principy vztahů mezi státy, které vyplývají ze Zakládajícího dokumentu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a dokonce nerespektuje ani Zakládající smlouvu NATO.

V článku 1 zakládající smlouvy NATO je stanoveno:

„Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoliv způsobem neslučitelným s cíli OSN.“

ZDE: http://www.natoaktual.cz/na_zpravy.aspx?y=na_summit/washingtonskasmlouva.htm

Česká republika je členem OSN, a proto je zavázána postupovat v souladu s Chartou OSN. V ní jsou stanoveny tyto cíle:

1. Udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

2. Rozvíjet mezi národy přátelské vztahy

3. Uskutečňovat mezinárodní součinnost

K zásadám, kterými jsou členské státy OSN povinny se řídit, patří:
Respektovat svrchovanou rovnost států
Řešit mezinárodní spory pokojnými prostředky
Vystříhat se hrozby silou nebo použití síly

ZDE: http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf

Principy vztahů Zakládajícího dokumentu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě jsou založeny na cílech a zásadách OSN.

ZDE: http://www.osce.org/helsinki-final-act

Veškerá současná agenda NATO je tedy v naprostém rozporu se zakládající smlouvou NATO. Je v rozporu s cíli a zásadami Charty OSN. Je v rozporu s principy vztahů mezi státy zakládajícího dokumentu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a je v rozporu s naší Ústavou.

Jaký je vztah EU a NATO a proč je nezbytné z NATO vystoupit?

Lisabonská smlouva obsahuje tzv. klauzuli solidarity a potvrzuje obranu ‚evropských zájmů‘ (Hlava V). Koncepčně se tento program odrazil v institucionálním propojení bezpečnostní a zahraniční politiky EU v jednom „super úřadě“ (Čl. 27; 3; aktuálně C. Ashtonová). V tomto duchu se nesou i jednotlivé body příslušných kapitol smlouvy. Články 42-44 o zahraniční a bezpečnostní politice unie omezují národní suverenitu. Připouští také – podobně jako NATO – vojenské operace mimo vlastní teritorium (Čl. 42; 1-5) a umožňují akční propojení s NATO, aniž by ho blíže definovaly (Čl. 42; 2, 7). Evropská obranná agentura vymezuje zároveň evropskou vojenskou a obrannou politiku (tamtéž, 3). Lisabonská smlouva hovoří o zahraničních vojenských ‚humanitárních a záchranných‘ misích. Ba dokonce o těch, které by měly konfliktům zabránit (vojenská profylaxe neboli preventivní válka popř. vojenské obsazení dotyčné země), nebo o misích ‚prosazujících mír‘, o ‚stabilizačních opatřeních‘ (Čl.43; 1).

Zásadní problém, kterému politické reprezentace a fanoušci Evropské unie fakticky nevěnují žádnou pozornost, je babylonský propletenec vojensko-politických vztahů v rámci západního společenství. Jedná se o evropské, severoatlantické a bilaterální smlouvy, které na jedné straně stále zřetelněji opouštějí půdu Spojených národů a kodifikují vojenské akce jako prostředek politiky, na straně druhé smazávají právní jasnost, politickou transparentnost a příslušnost jednotlivých států k určitému smluvně-právnímu celku. Tento trend je navíc posílen často nejasnou formulací smluvních textů, které připouští rozdílně účelové interpretace.

Co z toho plyne? EU je militaristické politicko-hospodářské uskupení, bez transparence, faktické občanské participace, podléhající přebujenému lobbyismu, postrádající demokratické kontrolní mechanizmy i principy právního státu.

A NATO? Smluvní – a s největší pravděpodobností záměrný – chaos vojenské a bezpečnostní politiky EU a NATO doplňují navíc mnohé bilaterální smlouvy."

Podrobnosti ZDE: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Vladimira-Leva-Petr-Schnur-Teze-o-charakteru-Severoatlantickeho-paktu-a-Evropske-unie-320153

Jaká je alternativa k NATO?

Alternativou je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Jedná se o mezinárodní bezpečnostní organizaci, ve kterou se v roce 1995 transformovala Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě již z roku 1975. Jedná se o největší regionální bezpečnostní platformu na světě, která zahrnuje 57 účastnických států (včetně České republiky) z Evropy, Střední Asie a Severní Ameriky. OBSE bylo koncipováno jako hlavn