Perličky z tisku za listopad 2016
1.12.2016 Outsidermedia
*Hynek Kmoníček: Víte, každý oheň je někým udržován a udržuje ho ten, který se u toho ohně chce ohřát, nejde o toho, kdo se na tom ohni pálí.
*Demokracie podle Hayeka není absolutní hodnotou. Svoboda vyžaduje, aby většině lidí bylo zabráněno, aby rozhodovali o tom, jakým směrem se politika a společnost vydá. Hayek tento názor ospravedlňuje vytvořením hrdinského narativu o extrémním bohatství. Superbohatá ekonomická elita je pro něho na úrovní filozofických a vědeckých průkopníků. Tak, jako musí mít politický myslitel právo myslet i nemyslitelné, superbohatí musejí mít svobodu dělat nemyslitelné, aniž by je při tom omezoval veřejný zájem či veřejné mínění. Superbohatí jsou pionýři, experimentují s novými životními styly, vytvářejí cesty, po nichž ostatní budou následovat. Pokrok společnosti závisí na svobodě těchto nezávislých superbohatých, kteří musejí mít právo získat tolik peněz, kolik chtějí, a utrácet je, jak chtějí. Všechno, co je dobré a užitečné, vzniká z nerovnosti. Nesmí existovat žádná vazba mezi zásluhou a odměnou, mezi vydělaným a nevydělaným příjmem a nesmí být žádné omezení výše rent, které mohou superbohatí ostatním lidem účtovat. Zděděné bohatství je sociálně užitečnější než vydělané bohatství. Bohatí, kteří nemusejí pracovat, se mohou věnovat ovlivňování myšlenek a názorů, vkusu a přesvědčení. V době, kdy Thatcherová hodila tuto knihu na stůl, vznikla už na obou stranách Atlantiku živá síť analytiků, lobbistů a akademiků, šířících Hayekovu doktrínu. Milionáři si najali myslitele, kteří s brilantním využitím psychologie a lingvistiky proměnili Hayekovu hymnu bohatým v přesvědčivý politický program. Trump, který nemá žádnou koherentní politiku, není klasický neoliberál. Ale je to perfektní příklad Hayekova nezávislého bohatce – člověka, který má prospěch ze zděděného bohatství, člověka, který nepociťuje potřebu respektovat běžnou morálku.
*Videli ste debatu a spôsob, akým hovorili, ako sa navzájom obviňovali a zosmiešňovali? Chceme v našej krajine takúto demokraciu a voľby? pýtal sa Rúhání svojich stúpencov v meste Arák. Rúhání prezradil, že v septembri na Valnom zhromaždení OSN v New Yorku sa ho pýtali, ktorého z amerických prezidentských kandidátov by uprednostnil. Odvetil som, že čože? Mal by som uprednostniť zlého pred horším alebo horšieho pred zlým?
*Fakta na stole: Vláda Angely Merkelové financovala manžele Clintonovy. Podle informací německého deníku poslalo ministerstvo životního prostředí manželům Clintonovým částku ve výši pěti milionů dolarů. Přes Nadaci Clintonových mohli politici, hlavy zahraničních států a lobbisté koupit svůj vliv na americkou politiku, uvádí deník. Nadaci Clintonových se podařilo od začátku své existence nashromáždit více než 1,9 miliardy dolarů.
*Mezinárodní trestní soud (ICC) není to soud zřízený k tomu, aby volal k zodpovědnosti premiéry Británie nebo prezidenty Spojených států, shrnul už před časem bývalý britský ministr zahraničí Robin Cook. Není divu, že od Káhiry na severu po Johannesburg na jihu Afriky všem těmto našim spravedlivým institucím svorně přezdívají „soudy bílého muže“ a s žádnou spravedlností si je spojit ani neumějí. Nabízí se tím ale přesto precedentní pohled na to, že i politici – ano, v určitých velmi specifických případech a jen na příkaz z Washingtonu, Londýna či Paříže – souzeni za válečné zločiny být mohou.
*Obsáhlá zpráva Africké unie viní Madeleine Albrightovou ze sabotování mezinárodní mise pod hlavičkou OSN na pomoc Rwandě, kde bylo během 100 dní povražděno 800 tisíc Rwanďanů – jinými slovy, kdyby Spojené státy aktivně nevystupovaly proti vytvoření mírové mise, bylo by zachráněno téměř milión lidských životů. Naprosto odlišný přístup Albrightové k hororu ve Rwandě a ke krizi v Kosovu, kde se dalo bombardování NATO předejít, kdyby došlo na schůdné diplomatické kroky, je ilustrující.
*Lavrov označil bombardování Jugoslávie silami NATO za agresi. Bombardování Jugoslávie silami NATO v roce 1999 bylo agresí – prvním útokem v Evropě na suverénní stát po roce 1945.
*Jírovec: Stabilizace určité země se nechtěně podařila ve Vietnamu, když tam Američané přestali válčit. Z hlediska USA splnila svůj účel invaze do Panamy (1989), kde se vymkl kontrole bývalý agent CIA Noriega. Podobně jako v srpnovém Československu tam šlo o ochranu parciálních zájmů mocnosti na předem vykolíkovaném území. Rozdíl byl v počtu obětí. Několikatýdenní „stabilizace“ Panamy zabila asi 4000 lidí, tedy desetkrát víc než komunistický teror v Československu za 40 let.
*Období mccarthismu je z našeho hlediska zajímavé, protože vedlo ke stíhání, propouštění a existenčnímu znemožnění velkého množství lidí, ke špiclování a udávání. O černých listinách a věznění ani nemluvě. S mírnou trochou ironie lze říct, že se českoslovenští komunisté měli kde učit. V ČT 24 nedávno kdosi vzpomněl Miladu Horákovou. Od popravy, povídají, ji prý nezachránilo ani to, že se za ní postavily světové osobnosti. Jenže případ Horákové není možné oddělit od Ethel Rosenbergové, která byla popravena v roce 1953. Bez ohledu na přímluvu stejných osobností.
*Martin Schulz: „Není filosofií Evropské unie, aby dav rozhodoval o jejím osudu.“ Je tudíž navýsost jasné, že lid představuje v demokracii rušivý, někdy přímo škodlivý element.
*Ilona Švihlíková: Současná mezinárodní dělba práce se od koloniálního systému nijak zvlášť neliší. Jen bývalé koloniální státy nahradily nadnárodní korporace. Logika fixace nerovnosti, prohlubování závislosti a transferu bohatství z chudších zemí do bohatších zůstala zachována. Pokud jde o státní aparát, kolonizátoři zůstali někde na půlce cesty – nezlikvidovali ho (zavést vlastní koloniální správu by bylo drahé), jen oslabili a dbají na to, aby u moci zůstávali jejich příznivci (z našeho pohledu kolaboranti).
*Prezident Putin sdělil EU a USA, že nebude Ukrajinu zachraňovat nebo dokonce okupovat. Problém Ukrajina se tak stává problémem EU.
*Kmoníček na Aktuálně cz.: Co se týče posilování proruských vlivů, já mám rád čísla. Teď jsem se díval do statistik. Česko-ruský obchod byl podle ruské statistiky vloni 598,3 milionu dolarů. Holandský byl 21 miliard dolarů, a to ještě měli v Nizozemí dlouhodobě Putinovu dceru. Každý si může učinit závěr sám o realitě toho kterého trendu. Rozleptání evropského míru ale není analytiky považováno za centrální ruský strategický záměr, protože by to pro ně nebylo zas až tak výhodné. Všechny evropské spory přece dříve nebo později končily válkou a v ní Rusko obvykle získávalo území a ztrácelo vše ostatní – lidi, peníze, schopnost vlastní změny. Naše dějiny jsou samozřejmě poučením, že Rusko nelze podcenit a vždycky bude součástí našich rovnic. A stejně nejde podcenit ani Německo, Polsko, Maďarsko. S nimi všemi jsme měli násilné konflikty od roku 1918, a přesto některé z nich nejsou ani maličkou součástí naší bezpečnostní obsese.
*Tereza: OSN přišla ještě s jinou variantou, a ta počítala s tím, že by al-Kájda dostala ve východním Aleppu autonomii. Tý bláho! Usáma bin Ládin se musí v hrobě za své hubené břicho popadat! Kajdistický pidistáteček. Co nikdy nedokázal on sám, zařídila by za něj OSN! Trump v předvolební kampani mučení oslavoval, málem vymýšlel své vlastní „triky“, a teď tohle. Znamená to ale, že waterboarding a další mučící praktiky, které naši demokracii činí větší a skvělejší, opravdu zavrhne? On ten pan Verhofstadt ve skutečnosti prohlásil, že „Rusové a Američané a Turci společně víceméně pracují na evropském území, aby zničili evropský model“. To už není jen panika, ale rovnou paranoia. Samozřejmě, s lidmi typu tohoto pána na nejvyšších příčkách EU by nás zvalchovala i Papua Nová Guinea, ale ta o to – zřejmě naštěstí – nejeví větší zájem, přinejmenším prozatím. Já sice tuším, že je skvělé mít někoho, na koho můžu hodit všechny hříchy světa a zbavit se jakékoli zodpovědnosti, ale strkat všude Putina, onoho „všeobjímajícího přítele všech našich nepřátel“, je ze všeho nejvíc neotřesitelným důkazem toho, že naše „elity“ s konečnou platností ztratily kontakt s realitou, že netuší, že každým svým dalším slovem, natož činem, který nevede k pojmenování našeho stavu, vesměs vše jen zhoršují. Co na tom, že pateticky oplakáváme oběti teroristických útoků kdekoli v Evropě, když lidé, kteří vlastně kdysi dali teroristům do rukou zbraně, výbušniny a peníze, kráčejí v čele všech těch smutečních průvodů?
*Evropa má poprvé po II. světové válce strach ze zmírnění napětí. Když nový americký prezident řekne, že nechce vést vojenské intervence, které způsobují jen chaos a destrukci, a že se chce férově dohodnout s ruským protějškem, tak je ve vůdčích médiích označován za riziko pro světový mír.
*Média neustále důrazně sdělují, že patříme a musíme patřit k euroatlantické civilizaci! Jiné civilizace jsou špatné. Jestli se nepohřbí samy, tak jim pomůžeme.
*V této velmi citlivé fázi jednání obou jaderných velmocí není nikdo v New Yorku či Moskvě zvědavý na názor Němců. Doporučuji německým představitelům to vzít na vědomí, a jen tiše pozorovat a analyzovat.
*Když Čína začala stavět rychlodráhu mezi Srbskem a Maďarskem, pak tato rychlodráha naplní svůj skutečný smysl tehdy, když povede přes Bratislavu a Prahu do Hamburku.
*Tři země – USA, Ukrajina a ostrovní stát Palauská republika – hlasovaly ve Třetím výboru Valného shromáždění OSN proti rezoluci o nutnosti boje proti heroizaci nacismu a nutnosti čelení současným formám rasismu, rasové diskriminaci a xenofobii. Informovala o tom agentura Associated Press.
*Tereza: Hned po oznámení výsledků amerických voleb šéf Aliance Jens Stoltenberg zkusil Trumpovi, tedy vlastně americkému prezidentovi, načrtnout jeho povinnosti v podobě nutnosti mobilizovat snad až 300 tisíc vojáků proti ruské hrozbě. Pak mu nejspíš došlo, že nepíše nějakému druhému Jakubu Jandovi, který by z takového diktátu výskal nadšením, a tak se lehce zklidnil a o pár dní později už spíš jen ublíženě varoval, že bez NATO „Západ zkolabuje“. Sice netuším, jak přesně by ruský pinochetovský kapitalismus zlikvidoval náš Západ a náš kapitalismus, natož proč by to vůbec dělal, ale je očividné, že patetických a zbytečných slov není nikdy dost. Pokud totiž Amerika – její daňoví poplatníci – přestane ty zbraně Alianci platit, tak se Evropa zhroutí – požadovaná dvě procenta HDP mohou v mnoha případech zlikvidovat ostatky sociálního státu už jednou provždy. Zbraně nad lidi! Jako upřímné heslo do voleb to nezní špatně, ne? A to se přitom EU už rozpadá sama o sobě a ve spoustě důležitých zemí mají – právě kvůli zhoršujícím se životním podmínkám a standardům – nakročeno k vítězství protiunijní strany. Zbídačit lidi ještě víc jen kvůli Stoltenbergovi, jeho generálům a jejich čekání na ruskou agresi (třeba) do Pobaltí… Takhle ovšem můžeme čekat i dekády. A pokud Rusové po celou tu dobu nezaútočí, tak se budeme vždy ujišťovat, že jen proto, že jsme zaujali tak rozhodný postoj a vyplácali na zbraně biliony. Je to zaručená cesta do pekel pro evropské daňové poplatníky a zaručená cesta do ráje pro americké zbrojaře, i když by to správně mělo být přesně obráceně. Když jsme ale u toho, Pobaltí hlásí největší odliv původních obyvatel na Západ. V regionu tak zůstávají především ruskojazyční „neobčané“, a ti se časem mohou změnit ve většinu tamních obyvatel. A NATO je bude chtít bránit před ruskou agresí… Není ten svět pod vedením našich lídrů skvělý? Monty Python hadr.
*Financial Times publikovaly článek s nadpisem „Mohou oligarchové zachránit Rusko?“, v němž naprosto vážně přesvědčují čtenáře: Před dvaceti lety malá skupina ruských oligarchů zachránila zemi před návratem ke komunismu. Tehdy oligarchy poskytnuté finanční a organizační zdroje zajistily Jelcinovi vítězství nad Zjuganovem. Nyní se Rusko opět nachází v ohrožení. Nevšímejte si Putinova chvástání, bývalá velmoc je v hlubokém úpadku. Izolace a sankce nadále neúprosně sílí, barbarský konflikt v Sýrii nemá žádný praktický účel. Proč oligarchové musejí podstoupit riziko a zorganizovat převrat v Kremlu? Stejně jako v roce 1996 především ve vlastním zájmu. Mnozí z nich přišli o velké sumy peněz. Ačkoli většina oligarchů byla schopna přesunout svou rodinu a velkou část kapitálu do Londýna či Paříže, jejich aktiva v Rusku nejsou imunní vůči možnému vyvlastnění. Někteří se dokonce obávají, že dlouhá ruka Moskvy je donutí vrátit peníze zpět do země, odkud je vyvezli.
*Ruský řezník se zaručil za Sýrii uprostřed mrtvých těl odpůrců Bašára Asada: nic nového. Pořád stejné ruské divošství, barbarství a pohrdání lidským životem. Dohadovat se s Rusy – marné úsilí: Rusko není civilizovaná země. I když dobře chápeme neochotu USA zapojit se do konfliktu na blízkém východě, jasně to přidává na odhodlanosti šílenci ze severu: Krym a Donbas, agresivní nálety až do Karibiku. Putin a Asad páchají nové válečné zločiny, i když se od nich očekával kompromis a mír. Je nezbytné Rusy zastavit, proto zvyšujeme dodávky protitankových zbraní a prostředků protivzdušné obrany vzbouřencům. Putin je tvrdohlavý, ale pár desítek ohořelých koster ruských letadel a vrtulníků sestřelených raketami Stinger by byl zkrušující úder chladnokrevnému zabijákovi. Vy, Rusové, řekli jste si o to sami. (Odpusťte mi, vážení čtenáři, ale při čtení těchto perel moderního evropského „humanismu“ se na jazyk mimoděk vtírá již proslavené vyjádření Sergeje Lavrova: Debilové, bl…)
*Bývalý předseda vojenského výboru NATO, německý generál Harald Kouyate, který vystoupil 9. října 2016 ve vysílání prvního německého televizního kanálu ARD a vyjádřil se velmi jasně a důrazně. Řekl: „Zavřít vzdušný prostor v Sýrii nejsou Američané schopni. Jediný stát, který může uzavřít syrský vzdušný prostor, je Rusko. Rusko má absolutní převahu ve vzduchu. Pokud by Rusové chtěli, potom by v Sýrii museli i vrabci chodit pěšky…“
*Ruská Akademie věd oznámila, že spolu s dalšími zahraničními držiteli vědeckých nobelovek se jejím členem stává i Henry Kissinger. Je sice držitelem Nobelovy ceny za mír, ale současně se tak stal i prvním ruským akademikem obviněným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti ve Vietnamu, Kambodži, Laosu, na Východním Timoru, v Chile, Bangladéši nebo na Kypru… Je samozřejmě otázkou, proč si v Moskvě vybrali právě jeho. Ruská akademie věd má 1125 volených členů, přičemž ze zahraničí jich je 475, tedy skoro třetina. V sekci mezinárodních vztahů jsou ale zahraniční jména jen tři.
*Zlatý poklad ruské carské rodiny, která prosila o azyl v Anglii a nedostala ho, skončil i díky spolupráci Československých legií v Londýně a New Yorku. Tenkrát tento poklad převyšoval trojnásobně zlaté rezervy Bank of England.
*Mojmír Grygar – O novém úskoku Daniela Hermana. Opřel se o katolickou církev, přestože jako žid musel zapřít víru svých otců. „Ministr vyjádřil svou hlubokou lítost nad tím, co se stalo před 70 lety při vyhnání Němců a co narušilo tisícileté soužití Němců a Čechů.“ Z tohoto sdělení lze vyvodil, že to nebyl záměr německých nacistů vyhladit český národ (Hitler již v Mein Kampfu prohlásil, že středoevropský prostor musí být zbaven slovanského osídlení), nýbrž poválečné jednání Čechů, které narušilo tisícileté soužití obou národů. Hermanovi se podařil husarský kousek – bavorský ministerský předseda Horst Seehofer ocenil jeho návštěvu jako hvězdnou hodinu bavorsko-českých vztahů. Hermanovo exaltované povídání o tom, jak zavedl dalajlamu do barokní kaple v Nosticově paláci a jak přitom ucítil závan velké duchovné síly, by spíš poskytlo Jaroslavu Haškovi námět pro satirickou povídku, než aby dalo podnět k teologické disputaci o sjednocení křesťanství s tibetským modlářstvím.
*K tomu pan Herman ještě prohlásil cosi v tom duchu, že se pro spoustu lidí stal zosobněním pravdy, nebo tak něco, tak to už je na psychiatrickou diagnózu. A na diagnózu jsou i naši političtí i nominální křesťané, kteří se nedlouho poté, co obrali stát o desítky miliard, vrhli na buddhismus a snad i marxismus.
*Stanislav Huml: Lež a nenávist jsou hybatelem pod heslem pravda a láska. Žijeme v době absurdit. Vládní ministr jde na protivládní, chcete-li protirežimní demonstraci. Chce ocenit strýčka, který přežil holocaust a pár týdnů předtím místo účasti na tryzně v Terezíně za oběti holocaustu, jede na sjezd „milých krajanů“, jejichž dědové se na něm podíleli. No není to blázinec?
*Jaroslav Doubrava: Vzpomínám si, že když jsem poprvé přiletěl do Číny, omlouvali se mi, že mě přijímají v malém provinčním městě. Mělo deset a půl milionu obyvatel.
*Dokumentarista Michael Moore se v říjnu vyjádřil: Na celém Středozápadě, v tzv. zrezavělém pásu států, rozumím tomu, proč jsou lidé rozhněváni. A vidí Donalda Trumpa jako svůj Molotovův koktejl, který hodí do politického systému. Myslím, že chtějí systém vyhodit do povětří.
*Volba Donalda Trumpa americkým prezidentem podle Krejčího rozkolísá establishment i v Evropě. „Když se mění pán, vazal znejistí. S tím nic nenaděláme,“ podotýká profesor. Česká televize brečí od rána.
*Čili, s nadsázkou řečeno, pokud někdo bude chtít uchovat alespoň současné status quo, bude muset veškeré hlasování pro jistotu zrušit, protože „kauza Trump“ jasně ukázala, že systém přestal být všemocný, vztek a zoufalství obyčejných lidí je mnohem silnější, než si systém připouští, a tak dostává jednu ránu za druhou. Obecně platí, že za demokracii naše elity považují jen to, co se hodí onomu 0,1 procenta tam nahoře, zatímco populismus je vše, z čeho by mohli mít prospěch i obyčejní lidé. Pokud to takto vidí i premiér české vlády, vypovídá to cosi nepěkného spíš o něm než o Trumpovi.
*Jen 48 procent Američanů má práci na plný úvazek. Státních/vládních zaměstnanců je dnes o 10 milionů víc než lidí pracujících v průmyslu, 47 procent občanů USA si nemůže dovolit návštěvu na pohotovosti, kde se platí 400 dolarů… Bude fuška s tím pohnout a „Make America Great Again“ (udělat Ameriku znovu, ještě jednou, velkou).
*Zbořil: Američtí voliči neznajíce názory ČT zvolili překvapivě Trumpa.
*Lubomír Man: Představa, že by se nový prezident USA mohl s Putinem domluvit na ukončení rozvíjející se druhé studené války, vzbudila – jak se zdá – v Evropě hotovou paniku.
*A pokud nesouhlasíte s principy americké výjimečnosti, jak je postuloval třeba Glenn Greenwald: 1) naše zabíjení je lepší než jejich, 2) nic z toho, co děláme, nelze označit za terorismus, 3) válečné zločiny páchá jen nepřítel – pak jste ruský agent. V defektech naší současnosti se lze hrabat dlouho. Nebo si lze rovnou připustit, že Západ už zemřel. A v matrixu to začíná dost zapáchat.
*Novotný: Lež je regulérním zbožím. Politická korektnost je ve skutečnosti úchylná, protože pouze zatemňuje stav věcí. Mohou zmanipulovat jakékoli volby a ještě se tvářit, že bojují za demokracii.
*Kotrba: NATO je mrtvé už čtvrt století. Jen to jeho generálové ještě nezjistili. Proč je mrtvé? Vzniklo jako obranný pakt proti „bolševismu“ Stalina, Chruščova a Brežněva. Proti neznámé „Rudé říši“. Ne jako světová policejní organizace. Nikdo už dnes nechce platit jeho expanzivní akce, pokud z nich nic nemá. Války současnosti se vedou ne pro vítězství, ale pro zisk. Není-li zisk, konflikt se nekoná či zamrzne. Evropa je v podílu na rozhodování mimo hru. Není schopna garantovat, že dohody, které uzavře, bude za dva roky ještě plnit. Brexit je ukázkou této neschopnosti. Z Velké Británie bude Malá. Dohody mohou uzavírat silné, stabilní mocnosti. Evropa není mocnost. Evropa je dnes nefunkční konfederace několika desítek nadnárodních korporací. Ano, domnívám se, že Evropa připadne při případné Jaltě II. Rusku. Z hlediska geopolitického je to logické. Stejně tak je logické, že Střední Amerika připadne v této dohodě Spojeným státům. Je mi líto Castrových vnoučat, ale geopolitika není sentimentální. A tak z elit se stanou šašci, lid to uvidí a nakonec je svrhne. Bruselští šašci nepochopili, k čemu došlo v USA. Nepochopili, k čemu došlo v dalších zemích a k čemu dojde. Oni nemyslí. Oni jen žvaní.
*Ondřej Neff: U nás s řečí od plic boduje vicepremiér Andrej Babiš. Když slyšíte Sobotku, máte pocit, že vidíte úhoře, jak se svíjí. Obama, který byl pokládán za politickou holubici, vedl stále po dobu svého působení nějakou válku. Tito lidé skutečně šířili pravdu a lásku ohněm a mečem.
*John McCain, republikánský senátor: Americký politik vyzval administrativu nového amerického prezidenta, aby nevěřila ruské vládě a naopak stála po boku těch, kteří bojují proti tyranii a ne na straně Kremlu. Vladimir Putin nedávno vyjádřil přání, aby se zlepšily vztahy se Spojenými státy, uvedl senátor, měli bychom být ale opatrní na jeho prohlášení, jakož i na všechna další ze strany bývalého agenta KGB, který uvrhl svou zemi do tyranie, zabil své politické oponenty, napadl sousední země, čímž ohrozil americké spojence a snažil se zdiskreditovat americké volby. Cena za nový reset bude záležet na tom, zda Kreml přizná alespoň část spoluviny na masakru, který Putin a Asad spáchal na syrském lidu. Vždy když americký národ dosáhl vrcholu své velikosti, tak byl na straně těch, kteří bojují proti tyranům. To je to, o čem si budeme muset znovu promluvit, dodal McCain.
*Možná bylo ze všeho nejdůležitější „zbavit se“ té válečnické Hillary a její rodinné nadace, v níž si kdekdo mohl za pár milionů koupit jakoukoli americkou válku proti komukoli. A co čeká Ukrajince v blízké budoucnosti? Zima. EU jim až dosud ruský plyn vždy zaplatila, snad tomu tak bude i letos.
*Zdeněk Zbořil: Heslo „Jsme Západ!“, v nejrůznějších podobách a skrytých významech, dominovalo letošním vzpomínkovým slavnostem spojeným s dvoujediným výročím 17. listopadu tak výrazně, že bychom si mohli myslet, že medik Jan Opletal byl v roce 1939 zastřelen někým z Východu. Díky tomuto heslu se ale také podařilo zatemnit skutečnost, že německá okupační armáda přišla ze Západu, a že zejména na Západ, do koncentračních táborů, ve kterých práce osvobozovala, byli zavlékáni lidé z Východu k vykonávání otrockých prací, jak zněl terminus technicus Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku. Miliony jich pak bylo usmrceno různými způsoby, mezi kterými měl největší úspěch Cyklon B z produkce západní IG Farben. Už ale Komunistický manifest sepsali na Západě Karel Marx a Bedřich Engels, a to si slovo komunismus vypůjčili od tehdy v Evropě také dobře známých francouzských, tedy západních komunistů. Čeští sociální demokraté se pak vyučili ideologii socialismu od austroslavistů ve Vídni a 21 podmínek Komunistické internacionály přivezl do Prahy z Petrohradu český anarchista, komunista, později národní socialista, student ve Vídni a v Paříži a nakonec s německými okupanty spolupracující Emanuel Vajtauer. Dokonce i V. I. Lenin uměl německy, podobně jako téměř všichni vedoucí bolševici a světoví revolucionáři v Rusku, kteří, podobně jako on, hovořili a četli politické texty a výzvy v němčině, ve které v roce 1921 v Berlíně publikoval Nikolaj Bucharin svůj ve svém době známý spisek Transformation der Ekonomie. Sjezdy ruské sociální demokracie se až do roku 1917 pořádaly jen na Západě, a ty dva nejslavnější, na kterých vznikla strana bolševiků v letech 1902-1903 v Bruselu a v Londýně. Na jedné své konferenci se v roce 1912 dokonce sešli i v Praze, která tehdy ještě patřila na Západ, a to dokonce v dodnes stojícím Lidovém domě v Hybernské ulici. Z mnichovského Západu se dostalo do Prahy ujednání čtyř západních velmocí o rozbití ČSR a ze Západu přišla i německá armáda, která v roce 1939 okupovala Československo, i když pomocnou ruku ji tak trochu podaly středoevropské Polsko a Maďarsko. Kupodivu nejsou ani příliš rozsáhlá historiografická badání o úloze západních velmocí v roce 1948 v akci Únor, natož pak akci 1968, jak na to upozorňuje ve svých dvou pracích čtenářům webu Prvnizpravy.cz známý Vladimír Čermák. A konečně rok 1989 sice přišel z Východu, ale po dohodě ze Západem a můžeme souhlasit s autory, kteří píší, že polistopadový sociálně-ekonomický projekt je spojením toho nejhoršího, co nabízel západní kapitalismus a východní, ze Západu na Východ dovezený, socialismus. Asi nám nezbude, než se zase odvolávat na naši západní civilizaci, ale nezapomínejme, že toto slovní spojení nemá mezi miliardami obyvatel naší planety dobrý zvuk a je spojováno s evropským imperiálním kolonialismem, v jehož službách zlu byly (Tomáš Halík by řekl jako oleandr v mn.č.) hlavně křesťanské církve. A pokud je pravda, že Hillary Clinton utekla s Clinton foundation do Kataru, nepřehlédněme ani, že v této společnosti působí podivná postava z ruského ekonomického podsvětí. Pokud chtěli dnešní demonstranti měnit svět, ať už šlo o přistěhovalectví nebo tažení na Východ, měli by snad jen zvážit, zda si neuložili na svá bedra příliš velkou váhu a nepřeceňují západní orientaci Jeho svatosti dalajlámy, původem z Tibetu, žijícího v Indii, ale nejčastěji viditelného na cestovatelských výpravách za poznáním dobra v zemích zla.
*O. Krejčí: Konzervativci-tradicionalisté nezbožňují svobodu jednotlivce, ale tradici ukazující, že aristokracie je nadaná vlastnostmi, které jí umožňují vést společnost. Vést lépe než demokratický dav. První inspirace pro vznik evropského sociálního státu pochází z Německa osmdesátých let 19. století – a není z dílny liberálů, ale od konzervativců. Tehdy kancléř Otto von Bismarck vytvořil program sociálního pojištění, nemocenského pojištění a pracovních kompenzací, který se opíral o povinné příspěvky pracujících a zaměstnavatelů. Pak přibylo důchodové pojištění se státním příspěvkem – s argumentem, že dělník, kterého čeká penze, nebude pomýšlet na nějakou socialistickou revoluci. Původní liberalismus se zrodil z osvícenství. Odtud liberálové převzali myšlenku člověka schopného rozpoznat pravdu a vzděláním se stávat morálnější. To, co více než dva tisíce let před nimi v Číně tvrdil Konfucius. Jenže pak přišli ideologové takzvaného manchesterského liberalismu s radikálním kultem individualismu a vizí ekonomického člověka orientovaného na podnikání. Ti místo rozumu postavili do centra liberální doktríny osobní svobodu. Stát se měl změnit na nočního hlídače, který chrání před zloději a do ničeho jiného se neplete.
*Začátkem třicátých let 19. století přijala Belgie ústavu, do které včlenila slavnou deklaraci lidských práv. Ta byla velkou inspirací pro evropské revoluce roku 1848. Přibližně o čtvrt století později získal belgický král Leopold II. jako soukromou kolonii Kongo. Vladař pak vedl civilizační misi, během které jeho panovnický rod nesmírně zbohatl a tak trochu mimochodem přitom snížil počet obyvatel Konga z 20 milionů na 8 milionů. Čísla jsou převzata z Britské encyklopedie. Krutost belgických šiřitelů civilizace neznala mezí – a liberální ústava stále platila. Ještě na počátku 20. století liberálové kritizovali demokracii a všeobecné volební právo; ty obhajovali socialisté. Protidemokratické argumenty tehdejších liberálů zahrnovaly celou škálu tvrzení, od nevzdělanosti prostých lidí až po to, že například nezaměstnaný nepřispívá daněmi na provoz státu, a tudíž o něm nemá co rozhodovat. Z toho pak mnozí dovozovali, že váha hlasu ve volbách by měla být dána velikostí majetku či daní, nebo také třeba tím, že daný volič učí na univerzitě. I dnes často samozvaní ochránci liberálních svobod ve chvíli, kdy prohrají ve volbách či v referendu, hovoří o veřejnosti jako o nekvalifikovaném, nekompetentním davu. A co je ona realita? Realitou je kapitalismus. Podstatou kapitalismu není ani náboženská tradice, ani individuální svoboda, ale zisk. Liberalismus a konzervatismus jen deformovaně vykládají či někdy úmyslně zastírají tuto podstatu, aby přesvědčily sebe i okolí, že kapitalistický svět je nejlepším z možných světů. Kapitalismus v Evropě vznikl jako popření středověkého soustředění se na zajištění lepšího života po smrti. Musíme žít a hromadit bohatství zde a nyní, a to každý sám, nespoléhat na nějaké budoucí dobro a už vůbec ne na nějaké království Boží na zemi. Kapitalismus je reálná antiutopie. Nebo, jak se někdy říká, dystopie. Dystopie je ale obraz fiktivní společnosti, která se vyvinula nesprávným směrem. Fiktivní!
*Jistě, partyzáni z Donbasu také nejsou humanisté, ale válčí na vlastním území. Nepáchají zatím teroristické diverze v centru Kyjeva: nebombardují Kyjev s ruskou podporou, neostřelují jej balistickými raketami ani systémy bateriové palby. Nestřílí tam po školách a nemocnicích. V Kyjevě kvete běžný život a jen občas tam v cukrárně bujaří účastníci všelijakých party krájí dorty stylizované do ruských nemluvňat. Tohle všechno jsme mohli vidět v médiích kromě jednoho – regulérní ruské armády na východní Ukrajině. Nechť si teď čtenáři představí, že by Rusové lili tekutý fosfor na současnou Kyjevskou vládu, že by tam použila ruská armáda radioaktivní projektily, zaminovala komunikace a ještě nechala popravit Prezidenta po té, co by jej nechala opozicí předtím mučit. Připadá vám to absurdní? Bohužel to není ani absurdní ani směšné, protože spojenci přesně tohle učinili po roce 1999 v rámci NATO jinde ve světě. Přičemž opakovaně. Před jejich zásahy neexistoval Islámský stát. Začalo to v Kosovu, když muslimští radikálové zničili místní pravoslavné kostely vypálením. Citujme opět slavného anglického dramatika: „Něco tu smrdí…“ Sami vidíme,
Zdroj
