Obrovský ruský trh IT průmyslu do nedávna úspěšně ovládaly pouze zahraniční společnosti. Domácí «ajťáci», s výjimkou několika málo případů, se museli spokojit s drobečky z velkého koláče. Zdá se ale, že tato situace přestala vyhovovat Moskvě a ruským IT společnostem. Naše úřady tedy zavedly zdravý protekcionozmus, a komerční společnosti začaly bojovat za svůj podíl na domácím trhu informačních technologií.

Zdravý protekcionizmus

Pro vládu znamená rozvoj vlastních informačních technologií nejen technologickou nezávislost a bezpečnost, nýbrž i stimul pro celou ekonomiku. Přímo k tomuto tématu promluvil na svém vystoupení na fóru «PROF-IT» asistent prezidenta Igor Ščeglov:

«Můžeme říci, že řešením otázky náhrady importu nedosáhneme pouze vysoké technologické nezávislosti a bezpečnosti, ale také dáme impuls celé ruské ekonomice».

Docela nedávno se k témuž tématu vyjádřil i sám prezident Vladimír Putin, který konkrétně řekl:

Známe případy, kdy nevelké ruské společnosti vyrostly v globální leadery, když nabídly průlomová, konkurenceschopná řešení… Je třeba postupovat tak, aby vzniklo více domácích společností a organizací, schopných nejen vypracovávat technologie, ale také je nabízet na trhu v podobě hotového, komerčně úspěšného produktu. A samozřejmě žádám vládu, aby provedla inventarizaci překážek, které stojí v cestě rozvoji takových společností, a vypracovala další plán na odstranění těchto doposud ještě stojících bariér.

Vytýčil i ambiciozní exportní cíl:

Podle některých odborných odhadů export ruského IT průmyslu dosáhl v roce 2015 již 6,7 miliardy dolarů. Zatímco náš export zbraní v tomtéž roce dosahoval 14,5 mld. dolarů. V civilních oblastech tedy rychle dohoníme objem exportu zbraní.

Ostatně, naše společnosti mají prostor ke svému rozvoji i na domácím trhu. Informační technologie nacházejí mimořádné uplatnění ve všech sférách. Avšak k dnešnímu dni, podle slov Igora Ščeglova, kolem 90% z celkových 300 miliard rublů výdajů na nákup zařízení IT v Rusku jde za zahraničními dodavateli.

Zdravým protekcionizmem se zabývala i Státní duma. Poslanci se rozhodli odstranit nespravedlivost a vypracovali návrh zákona «DPH pro zahraniční IT společnosti». Existence takzvané «daně z Googlu» se vysvětluje tím, že dnes na trhu internetových služeb vznikla nezdravá situace, kdy společnosti, které nejsou zaregistrované v Rusku, mají konkurenční výhody. A to vše proto, že v ceně za jejich služby produkty a obsah není započítána částka DPH.

Poslanci plánují zajistit v tomto vztahu rovné postavení domácích i zahraničních společností.

Přitom se demokraticky řídili názorem 179 odborníků z internetového průmyslu. Vyšlo najevo, že 75% expertů nemá námitky vůči rovným podmínkám ruských a mezinárodních IT společností, co se týče daňové zátěže z jejich činnosti na území naší země. Současně však většina z nich (79%) žádá i přiznání dodatečných výhod.

Na vlastní zákonodárnou iniciativu poslanců a jejich zájem o tento problém experti reagovali vcelku pozitivně. Tak třeba viceprezident pro kooperativní rozvoj společnosti Mail.Ru Group Michail Kiseljov se domnívá:

«Návrh zákona je nutno přijmout jako celek. V návrhu předložené stanovení místa realizace elektronických služeb pro účely DPH podle místa kupujícího je ve světě obvyklá praxe. Přitom je nezbytné, aby se nenavyšovaly ceny pro uživatele-fyzické osoby, jelikož poptávka po většině elektronických služeb se odvíjí od ceny».

А generální ředitel společnosti «Аšmanov a partneři» Igor Ašmanov podotkl:

«Hlavní problém je, že Google zde vydělává peníze, ale neplatí daně, a to se musí řešit. Mimochodem, nyní právě problikla zpráva, že Google spáchal daňové úniky ve výši průměrně 11 miliard za rok s pomocí offshorů, a jeho právníci a management tvrdí, že je vše podle zákona. To znamená, že nebere na hůl jen RF.»

Generální ředitel SoftKey Felix Mučnik zároveň zdůraznil:

«Zavedení DPH ve výsledku umožní účtovat vynaložené náklady, místo odepisování ztrát, zjednoduší účetnictví kupujících a navýší finanční toky zpracovatelů softwaru o velikost DPH. Pravda, produkt pak bude stát 118 rublů, z toho 18% DPH, ale pro kupujícího-plátce DPH to bude totéž, jako nynějších 100 rublů bez DPH.»

Boj za práva ruských «ajťáků»

Nutno říci, že diskriminace ze strany zahraničních IT gigantů již omrzela domácí mistry informačních technologií. Omrzela je již natolik, že někteří z nich se rozhodli zahájit boj s drzými přivandrovalci. Nedávno proto Federální antimonopolní úřad (FAS) vyvolal kauzu se společností Microsoft pro zneužití dominantního postavení na trhu. Kauzu inicioval ruský zpracovatel antivirové ochrany softwaru «Kasperského laboratoř».

Diskriminace ze strany zahraničních IT gigantů pořádně omrzela domácí mistry informačních technologií.

Šéf korporace Jevgenij Kasperskij, který se emocionálně vyjádřil ve svém blogu «Já už toho mám dost !», zformuloval své námitky vůči zámořskému konkurentovi. Jedna z nich zní takto:

«Před několika lety Microsotf nabral kurs na reformování platformy Windows. Jistě, jeho úmysly byly chvályhodné – komfort, bezpečnost, produktivita atd. Ve skutečnosti Microsoft v zákulisí elegantně obsazuje prominentní trhy a vytlačuje z nich nezávislé zpracovatele, které nahrazuje jinými, a nabízí uživatelům své produkty, jejichž kvalita není o nic lepší.

Podle zástupce šéfa FAS Anatolije Golomolzina se konkrétním podnětem pro zahájení sporu stalo rozhodnutí Microsoftu zkrátit ze dvou měsíců na šest dní adaptační období pro zajištění kompatibility antivirových programů, vytvořených externími zpracovateli operačního systému Windows 10.

Zástupce generálního ředitele «Kasperského laboratoře» pro právní a bezpečnostní agendu Igor Čekunov zároveň upřesnil:

«Microsoft vytvořil situaci, v níž ostatní zpracovatelé antivirové bezpečnosti nejsou schopni zcela dostát svým závazkům vůči uživatelům, což posledně jmenované zanechává bez ochrany, omezuje jejich možnosti výběru antivirového SW a vede k tomu, že externí výrobci utrpí finanční ztráty.»

A tisková mluvčí «Kasperského laboratoře» Julia Iljina zdůraznila, že se korporace obrátila na FAS až po vyčerpání všech pokusů o smírné narovnání situace: bezvýsledné rozhovory se společností trvaly několik měsíců.

Nepochybně z toho důvodu, že si nepřál další vyostření konfliktu, do kterého už se zapojil i stát, Microsoft ústy svého tiskového oddělení potvrdil  «přistoupení na principy práce v souladu s antimonopolní legislativou» a připomněl, že jej s «Kasperského laboratoří» svazují «dlouholeté partnerské vztahy v různých směrech».

Tím spíše, že pokud bude americká společnost shledána vinnou, hrozí jí pokuta ve výši od 1 do 15% ze zisku dosaženého v místě, kde byl zjištěn přestupek. To znamená v Rusku.

Není to první případ, kdy ruské IT společnosti začínají tvrdě hájit své zájmy. Připomeňme si, že v únoru loňského roku si náš «Yandex» stěžoval u FAS na Google. Důvodem ke stížnosti bylo to, že americký vyhledávač a zároveň vlastník nejpopulárnějšího mobilního operačního systému Android, zakazuje externím zpracovatelům předinstalaci jejich příloh na smartphony a planžety tohoto systému.

FAS shledal, že Google porušil zákon «O hospodářské soutěži», nařídil zastavit porušování a umožnit instalaci příloh a servisů ostatním zpracovatelům, a pro ponaučení udělil pokutu ve výši 438 milionů rublů. Následně se pokuta zvýšila o 1 milion rublů za nesplnění nařízení.

V říjnu šéf Federálního antimonopolního úřadu Igor Artěmjev dokonce pohrozil vrcholným manažerům Google trestním stíháním s odnětím svobody až na 2 léta za neplnění jejich rozhodnutí. Zároveň se vyhledávač pokouší podat u soudu protest proti rozhodnutí ruských antimonopolistů.

А Ruská obchodní inspekce (Roskomnadzor) nedávno dosáhla soudního pozastavení činnosti americké sociální sítě LinkedIn, která se zabývá zprostředkováním obchodních styků a  pracovních příležitostí. Důvod – nedodržení zákona o lokalizaci osobních dat na území státu. Předseda Výboru Státní dumy pro informatiku, informační technologie a spoje Leonid Levin zároveň zdůraznil, že americká sociální síť nejednou porušila zákony RF, a proto společnost…

«buď bude ctít a dodržovat legislativu země, ve které pracuje, anebo budou vůči ní přijata organizační opatření».

Zatím není mnoho takových případů, ale podstatné je, že první už nastaly. A můžeme si být jisti, že při dostatku vůle vládních struktur a aktivity na straně domácích IT společností přestanou zahraniční konkurenti nepokrytě utlačovat ruské «ajťáky», budou pracovat v legislativních mezích Ruské federace, a tím se situace pro všechny zlepší.

Zdroj: