Snad u žádného okruhu nemocí se nárůst případů neprojevil tak, jako u alergií.
Před 20 lety potravinová alergie prakticky nebyla, v současnosti jí trpí v Česku až osm procent kojenců, čtyři procenta dětí a dospívajících a tři procenta dospělých. Podle předního českého alergologa, profesora Václava Špičáka, se větší počet alergiků mezi dětmi vysvětluje tím, že u části dětí přejde potravinová alergie v jinou obtíž, třeba alergickou rýmu či astma.
Podle periodicky opakovaného šetření prevalence alergií (poměr počtu nemocných k počtu obyvatel) vzrostl počet alergických dětí za deset let téměř dvojnásobně: ze 17 % v roce 1996 na 32% v roce 2006.
Nejčastějším onemocněním je alergická rýma pylová a atopický ekzém; obě tyto alergie činí přes polovinu všech diagnostikovaných alergických onemocnění.
V roce 2006 bylo lékařem diagnostikováno astma u 8% dětí, což představuje nárůst o 100% ve srovnání s rokem 1996.
Na obr. je zobrazen vývoj prevalence alergických onemocnění v jednotlivých letech šetření. Zvyšuje se počet dětí trpících alergickým onemocněním jak celkově, tak také dětí trpících astmatem. *8
Alergie a astma se staly obrovským byznysem farmaceutického průmyslu.
Z pěti nejnákladnějších léků, které se předepisují v ČR, jsou tři na potlačení příznaků astma.
Ne na léčení, ale na potlačení.
Pro farmaceuticko-lékařský průmysl ideální stav. Až do smrti „nemocný“ pacient, který každý měsíc platí za léky velké peníze a několikrát za rok jde k lékaři.
Zajímavý výzkum o tom, jak kvalita jídla ovlivňuje psychiku, byl realizován v britském vězení pro mladé delikventy ve městě Aylesbury. Tam začali podávat uvězněným výživové doplňky tak, aby strava dosáhla stravovacích hodnot doporučených lékaři. Výsledkem bylo, že vězni méně často (o 26 procent) porušovali vězeňské předpisy a spáchali o 37 procent méně násilných činů.
Podobné výsledky hlásila i jedna věznice v Nizozemsku. *18
Navíc se k nekvalitním potravinám přidávají další negativní faktory působící na naši psychiku jako jsou nezaměstnanost, dluhy, exekuce, rozpad rodin …..
A tak nepřekvapí, že i v této oblasti je trend stejně špatný.
Nárůst pacientů oproti roku 1989 je více jak 100%. To jsou pouze oficiální statistiky. Navíc obrovská spousta lidí polyká psychofarmaka bez předpisu. Tito lidé nejsou vůbec evidováni.
Zde je evidovaný počet užívaných psychofarmak.
Strmě rostoucí ukazatel značí spotřebu antidepresiv. Od roku 1995 do roku 2011 se zvedla spotřeba o 900%!
Také Vás z toho chytá „blbá nálada“?
Podle podílu sebevražd, tato „blbá nálada“ trápí více muže než ženy.
U sebevražd se totiž za posledních 20 let dost změnilo složení sebevrahů podle pohlaví.
Od druhé světové války, kdy se sleduje ukazatel „Počet sebevražd mužů na jednu sebevraždu ženy“, byl tento ukazatel na hodnotách od 2,2 do 2,4.
V období 2006 – 2010 narostl tento poměr už na 4,8.
My muži tento svět zřejmě nezvládáme výrazně více než ženy.
Sledovat na facebooku můžete zde: