V září 2014 indická vláda spustila Národní zemědělský vývojový program (Rastriya Krishi Vikas Yojana) na podporu využívání ekologického zemědělství a snížení závislosti na chemických vstupech. V lednu 2015 byl Sikkim (tj. severoindický stát v Himalájích, pozn. překl.) – který produkuje 800 000 tun organické zemědělské produkce, což představuje téměř 65% z celkového počtu 1,24 milionů tun plodin v Indii – vyhlášen jako první 100% organický stát v zemi, který vůbec nepoužívá škodlivé pesticidy, chemická hnojiva ani toxické GMO (geneticky modifikované organismy).

O několik měsíců později spustil západoindický stát Rádžasthán četné programy, jejichž účelem je převést několik tisíc hektarů půdy na pěstování organických odrůd luštěnin, aby se tak pustil do řešení úzce spjatých problémů – nesprávná proteinová výživa a neudržitelný stav zemědělství, založené na chemických hnojivech.

Goa, stát v západní Indii, plánuje v současnosti snížit používání chemických hnojiv a pesticidů, aby se mohl vydat 100% organickou cestou. Státní ministerstvo zemědělství zahájilo projekt státního sektoru s názvem pomoc pro zemědělce, využívající organické vstupy. Ředitel na ministerstvu zemědělství Ulhas Pai Kakode uvedl:

„Toto je první krok, který jsme učinili ve směru ekologického zemědělství v tomto státě. S nadějí doufáme, že by stále více a více zemědělců mělo přijmout postupy ekologického zemědělství poté, co využijí tento program.“

V rámci programu bude poskytována 50% podpora na náklady za organické vstupy (jako jsou organická hnojiva, bio-hnojiva, bio-pesticidy a biologické regulační přípravky), omezené na 10 000 INR (tj. mezinárodní normalizovaný poměr, pozn. překl.) na hektar, s maximem až dva hektary nebo 20 000 INR na jednoho příjemce pro všechny kategorie zemědělců, kteří používají organické vstupy. Zemědělci s pouhým 0,1 hektarem půdy mají také nárok na tento program, aby zachovali tradici původního zemědělství na malých pozemcích nedotčenou.

Koncept ekologického zemědělství není v Indii nic nového. To je něco, co bylo praktikováno již od starověku, aby se snížily výrobní náklady pro zemědělce, a zároveň se zajistily kvalitní potraviny pro spotřebitele. Nicméně moderní ekologické zemědělství vzniklo v Indii s rostoucí poptávkou po organicky pěstovaných potravinách a vláknině v západním světě.

V současné době roste trh s biopotravinami v zemi rychlým tempem, pohybujícím se v rozmezí 25-30%. Podle nedávné studie ASSOCHAM (tj. Indická komora obchodu a průmyslu, pozn. překl.) indický trh s biopotravinami – který v roce 2014 činil 0,36 miliard dolarů – dosáhne v příštích čtyřech letech 1,36 miliardy dolarů.

Avšak navzdory odhadu růstu 25-30% jsou indičtí agronomové skeptičtí ohledně udržitelnosti růstu v budoucnosti, a to vzhledem k nedostatku informovanosti o ekologickém zemědělství, obchodní značce a propagaci, vedoucí k vyššímu prodeji.  D.S. Rawat, generální tajemník ASSOCHAM, poznamenal:

„Osud ekologického zemědělství v Indii visí na vlásku kvůli nedostatku vládní podpory, odvahy zemědělců přeměnit anorganickou půdu na ekologicky obdělávanou půdu a absence celosvětově uznávaného poradenství, které by poskytovalo odborné vedení ve správný čas. Tudíž je pro vyšší realizaci zemědělské produkce vyžadována obrovská podpora od státu a Centra.“

Ve Spojených státech je poptávka po ekologickém zemědělství tak intenzivní (prodej ekologických produktů vzrostl v loňském roce o 11%, což činilo 43,3 miliardy dolarů, tedy celkově zhruba čtyřnásobek růstu prodeje potravinářských produktů), že hlavní potravinové značky, jako jsou např. General Mills, Kellogg’s a Ardent Mills, platí zemědělcům za to, aby přešli na ekologické zemědělství.

Podle New York Times podepsala nedávno potravinová firma General Mills dohodu o tom, že pomůže přeměnit zhruba 3 000 akrů na ekologickou půdu pro pěstování vojtěšky (alfalfa) a jiných krmiv pro zvířata; Ardent Mills nabízí zemědělcům příplatky za plodiny, pěstované v půdě, která je přeměňována na organickou. Tento druh finančních investic a spolupráce není v současné době k dispozici zemědělcům v Indii.

Vandita

Zdroj: