Americké předvolební vášně odezněly a mnozí si začali klást otázky, jak bude nově zvolený americký prezident vládnout. Vytvářet věrohodné předpovědi na základě kampaně je poměrně obtížné, protože ne všechny sliby budou tvořit základ budoucí politiky. A to tím více, že se jedná o Donalda Trumpa, jehož názory do značné míry nesouhlasí s politickým establishmentem USA. To je také důvod, proč není dobré dělat závěry jen na základě několika excentrických prohlášení na vystoupeních a debatách typu „znovu udělat Ameriku velkou“.

Mnohem výmluvněji o budoucnosti hovoří jeho politické okolí, které se uchází o klíčové posty v nové administrativě. Podle informací deníku The New York Times asistenti Trumpa již přistoupili k rozdělování postů. Na základě zpráv tisku bude republikánův tým heterogenní: klasičtí „jestřábi“ a konzervativci, kteří se staví proti potratům a manželství homosexuálů, se budou muset snášet s odpůrci války v Iráku a s dalšími daleko radikálnějšími politiky.

V první řadě NYT píše, že v „jádru“ nové vlády bude bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, který pravděpodobně zaujme post ministra zahraničí, a také bývalý starosta New Yorku Rudolf Giuliani. Za hlavního kandidáta na ministra obrany je považován Jefferson Sessions a Pentagon by mohl vést generál ve výslužbě Michael Flynn. Bývalý konkurent Trumpa na primárkách Chris Christie zatím stanul u kormidla v průběhu procesu předání moci od staré administrativy k nové. Podle zprávy několika médií by v čele administrativy vlády mohl být spoluzakladatel mediaholdingu Breitbart News, LLC Steve Bennon (zvolen Reince Priebus – pozn. překl.).

Výstřední konzervativec

Většina analytiků vidí v Newt Gingrichovi nového ministra zahraničí USA. Logika v tom je, protože za prvé byl jedním z uchazečů na post viceprezidenta, a za druhé pro jeho výstřednost, v níž si nezadá ani se samotným Trumpem. V politice je dlouho, už od roku 1978. V 35 letech zvítězil ve volbách do Sněmovny reprezentantů za stát Georgia, který pak zastupoval během následujících dvaceti let.

Zvláštní popularitu si získal díky několika politickým skandálům. Podle informací médií byl v průběhu svého působení celkem 84krát obviněn z porušení etických norem. Výbor pro etiku mu v roce 1997 udělil pokutu ve výši 300 tisíc dolarů za použití nezdaněných fondů k politickým účelům. I z řídící pozice ve Sněmovně reprezentantů odešel z důvodu etického – kvůli skandálnímu románku s pracovnicí ministerstva.

Tisk charakterizuje Gingriche jako člověka obklopujícího se aurou bohatství a luxusu. Za to ho kritizovali aktivisté hnutí „Occupy Wall Street“, když ho obvinili, že není schopen chápat problémy obyčejných lidí a zastupuje pouze zájmy velkých korporací. V té době se také snažil dostat do role kandidáta na prezidentský úřad, ale nakonec ustoupil Mittimu Romneyovi.

Pokud bychom hovořili o jeho politických názorech, je to typický konzervativec. Vystupuje proti potratům, stejně jako za uvolnění dalších finančních prostředků na rozvoj sociální oblasti a na ekologii. Kromě toho trvá na tvrdém postoji k migrantům a muslimům. Nedávno dokonce prohlásil, že z USA je třeba deportovat všechny příznivce tohoto náboženství, kteří se drží práva šaría.

„Musíte sledovat mešity. Odkud si myslíte, že se v první řadě objevují? Musíme zkontrolovat každou osobu, vyznávající islám, a pokud věří v šariát, pak by měl být následně vyhoštěn,“ – zdůraznil to, když se probíraly bezpečnostní otázky.

V zahraniční politice trvá na ostré pozici ve vztahu k „zemím-vyvrhelům“ a podporuje politiku sankcí. Často se vyslovil za to, aby USA zvýšily vojenskou moc v reakci na Rusko. Když během Trumpovy předvolební kampaně dával interview vydání „Evropská pravda“, zmínil možné zrušení zákazu na dodávky letálních zbraní Ukrajině.

„Osobně jsem celou dobu vystupoval proti tomuto zákazu. Jsem přesvědčen, že ukrajinský lid má právo bránit sebe a svou zemi. Taková politika podpory ukrajinské nezávislosti pouze slovy, bez poskytování moderních zbraní na ochranu, je prohrou USA. Za Trumpa by vše mělo být jinak,“ dodal Gingrich.

Rovněž zdůraznil, že „příjemná slova“ na adresu Putina neznamenají, že se nebudou prodávat zbraně Ukrajině. Celkově se Gingrich k politice ruského prezidenta vztahuje negativně. Podle jeho slov, Putin „obsadil Krym a východní Ukrajinu“.

„Jeho vliv roste spolu s neuvěřitelnou popularitu doma,“ – cituje jeho slova Washington Times.

Nicméně si není jistý, že by se mělo východní Evropě pomáhat v případě „ruské invaze“. Estonsko nazval „předměstím Petrohradu“ a prohlásil, že zde by „neriskoval začínat jadernou válku“.

Přitom však nelze říci, že je náchylný k nekontrolovaným výpadům na adresu Ruska. Drží se celoamerické pozice v názoru na Krym a na Ukrajinu, zároveň však kritizoval štáb Clintonové za neustálé pokusy převést jakékoliv téma na „ruskou hrozbu“. Podle něj média použila podivnou strategii na zakrytí skandálu s e-maily Hillary, když vycházela z názoru, že průměrný Američan „musí mít vztek na Putina kvůli tomu, že se Rusové nabourali do špatně chráněných souborů, a ne na to, že tyto soubory ukazují rasismus, lži, korupční schémata a pokusy o nepoctivou hru proti Bernie Sandersovi“.

Právník z Reaganovy administrativy

Rudolf Giuliani, kterému média předpovídají roli generálního prokurátora v administrativě Trumpa, se také neliší svými názory na Rusko. Nicméně jeho osobnost je poměrně nepředvídatelná. Mnozí Američané byli například překvapeni jeho přáním připojit se k předvolební kampani republikána. „Rudi, co se ti stalo?“ – psaly tehdy noviny.

Byl známý tím, že podporoval práva LGBT komunity, vystupoval za kontrolu nad zbraněmi a byl zastáncem politiky „otevřených dveří“ v otázkách migrace. Jak se tento muž stal součástí kampaně republikánů, zůstává tak pro mnohé záhadou. Přitom se nejen připojil k volebnímu štábu Trumpa, ale zajistil si hned i místo v budoucí administrativě.

V článku The New York Times se poukazuje na to, že to byl charismatický starosta, který se jasně projevil zejména po teroristických útocích 9/11. Spolu s ostatními byl na rozvalinách, nasadil si helmu hasičského záchranného sboru a „celý od prachu“ pomáhal postiženým obyvatelům New Yorku.

„Byl upřímný. To nebyla show. On to tak opravdu cítil,“ – řekl o něm profesor Douglas Muzzio. Nicméně to byl nejvyšší bod kariéry Giuliana, která začala ještě za Ronalda Reagana. V roce 2008 se snažil zapojit do prezidentských voleb, ale naprosto selhal. Takže dnešní návrat s Trumpem může považovat za osobní triumf.

I přes svůj věk (72 let) tvrdí, že má dost energie na práci v administrativě.

„Nikdo nezná ministerstvo spravedlnosti lépe než já. Znám jeho základy a znám i jeho vrcholek,“ tvrdí Giuliani.

Velmi prudce reagoval na povolební demonstrace a nazval protestující studenty „hromádkou malých uřvanců“. Řekl, že na místě Trumpa by jim vysvětlil, že za rok uvidí, že žijí v mnohem lepší zemi, než teď.

Když komentoval možné vztahy mezi Ruskem a USA, vyjádřil jistotu, že Trump bude jednat s Putinem tak, jak to dělal Reagan s Gorbačovem. Ujistil, že i přes některé proruské výroky budoucího prezidenta, nelze od něj očekávat slabost.

„Reagan a Gorbačov pracovali společně, a tehdy ještě existoval Sovětský svaz. Gorbačov byl vrah, stejně jako Putin. Ale přivedlo to k ukončení studené války, a to bez jediného výstřelu, protože Reagan byl schopen demonstrativně opustit Reykjavík. A v těchto dnech dal v Pensacole i Trump jasně najevo, že se snadno může odstoupit od dohody, pokud není v nejlepším zájmu USA,“ – řekl Giuliani.

Podle jeho slov na rozdíl od současné administrativy, která ustoupila od obrany Polska a České republiky (je míněna výstavba radaru – pozn. překl.) a snažila se restartovat vztahy s Ruskem, Trump bude jednat „z pozice síly“.

pokračování příště…

Zdroj: