Bylo něco před půlnocí. Vracel jsem se z diskotéky. Zastavil jsem u schodiště do metra na stanici Vysočanská, potřeboval jsem cigaretu, protože diskotéka byla – jak jinak dnes, že? – přísně nekuřácká. Žádnou ceduli Zákaz kouření jsem neviděl. Ostatně odpadkový koš, u kterého jsem stál, měl horní kryt zčernalý od stovek típaných vajglů, takže to místo bylo patrně vyhledáváno nejedním kuřákem. Nestál jsem pod střechou, stal jsem mimo.