V příštím roce se mají přesunout do Estonska rakety dlouhého doletu kvůli obavám, že by prezident Vladimir Putin mohl vtrhnout do země. Asi 800 příslušníků ozbrojených sil Spojeného království bude rozmístěno v Estonsku, jako součást kontingentu patnácti zemí, zahrnujícího vojáky USA, Francie a Dánska. Británie se chystá poprvé od studené války rozmístit baterie raket dlouhého doletu s přesným naváděním na hranicích s Ruskem. Rakety jsou součástí rozsáhlé akce zemí NATO za účelem obrany pobaltských zemí.

Systémy raketometů (GMLRS) odpalují až 12 řízených střel za minutu a jsou schopné zasáhnout ruské tanky ve vzdálenosti až 72 km.

90 kg bojové hlavice jsou naváděny na cíl pomocí GPS a odpalují se z raketometů upevněných na obrněných tranportérech. Očekává se, že bude do Estonska vysláno až 25  vojáků Royal Artillery na obsluhu systémů GMLRS.

Rakety se s ničivými účinky používaly od roku 2007 v Afghánistánu na ostřelování bunkrů Tálibánu. Asi 410 raket bylo odpáleno během tažení v provincii Helmand na síť džihádistických tunelů.

Britské systémy GMLRS budou v Estonsku doplněny dronovými jednotkami, proudovými letadly Typhoon a tanky Challenger 2.

Obavy o bezpečnost Estonska a ostatních pobaltských zemí vzrostly po volbě amerického prezidenta. Během kampaně Donalda Trumpa byl zpochybněn článek 5 statutu NATO, že aliance bude bránit kteréhokoliv člena v případě vojenského napadení.

Zvolený prezident Trump navrhl, aby americká ochrana pobaltských zemí v budoucnu závisela na tom, zda tyto země splňují požadavky NATO ohledně výdajů na obranu.

Včera v noci (12. listopadu) řekl bývalý velitel Britské armády generál Sir Richard Shireff, specialista na ruské záležitosti, redakci The Mail on Sunday, že se domnívá, že je potřebné, aby stovky vojáků Spojeného království zůstaly v dohledné době v Estonsku, aby překazili snahy o ruskou agresi.

Uvedl: „Pokud to nebude stálá posádka, nebude to přesvědčivé. 800 vojáků spojeného království je začátek, ale jen to. Rád bych viděl, aby se Británie postavila do čela obrany pobaltských zemí, zejména po Brexitu. NATO jako celek musí deklarovat, že je ochotné a schopné tyto země ubránit.“

„Obávám se, že pokud zvolený prezident Trump nepotvrdí závazek USA ohledně Článku 5, Rusové tuto situaci s naprostou jistotou využijí, a mohlo by to vést k ruskému avanturismu v pobaltských zemích.“

„Jediná věc, která byla od založení NATO až dosud naprosto jistá, je to, že ať je do Bílého domu zvolen jakýkoliv prezident, USA přijdou na pomoc jinému členu paktu.“

 Marc Nicol, dopisovatel pro oblast obrany pro nedělní vydání The Mail

Zdroj: