Daesh: Bastard, který byl zplozen tureckým „státem ve státě“

Vzhledem ke svému humanitárnímu renomé turecká Nadace pro lidská práva a svobody a humanitární pomoc (IHH), nyní partner turecké vlády v rámci Fidanova vedení agentury TIKA (Turecká agentura pro mezinárodní spolupráci a rozvoj), poskytla „dokonalé krytí“ pro Erdogana, aby mohl zintenzivnit svou tajnou strategii vůči Sýrii. Když se Fidan stal šéfem tureckých zpravodajských služeb, utajovaná strategie pokračovala.

Pokud jsou tvrzení pana Yayly správná, potom současný šéf mocných zpravodajských služeb Turecka (MIT) v době Erdoganovy vlády je členem Tureckého Hizballáhu, který je přičleněný k al-Kájdě, a který je zodpovědný za teroristické vraždy levicových disidentů v 90. letech.

Asi od roku 2012, jak Yayla vysvětlil, bylo několik set kamiónů se zásobami vypraveno organizací IHH do Sýrie.

Yayla popsal několik policejních operací, podniknutých proti IHH kvůli vztahům s al-Kájdou, přičemž potvrdil, že jedna z hlavních operací, zahrnujících protiteroristické útoky v Gazientepu, Vanu, Kilis, Istanbulu, Adaně a Kayseri, odkryla úzké pracovní vztahy IHH s hlavními agenty al-Kájdy a ISIS na základě dodávek zbraní džihádistickým skupinám přes hranice.

Zatímco Erdogan a jeho ministři policejní operaci odsoudili, Yayla, který jako náčelník policie v Ankaře informoval Erdogana, potvrdil, že operace byla výsledkem pokračujícího policejního vyšetřování ohledně podpory džihádu v Turecku – nikoli Gülenova spiknutí.

Ale organizace IHH byla pouze jedním z prostředníků pro tyto operace, podporující syrské džihádisty.

„Ostatní operace prováděly přímo zpravodajské služby MIT,“ řekl Yayla. „MIT veřejně převážely v kamionu zbraně a výbušniny do Sýrie, zároveň několikrát přepravovaly v autobusech i skutečné bojovníky. Některé z nich chytila turecká policie.“

V posledních několika letech se do Turecka nahrnuly tisíce zahraničních bojovníků, aby se připojili ke skupinám, bojujícím proti režimu Bašára al-Assada v Sýrii.

V rozhovorech Ahmeta Yayly pro INSURGE intelligence jsou poprvé poskytnuta přímá potvrzení od člověka, který má informace zevnitř, a to nejen o tom, že Erdoganova vláda zavírala oči před přesunem těchto bojovníků přes hranice do Sýrie, ale že turecká policie odhalila roli tureckých zpravodajských služeb v tomto přísunu zahraničních bojovníků, která zahrnovala i přímou spolupráci s ISIS:

„Zpravodajské služby MIT přepravovaly teroristy ISIS v autobusech v letech 2014 a 2015 z Hatay do města Sanliurfa. Někdy byli vysazeni na hranicích, jindy byli přepravováni přes hranice. Když se teroristé vraceli do Turecka, byli často zastavováni kvůli rutinní kontrole na drogy. Turecká pohraniční stráž našla v autobusech kalašnikovy a munici. Cestující byli zatčeni a podrobeni výslechu, a řidiči otevřeně připustili, že si najaly MIT k přepravě těchto teroristů a zahraničních bojovníků.“

Yayla nebyl přímo zapojen do těchto operací, ale dozvěděl se o těchto průkazných zjištěních v době, kdy velel u policie, protože měl neomezený přístup k relevantním záznamům.

 

Bomby pro charitu    

Západní zpravodajské služby již dlouho podezíraly organizaci IHH z toho, že má vazby na terorismus.

Důvěrný kabelogram ministerstva zahraničí z amerického velvyslanectví v Istanbulu, který získal web Wikileaks, datovaný 21. července 2006, potvrzuje, že organizaci IHH „někdo podezírá z financování mezinárodního terorismu… V roce 1997 byli v sídle IHH v Istanbulu zatčeni místní úředníci poté, co bezpečnostní složky provedly razii a objevily střelné zbraně, výbušniny a návody na výrobu bomb.“

Kabelogram zmiňuje pohřební vzpomínkovou slavnost pro zesnulého čečenského vojenského velitele Šamila Basájeva, spolupracujícího s al-Kájdou, kterou spoluorganizovala IHH a kterou osobně navštívil Bulent Yildirim, prezident IHH.

Basájev byl ministerstvem zahraničí označen v roce 2003 jako teroristický jedinec, neboť se přiznal k účasti na několika masakrech civilních rukojmí a sebevražedných bombových útocích, zároveň i ke svým „vazbám na al-Kájdu“.

V této souvislosti stojí za zmínku zbylá část tajného kabelogramu:

„Truchlící pozůstalí pokračovali v prozpěvování arabských sloganů, prokládaných následujícími frázemi v turečtině: ‚Zabiják Rusů – Pryč z Čečenska,‘ ‚Zabiják Izraelců – Pryč z Palestiny‘, ‚Zabiják Američanů – Pryč ze Středního východu‘, ‚Šamil Basájev – Tvoje cesta je naše cesta‘, a ‚Hamás – Pokračuj ve vzdoru‘. Jako možný odkaz na nadcházející volební období Yildirim měl také zprávu pro tureckou vládu: ‚Nepodporujte tyto bezvěrce – pokud půjdete přímo, jsme připraveni vás následovat‘. Uprostřed ceremonie účastníci zapálili vlajku – což jsme nemohli vidět – k velkému potěšení davu. Co se týče Basájeva, Yildirim ocenil skutečnost, že nedělal ústupky, a prohlašoval, že usiloval o nezávislost a zemřel pro Boha a pro tuto věc.“

Yayla potvrdil, že na základě policejní razie v IHH v roce 1997 byly zjištěny přímé vazby mezi touto charitativní organizací a al-Kájdou. Jak řekl, pracovníci IHH byli připravováni pro bojové operace v Čečensku, Bosně a Afghánistánu.

Dokumenty nalezené během razie ukázaly, že zbraně byly tajně dodávány skupinám, které byly ve spojení s Usámou bin Ládinem.

Stoupenci ISIS také beztrestně pravidelně přepravují přes turecko-syrskou hranici součástky k výrobě výbušných zařízení.

Na fotografiích, které Yayla poskytl výhradně INSURGE intelligence, a které získal přímo od bývalých členů ISIS, jsou zachyceni členové ISIS při manipulaci s tzv. „pekelnými ohnivými bombami“, vyrobenými z plynových nádrží na kapalný plyn. Součástky jsou vyráběny v Turecku, ve městě Konya (ležící v nížině, ve středním Turecku, pozn. překl.), kde bydlí stovky stoupenců ISIS.

„Bývalý člen ISIS prozradil, že tyto dodávky jsou ze zdrojů, které jsou chráněny tureckými bezpečnostními silami,“ řekl Yayla.

Yaylův zdroj (dezertér) potvrdil, že díly jsou přepravovány kamionem přes hranici do Sýrie, a poté jsou z nich vyráběny bomby. Kamiony běžně projíždějí přes tureckou celnici bez problémů. „Bomby zabily stovky civilistů a dětí,“ řekl Yayla.

„Jsou velmi účinné. Dezertér vysvětloval, že jsou nejméně desetkrát silnější a smrtelnější, než běžné minomety. Všechen materiál na výrobu těchto bomb byl zakoupen v Turecku a dopraven do Sýrie z Turecka.“

 

Policejnímu šéfovi bylo nařízeno, aby strážil bojovníky ISIS

Zřejmě nejprůkaznější ze všeho je osobní zkušenost Ahmeta Yayly s tím, že Turecko oficiálně sponzoruje ISIS.

„Několikrát jsem na vlastní oči viděl a na vlastní uši slyšel, jak guvernér města Sanliurfa [město, které leží na hranici mezi Tureckem a Sýrií] mluví s vůdci teroristických skupin v Sýrii,“ řekl Yayla.

Na několika schůzkách, při nichž byla zajištěna míra bezpečnosti na vysoké úrovni, jichž se účastnili šéfové policie, Yayla a jeho kolegové museli čekat na guvernéra, dokud nedokončí telefonní hovor s vůdci rebelů.

„To bylo opravdu šokující,“ vzpomíná Yayla. „Otevřeně hovořil o situaci v Sýrii a opakovaně se v telefonu vyptával, jak by mohl pomoci při poskytování čehokoliv, co potřebují, potravin nebo léků, doslova čehokoliv, co potřebují.“

Vše vyvrcholilo tím, když guvernér – který je politický pověřenec ministerstva vnitra – začal požadovat, aby Yayla dohlížel na ochranu stovek bojovníků ISIS, kteří byli dopravováni do Turecka za účelem léčení.

„Jsem policejní šéf, který byl požádán guvernérem, aby strážil teroristy ISIS. Přidělil jsem to na práci policistům,“ řekl Yayla. „Oficiální policejní záznamy o tomto postupu stále existují, a je možné je vidět v pracovních plánech akcí. Tyto záznamy nemohou být zničeny.“

„Byl jsem policistou, jemuž bylo uloženo za úkol strážit teroristy“, zopakoval, a v tónu jeho hlasu byla znát nedůvěra.

Boje poblíž tureckých hranic se od roku 2013 tak zintenzivnily, že stovky džihádistických rebelů byly zraněny:

„Bojovníci ISIS byli převezeni přes hranice do města Sanliurfa, kde měli dostat ošetření v tureckých nemocnicích. Jako šéf policie jsem byl guvernérem požádán, abych na ochranu těchto zraněných teroristů zajistil policisty, kteří jim měli poskytovat ochranu 24 hodin denně. Došlo to tak daleko, že tam bylo na léčení tolik členů ISIS, že jsem ani nemohl vyčlenit tolik policistů, kteří by tyto teroristy strážili. V důsledku těchto požadavků jsme trpěli velkým nedostatkem pracovních sil. Když to došlo až tak daleko, neměl jsem jinou možnost, víte, než guvernérovi říci, že mi na tom už nezáleží. Řekl jsem mu, podívejte se, nemáme už žádnou pracovní sílu, město na to doplácí – já už nemohu vykonávat svoji práci.“

Guvernér byl tím znepokojen, řekl Yayla, ale kvůli ohromnému množství bojovníků ISIS, kteří se dostávali do Turecka kvůli lékařskému ošetření, nebylo možné splnit jeho požadavky.

Obr. 5: Fadhul Ahmed al-Hayali, bývalý vůdce ISIS č. 2., jemuž turecké orgány tajně umožnily lékařské ošetření

„Bylo to tak šílené, když jste viděli projíždět sanitky s evropskými poznávacími značkami, převážející členy ISIS,“ řekl Yayla.

„Ve skutečnosti byl Fadhil Ahmed al Hayali, zástupce al-Baghdadiho, zraněn v důsledku amerického bombardování. Přišel o nohu, byl přivezen do jedné z nemocnic a tam byl léčen. Poté se vrátil do Sýrie. Nikdo mu za léčbu nic neúčtoval. Léčba byla zcela zdarma.“

Poskytování bezplatné lékařské péče bojovníkům ISIS probíhalo po dobu dvou let, až do roku 2015. Tlak ze strany prezidenta Obamy ohledně uzavření hranic přinutil Erdogana omezit letos tyto praktiky.

 

Přestaňte bojovat s teroristy!

Yayla otevřeně pochyboval o kompromitujících policejních operacích, což nakonec přimělo guvernéra k tomu, aby ho vyhodil z protiteroristického oddělení.

„Byl jsem tak horlivý v boji proti terorismu, že jsem vytvořil systém, který spočíval v tom, že jsme šli po teroristech ještě předtím, než založili buňku,“ vysvětloval Yayla.

„Pokud byl někdo zapojený do terorismu, poslal jsem policisty, aby zasáhli – aby například promluvili s rodinnými příslušníky a zabránili tak další radikalizaci. Takže moji policisté začali zasahovat u členů ISIS, jakmile jsme zjistili jejich činnost.“

Ale guvernér s tím nesouhlasil.

„Nelíbilo se mu, co dělám, a tak mě odvolal z protiteroristického oddělení. Vzhledem k mému služebnímu věku u turecké státní policie mě nemohl vyhodit. Takže mě místo toho přeřadil a dostal jsem na starost veřejný pořádek a odbor vyšetřování.“

Yayla ale zůstal věrný svému závazku využívat svou autoritu k vykonávání přísných opatření proti teroristům. Žádal policejní úředníky ze svého oddělení, aby pokračovali v politice zadržování a zatýkání osob, podezřelých z terorismu, kteří se pohybují po městě, a aby je předávali na protiteroristické oddělení. Není překvapením, že řekl: „Guvernérovi se tento nápad také nelíbil.“

Poté si Yayla postěžoval:

„Po většinu doby nesměl nikdo z centrálního dispečinku posílat nikoho z protiteroristického oddělení, a dokonce ani nikoho nekontaktovat přes vysílačku, neboť to by bylo zaznamenáno. Místo toho turečtí policisté z protiteroristického oddělení oslovili naše policisty prostřednictvím přímé telefonní linky, a řekli jim, aby teroristy propustili. ‘Proč je zastavujete? Nechte je jít,‘ jenom říkali.“

Yayla uvedl, že v důsledku této politiky byl ISIS schopný urychlovat svou přítomnost v Turecku naprosto beztrestně:

„V podstatě policie nesměla zastavovat příslušníky ISIS ve městě.“

Jedno z nejvíce šokujících tvrzení, které Yayla uvedl, bylo, že turecká vláda přímo chránila vůdce tureckých operací ISIS Halise Bayancuka,který je také známý pod jménem Abu Hanzala, který je synem jednoho ze zakládajících otců Tureckého Hizballáhu.

„Moje policejní zdroje potvrzují, že Erdogan přidělil Bayancukovi v roce 2015 policejní ochranu 24 hodin denně,“ řekl Yayla. „Stále jsem v kontaktu s ostatními policejními zdroji a šéfy. Rutinně si stěžují, že nejvyšší turecké orgány spolupracují s ISIS, a že jejich snahy zatýkat členy ISIS v Turecku jsou mařeny protiteroristickým oddělením.“

Obr. 6: Fotografie dvou členů ISIS, kteří jsou zatýkáni samostatně tureckou policií, poskytl Yayla výhradně INSURGE. Ani jeden ze zatčených nemá pouta. 

Yayla popisuje několik případů, kdy jeho vlastní policisté vyšetřovali podezřelé členy ISIS, aniž by se jim dostalo jakékoliv podpory od jejich kolegů z protiteroristického oddělení:

„Příslušníci ISIS, kteří přijíždějí do Turecka, si často holí vousy a stříhají vlasy, takže se mohou vmísit do společnosti. Služebně výše postavení detektivové monitorují jejich pohyb a aktivity od jejich příjezdu do Turecka až po jejich aktivity ve městě, shromažďují a sdílejí důkazy o nich s protiteroristickým oddělením. Avšak nedostává se jim žádná podpora z protiteroristického oddělení. Místo toho je jim řečeno, ‚Nezastavujte je, to není vaše práce‘. A aby toho nebylo málo, policie potom zahajuje vyšetřování právě s těmito pracovníky za to, že se pustili do prošetřování teroristů.“

Yayla řekl, že nezdařený státní převrat poskytl Erdoganovi dokonalou příležitost k tomu, aby vymýtil policisty a důstojníky, kteří jsou kritičtí k této politice, pod záminkou, směřující ke Gülenovu spiknutí: „Mnoho důstojníků a policistů prostě nemůže mluvit – kdyby promluvili, byli by zatčeni.“

 

Logistické bezpečné útočiště – krev za ropu

Turecko, klíčový člen NATO a domnělý spojenec Západu v boji proti ISIS, se nyní stalo přístupným bezpečným útočištěm pro džihádisty: „ISIS má velkou logistickou podpůrnou základnu v Gaziantepu. Například všechny jejich uniformy jsou vyrobeny na zakázku v Gaziantepu, možná více než 60 000 jich bylo vyrobeno za poslední dva roky.“

Není to až tak úplně překvapivé vzhledem k tomu, že město Gaziantep bylo v minulosti hlavní logistickou podpůrnou základnou Tureckého Hizballáhu a později al-Kájdy v Turecku.

„V Gaziantepu jsou budovy, vypadající jako dómy, v nichž džihádisté ​​žijí – a to jak příslušníci ISIS, tak Jabhat al-Nusra [bývalá odnož al-Kájdy, přejmenovaná na Jabhat Fateh al-Sham],“ řekl Ahmet Yayla. „Jsou to obrovské byty plné džihádistů. Hodně těchto džihádistů se ani neobtěžuje, aby splývalo s davem. Zachovávají si svůj charakteristický vzhled, s jejich specifickým stylem oblečení a dlouhými vousy. A volně přecházejí přes hranice tam a zpět.“

Ale Yaylova překvapující odhalení o podporování ISIS tureckou vládou zdaleka nekončí. Zmínil se také o tom, že na základě několika desítek tajných rozhovorů, které vedl s dezertéry ISIS, ukrývajícími se v Turecku, získal záznamy z první ruky. Některé záznamy jsou uvedeny v Yaylově nové knize „Odpadlíci ISIS“, kterou napsal ve spolupráci se svou akademickou kolegyní Speckhardovou, a zároveň v nejnovějším pojednání v recenzovaném (peer-reviewed) časopise Pohled na terorismus.

V tureckém tisku se objevila tvrzení, že Erdoganův syn a zeť jsou přímo zapojeni do operací ISIS s pašováním ropy, avšak vláda tato tvrzení horlivě popírá.

Navzdory těmto tvrzením vlastní Yaylovi zdroje (dezertéři ISIS) potvrdily, že Turecko i Kurdská regionální vláda (KRG) v severním Iráku mají podíl na usnadňování prodeje ropy ISIS.

„Hlavní trasa, po které dostávají ropu z území ISIS ven, vede přes severní Irák,“ řekl Yayla. „Ropa ISIS se přepravuje kamionem a promíchává se s ropou ze severního Iráku. To je důvod, proč jsou KRG a Erdogan kamarádi.“

Ropná síť ISIS byla kombinací protichůdných zájmů – včetně zájmů Bašára al-Assada, údajného hlavního nepřítele ISIS.

„Když nastaly v rafinériích problémy, ISIS oslovil Bašára, a ten vyslal ropné inženýry, aby problémy vyřešili. Bojovníci ISIS dělali inženýrům doprovod a chránili je, umožnili jim, aby vše opravili a poté je bezpečně poslali zpět k Bašárovi.“

Znamenalo to tedy, že Bašár al-Assad skutečně sponzoroval ISIS tím, že si od nich kupoval ropu?

„Ano i ne,“ řekl Yayla. „Bašár nebyl přímo ovládán ISIS, ale potřebuje udržovat zásoby ropy na určité úrovni, a ISIS zase potřebuje neustále prodávat ropu. Je to výhodný vztah. A několik dezertérů mi řeklo, že jsou tím znepokojeni. ISIS to oficiálně zdůvodňuje tak, že obchoduje s ostatními státy, dokonce i když to jsou nepřátelé.“

ISIS si už prodejem ropy vydělal celkově tolik peněz, že musel přestat sčítat peníze podle měny, ale místo toho je začal vážit na kila.

Jeden bývalý emír ISIS Yaylovi řekl:

„Nějaké množství ropy jde přímo do Turecka, ale většinou je ropa přepravována do severního Iráku, kde se mísí s iráckou ropou.“

Podle Yayly:

„On [dezertér ISIS] má informace o tom, že jak pro Turecko, tak pro KRG, byly cisterny ISIS chráněny, není možné je zastavit, jsou nedotknutelné. Ne jenom jedna cisterna – ale cisterna za cisternou. Silnice byly všude uzavírány kvůli ISIS a dalším teroristickým organizacím. Přesto jsem se od něj a od několika dalších zdrojů z ISIS dozvěděl, že tato nákladní auta a cisterny mohly projíždět přes kontrolní stanoviště bez problémů, aniž by je někdo zastavoval. To jednoduše dokazuje, že ISIS dostal nařízeno, aby nestrkal nos do tureckých tankerů a naopak.“

Turecká vláda dosud neukázala žádné známky toho, že by se alespoň okrajově začala zajímat o vyšetřování těchto záležitostí. Na turecké velvyslanectví v Londýně byla mnohokrát zaslána žádost o vyjádření, pokud jde o Yaylova tvrzení a obvinění, včetně zacházení s jeho synem. Nedostal ale žádnou odpověď.

 

Spojenectví NATO, plné strachu

Položil jsem Yaylovi důležitou otázku.

Proč?

Proč by Turecko financovalo ISIS, obzvláště když si tato teroristická skupina v posledních letech stále vybírá své cíle v samotném Turecku?

Yayla spekuluje, že politická korupce, která je v Erdoganově vládě na nejvyšší úrovni, narušila národní bezpečnost turecké společnosti.

„Myslím, že Erdogan chce vytvořit nový turecký stát – salafistický, šíitský a politický islám, to vše chce propojit,“ řekl.

„Nenechte se mýlit. Politický islám je pro Erdogana pouhým užitečným nástrojem k upevnění své podpůrné ekonomické základny v Turecku. A to je nyní jeho hlavní nástroj, který chce využít proti veškeré domácí opozici vůči jeho vládě – zejména proti Kurdům, kteří jsou mocnou bojovou silou proti ISIS.“

Nejvíce zneklidňující na tom všem je „ohlušující ticho“ NATO.

V reakci na obvinění, že turecký stát sponzoruje ISIS, mluvčí NATO zarputile trval na tom, aby Turecko i nadále pokračovalo ve své roli v rámci bezpečnostní aliance, kterou vedou USA.

V sáhodlouhém prohlášení vedoucí představitel NATO uvedl:

„Turecko je spojencem NATO, který je nejvíce vystavován násilí a nestabilitě v Sýrii a Iráku. Všichni ostatní spojenci pomáhají chránit Turecko řadou opatření, včetně rozmístění systémů protiraketové obrany Patriot. Boj proti ISIL vyžaduje komplexní a trvalé úsilí, včetně zamezení ilegálního financování ISIL a ukončení příchodu zahraničních bojovníků. Všichni spojenci NATO jsou svým bojem proti ISIL přínosem pro globální koalici, vedenou USA. Turecko přispívá zásadním způsobem, včetně toho, že umožňuje několika dalším spojenců NATO používat leteckou základnu Incirlik, a tím, že posiluje bezpečnost svých hranic se Sýrií. Na našem nedávném summitu ve Varšavě se organizace NATO rozhodla, že naše letouny AWACS přispějí k lepšímu obrazu globální koalice o vzdušném prostoru a radarovém pokrytí. Rovněž jsme se dohodli, že zintenzívníme výcvik iráckých důstojníků a policistů, a to i přímo v Iráku. Turecká vláda nabídla, že vyjde vstříc našim snahám ohledně tohoto výcviku a nabídla svá zařízení a vybavení v Turecku.“

Zdá se, že NATO nemá zájem na prošetření systematického sponzorování ISIS, a to již ze samé podstaty této aliance.

Oproti tomu Ahmet Yayla platí vysokou cenu za to, že mluví otevřeně a bez obalu. Po zadržení jeho syna na základě nepodložených obvinění z terorismu turecká vláda nyní vyhrocuje svou kampaň, zaměřenou proti bývalému šéfovi protiteroristického oddělení tím, že ho prostřednictvím státem kontrolovaných médií veřejně označují za teroristu.

Ve středu Yayla vypovídal před americkým podvýborem Kongresu pro Evropu, Eurasii a nově vznikající hrozby ohledně vzrůstajících důkazů, že neúspěšný státní převrat byl „zinscenován“ jistými elementy Erdoganovi vlastní vlády. Následující den turecká státní tisková agentura Anadolu Agency obvinila Yaylu z toho, že je „údajným členem teroristické organizace Fetullah (FETO)“, kterou údajně vede Fetullah Gülen.

Avšak Yayla, který osobně informoval samotného Erdogana z pozice šéfa policie, není ani v nejbujnější fantazii příznivcem Gülena.

„Erdogan by označil kohokoliv jako Gülenistu, pokud by byl proti němu,“ řekl Yayla. „Nejsem Gülenista. Jsem jen obyčejný praktikující muslim.“

Yaylovým skutečným zločinem je jen jeho houževnatost v boji proti terorismu, bez ohledu na to, kdo je za něj zodpovědný. Za jeho odvahu však platí celá jeho rodina. Jelikož NATO nadále chrání Erdoganův sílící drakonický režim, tzv. „válka proti ISIS“ se ztrácí v nedohlednu.

Nafeez Ahmed

Zdroj: 

První část: