• Vybrat den

    Říjen 2017
    Po Út St Čt So Ne

    Rozkradený a vytunelovaný český zájem

    30-12-2016 Nová Republika 145 2064 slov zprávy
     
    Václav Umlauf 
    30.12.2016 E-republika

    Pokus o artikulaci zájmů českého státu, který by neměl jít cestou korporátního fašismu. Evropské zkušenosti posledního století jasně ukázaly, že na jeho konci nás čeká globální válečný konflikt.






    Po dvaceti letech zlodějin a budování českého mafiánského kapitalismu na extrémně neoliberální způsob u nás došlo k paradoxní situaci. Česko vyniklo z civilizovaných zemí socialistického bloku tím, že má stát a chování občanů jako někde na Balkáně. Stádo ovčanů poslušně volilo pod hrozbou příchodu mytických „komunistů“ a návratu „starých pořádků“ party politických zlodějů zprava i zleva tak dlouho, až stát a jeho zájem prakticky zmizel. Znechucení a nemyslící občané svedení korporátními médii tento stav potvrdili tím, že do čela státu zvolili miliardáře přes úživu, který nabídl „dva v jenom“, jak to vtipně napsal náš redakční kolega v článku Politika v akčním korporátním balení. Lidé pochopili, že politické koupené šašky nemá smysl volit, když si mohou svého miliardáře zvolit přímo. Pak totiž nemusí platit za okliku zvanou "zastupitelský lobbismus" a dostanou jako v akci zvýhodněné korporátní balení "dva v jednom". Tím došlo k tomu, že stát je konečně vedený ve stylu korporátního fašismu, tedy jako „moje firma“.




    K tomuto vývoji jsme už dávno věnovali sérii článků k vývoji českého korporátního fašismu. Ke čtení stojí článek Rozdíl mezi korporátním kapitalismem a korporátním fašismem. Rozdíl tkví v tom, zda kapitalismus v dané zemi řídí politická reprezentace, nebo bankovní či průmyslové korporace. Pokud platí jako v Číně a v Rusku, že korporace podléhají politické moci a jejich strategii spoluurčuje stát a má možnost dosáhnout i na jejich zisky, pak jsme v korporátním kapitalismu. Pokud ale platí, že korporace si uplatí volby a vybírají kandidáty, a přitom neplatí prakticky žádné daně v daném státě, pak jsme v modelu korporátního fašismu.

     

    Pravice a korporátní fašismus


    Typickým příkladem politického systému řízeného v popsaném modelu korporátního fašismu představují dnešní Spojené státy americké, o čemž jsme psali dost článků. Tento model prosazuje v USA nový prezident Donald Trump. Jenže na rozdíl od ideologicky nemyslího a politicky zbabělého Česka tento miliardář sleduje úplně odlišnou strategii. Tzv. „alternativní pravice“ (Alt Right) podporující Trumpa obdivuje Putina jako silného národního vůdce, který zkrotil nadnárodní korporace, dosáhl ekonomické stability a díky brilantní zahraniční politice Lavrova a spol. vytvořil z Ruska opět globální velmoc. To je přesně to, co tzv. "levicový" Obama s klanem Clintonových projeli na plné čáře. A ještě při tom ekonomicky ožebračili střední třídu a nechali nekontrolovaně vládnout bankstery z bank, které jsou příliš velké na to, aby mohly padnout. Trump bude nemilosrdně budovat US-korporátní fašismus, nejspíše stát Mussoliniho typu, v němž platí i jistá míra sociální spravedlnosti. K tomu viz náš starší článek O fašismu, racionálně. Pravice tedy ví, co chce a co je pro ni tzv. "český zájem". Tak to shrňme v bodech.
    • Musí zde zůstat současná kolonie poslušně pracujících dělníků v montovnách za minimální mzdy.
    • Veškeré zisky se budou legálně, přes zákonodárství, odvádět jednomu procentu až jednomu promile vyvolených.
    • Těm 99 procentům dole se ve školském, zdravotním a důchodovém systému nechá jen tolik, aby se na jednu stranu nebouřili, a na druhé straně aby neumírali před nemocnicemi jako dnes v Řecku.
     

    Spojení banksterů a koupených politiků je typickým znakem korporátního fašismu a v Německu odstartovalo cestu ke 2. světové válce. K tomu viz článek Takový obyčejný vraždící EU-fašismus, kde najdete paralely se současným vývojem v EU a odkazy na naše důležité články k tomuto tématu. Klíčová schůzka Hitlera s hlavním korporátním fašistou Franzem von Papenem proběhla v Kolíně dne 4. 1. 1933. Toto setkání zprostředkoval bankéř Kurt Freiherr von Schröder ve své vile. Tento den a tuto schůzku mnozí historikové považují za datum založení Třetí říše. Tento bankéř technicky vzato vedl jako finančník německý válečný průmysl, včetně koncentráků. Schröder seděl ve správních radách asi 30 nacistických klíčových podniků. Byl chycen v Britské zóně a od Britů dostal trest 3 měsíců vězení a pokutu 1500 marek, kterou jistě s obtížemi zaplatil. O tom psal i článek mé kolegyně věnovaný podílu britských bankéřů na vzestupu fašismu.

    Hitler slíbil korporacím, že zničí odbory a umožní Německu získání „životního prostoru“ na Východě, protože po 1. světové válce přišlo Německo o kolonie a zdroje surovin a odbytiště. Pak logicky a nutně následovala další válka. Nový scénář imperiálních válek pod začínajícím korporátním fašismem už EU provozuje neúspěšně v Sýrii a úspěšně zničením Libye. K tomu jsou důležité paralely našich analýz (Smrt na splátky. Jak guvernér Norman vedl Evropu na cestu zániku v letech 1924-1933) a jak se v Sýrii zadělává na velký velmocenský konflikt (Stejný scénář, jiné velmoci: válka ve Španělsku 1939, válka v Sýrii 2016).

    Takže shrnuto a podtrženo: Pravice, ví, co má dělat, aby si jedno procento až jedno promile podrželo politickou a ekonomickou moc. Je třeba vést hybridní války, militarizovat společnost, pod záminkou „boje proti terorismu“ zrušit demokracii strachem o holý život. Proto je třeba zavést celoplošné sledování občanů a nekonformních občanských skupin. O tom všem píšeme v sérii článků o pilných fašistických chovancích s líným, leč za naše daně dobře placeným agentem Novákem.


    Levice a korporátní fašismus


    A co tzv. „levice“, hájí zájem státu nebo ne? Hezký příklad rozdělení rolí v managementu korporátního fašismu ukazuje nedávný příklad jednoho holandského vyděračského obchodního řetězce legálně vykrádajícího peněženky v Česku. Řetězec u nás rabuje konta zákazníků, ale na mzdy zaměstnancům dává úplné minimum. Poslušné kasírky stávkovat nebudou, protože je to v supermarketech ani nenapadne, a ani funkční odbory už zde nejsou. Mussolini a Hitler by měli jistě radost z tohoto vývoje. V korporátním fašismu se totiž úplně kryje zájem státu a zájem korporací. Takže občanské organizace napsaly na vedení této korporace dopis a obvinily vedení supermarketu z legální zlodějny. Pak se přidal premiér Sobotka a vítězně lidu obecnému oznámil, že jeho osobním dožebráváním se vánoční prémie zvýší v tomto supermarketu ze tří stovek na nějaký tisíc korun. Babiše takové detaily pochopitelně nezajímají vůbec. Pak se probrala i katolická církev ze zimního spánku a jménem sociálního experta biskupa Malého řekla, že by se tento humanitní čin udělat doopravdy měl, protože to celé není tak nějak spravedlivé a Ježíšek by z toho určitě radost neměl.

    Jak sami vidíte, celý postup levicově a sociálně zaměřených skupin představuje naprostou karikaturu normálního postupu boje za vyšší mzdy, ať už stávkou nebo tarifním vyjednáváním. V Německu opět stávkovali před Vánocemi zaměstnanci korporátky Amazonu a jistě své dostali, protože se o jejich stávce už vůbec nemluvilo, na rozdíl od loňského roku, kdy němečtí zaměstnanci Amazonu udělali totéž. Proto se také velká část expedice Amazonu stěhuje z Německa do Česka, viz článek Amazon do Česka? Jasný ekonomicko-sociální dumping!. V Německu se totiž korporátnímu fašismu tak úplně zatím nedaří, zato u nás skvěle. Proč? Protože česká politická levice koupená korporátním fašismem spí zimním spánkem a nevidí skutečný zájem státu. A tzv. „levice“ v podobě socdem v něm hraje roli králova šaška.

    Intelektuální část mediální a tzv. „nezávislé levice“ představuje neškodný odvar Pražské kavárny. Žijí v umělém světě, který správně popsal hlavní manipulátor vládních chovanců v článku věnovaném manipulacím skrze kulturní hegemonii (Chovanci na vnitru začali myslet, viz zpráva agenta Nováka). Buď tito tzv. „nezávislí“ zkoumají své kosmické vědomí a k tomu si přiberou Putina, nebo poctivě nosí ideologické levicové brýle posledního desetiletí, které jim pilná pravice pomohla nasadit. Dotace na své psaní samozřejmě od korporátního fašismu dostanou, protože je třeba tento pseudo-folklór pěstovat. Tyto tzv. „alternativní weby“ vzbuzují zdání, že žijeme v neutrální demokratické společnosti, jejímž největším problémem je boj za třetí záchod pro neutrální pohlaví. Těmito infantilními řečmi pilně buduje „levice“ u ovčanů pocit normálnosti a nekonformnosti, takže proč je neodměnit z drobků padajících z bohatě prostřeného stolu jednoho procenta, který si pro sebe monopolizoval státní zdroje a svůj zájem vydává za zájem státu.

    Takže tzv. „intelektuální levice“ představuje veselé a vcelku hodné stádo infantilních žvanilů, většinou s vysokokoškolským diplomem a zaměstnáním. Tato parta nepochopila, oč ve společnosti vlastně běží a kde je zájem toho, čemu se říká res publica. Tito lidé z podstaty věci nejsou schopni artikulovat státní zájem České republiky, protože vidí jen svá izolovaná témata ideologického pseudo-liberálního panoptika. A k tomu si přibrali sociální nebo anarchistickou agendu, za kterou se ovšem činem a skutkem nehodlají skutečně vážně postavit jako politicky organizovaná skupina nebo hnutí. Kdybychom za komunistů dělali samizdat a opozici takovým stylem, jakým dnešní mladí levičáci obhajují své ideje proti státně a politicky organizovanému korporátnímu fašismu, tak je tu komunismus na věčné časy a nikdy jinak.
     

    Příklady státního zájmu


    Chytrému napověz a hloupého trkni. Náš veřejný web vykrádají chytré hlavy z různých partají, i když k různým demagogickým účelům. Ale o důležitých věcech se psát musí, protože tím bráníme nezávislý úsudek v občanské společnosti. Tak vyjmenujme v prvním kole alespoň důležité oblasti, v nichž je třeba artikulovat státní zájem Česka.
    • Vztah k Evropské komisi a jejím někdy zběsilým nápadům, vděčné téma pro všechny anti-evropské partaje. Viz boj proti nesmyslným předpisům vedeným korporátním lobbingem z EU. Národní korporátní fašismus se proti tomu staví leckdy i docela úspěšně. Viz kritika Babiše v případě některých křiklavých praktik, jako je návrh na jednotnou EU-denaturaci lihu, která je jednak drahá a jednak přestane být denaturací.
    • Zahraniční politika je vedená devastačním způsobem. Problémem je zejména nepřímá podpora korporátního modelu násilné exploatace zemí Třetího světa jako Afghánistán skrze tzv. „zahraniční mise“. Nevím, proč mají padat čeští profesionální vojáci za zvyšování produkce heroinu, kterou chrání NATO. Vláda se vždy odkáže na dobrovolné smlouvy s tím, že „máme závazky ke spojencům“. Pokud chceme terorismus, jako nyní mají ve Francii, Belgii a Německu, tak je to jistě dobrá cesta, jak hájit české zájmy směrem do hrobu. A pokud posíláme vojenský kontingent tajně do zemí bez souhlasu jejich legálních vlád, tak naši vojáci fungují jako námezdní žoldnéři zcela mimo zákon.
    • Nefunkční národní ekonomika a zcela nekontrolovaný vývoz kapitálu spojený s násilnou devalvací koruny. K tomu jsme měli poslední tematické číslo a konferenci, viz tematické číslo 2016-04 (Nové peníze pro nový život). Paní docentka Švihlíková v nezávislých médiích už dva roky mluví o tom, jak Česko funguje jako pracovní kolonie. Tato země tvoří průchoďák na výrobu polotovarů a na tvorbu zisku, který celý plyne do zahraničí. Tady zůstává vyrabovaná země a ekologické škody, přičemž my všichni platíme a hlavně budeme platit všechny sekundární škody vzniklé tímto korporátním rabováním vlasti a obecného lidu. A podobně je tomu s manipulací kurzu české koruny od ČNB, viz příspěvky na citované konferenci. Stát vedený v modelu korporátního fašismu zcela rezignoval na používání dvou základních nástrojů, jimiž brání svou suverenitu a jimiž jsou výše daní od nadnárodních korporací a bank a regulace kurzu národní měny pro zájmy občanů, a ne jednoho procenta.
    • Zcela ujetý socialismus EU-dotací, který rozvrátil svobodný trh v zemi. Vyrabovaná země, kde korporace a banky neplatí téměř žádné daně, dostane část zisku oklikou přes EU ve formě poukázek na obecní projekty. To je státní obdoba těch stravenkových poukázek, které všichni známe a mnozí tuto regionální měnu korporací používají i při placení v korporátních supermarketech. V Česku se tím rozběhla naprostá zlodějina bez efektivní kontroly a zásadní nehospodárnost. A pochopitelně nefunguje konkurenční prostředí, protože dotace získané politickými známostmi či korupcí vytvoří naprostou konkurenční výhodu. V dotační politice je národní zájem úplně jasný. Je třeba změnit rozpočtové určení daní, z EU brát peníze pouze na infrastrukturu státu a na velké projekty. Je třeba navýšit rozpočtové určení daní na úrovni obcí a krajů tak, aby samosprávné celky mohly žít za svoje a tím se chovat tržně a hospodárně.

    Tolik k první artikulaci zájmů státu, který by neměl jít cestou korporátního fašismu. Evropské zkušenosti posledního století jasně ukázaly, že na jeho konci nás čeká globální válečný konflikt.

    Feudalismus - Komunistický Socialismus - Kapitalismus
    - - -

    Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 550 Kč-. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!
    Zpět Zdroj Vytisknout
    All Rights Reserved For Stalose.com   Kontakt  |  mobilní verze stalose.com

    Invex News
    TOP ↑