Situace ve světě je stále znepokojivější. Válečná atmosféra neustále houstne a prostupuje vším – od dětských her až po zpravodajství. USA a Evropská unie děsí vlastní obyvatelstvo ruskou hrozbou a na základě této hysterie budují svoji vojenskou moc a připravují preventivní úder proti Rusku. To je nuceno reagovat a řídí se při tom známou moudrostí: „Chceš-li mír – připravuj se na válku“. Je třeba konstatovat, že militarizace opanovala drtivou většinu zemí ve všech regionech planety. Zásadní rozdíl však je v tom, že jedni válku vyvolávají, zatímco druzí se na ni z nutnosti připravují.
Na válku si hrají dospělí i děti

V posledních letech vzrůstá ve virtuálním světě popularita válečných her. Když se podíváme na 10 nejžádanějších online her v žánru „simulace“, zjistíme, že šest z nich je válečných: War Thunder, Armored Warfare, Steel Ocean, Final Fire. A ani v „kosmických“ hrách střelba nechybí. Prvenství bezesporu patří víceuživatelské online hře World Of Tanks. Už šest let s tanky nadšeně hrají po celém světě a v současné době počet hráčů přesáhl 110 milionů, přičemž 97 % „tankistů“ jsou muži ve věku okolo 30 let. Autor hry a zakladatel společnosti Wargaming Viktor Kislyi řekl, že příjmy společnosti jen na konci roku 2015 činily 590 miliónů dolarů. Tento rodák z Běloruska, její zakladatel, se stal miliardářem.

Navíc se začalo hrát na válku i v realitě. Ministr obrany RF Sergej Šojgu na jaře tohoto roku vyzval k oživení „Junarmii“ – systému vojensko-vlastenecké výchovy dětí a mládeže.

Chtěli bychom, a určitě to i uděláme, vytvořit stovky a stovky center vlastenecké výchovy, stovky center junarmijevců po celé zemi. Uděláme všechno pro to, abyste byli těmi nejsilnějšími, nejšikovnějšími, nejkrásnějšími a co je nejdůležitější – důstojnými občany této země.

Sergej Šojgu

V různých regionech země se děti účastní junarmijských her “ Orlenok“ a „Zarnica“. Je třeba uznat, že místní správy na tyto akce dohlížejí. Citlivě zareagovaly na trend doby a otevřely dětské vojensko-sportovní tábory a schválily i podobně zaměřená komerční zařízení. Organizátoři tvrdí, že programy v těchto táborech jsou rozpracovány na základě „vojenských věd“ a slibují seznámit děti se životem vojáků téměř jako v opravdové ruské armádě.

Chlapci i děvčata si tak mají z koho brát příklad a komu se snažit vyrovnat. Už druhý rok se na základě iniciativy ruského ministerstva obrany koná mezinárodní setkání „Armádní hry“. Letošní byl zahájen 30. července a zúčastnilo se ho 121 jednotek ze 20 zemí Evropy, Asie, Afriky i Latinské Ameriky. Třiadvaceti soutěží se zúčastnilo více než tři tisíce lidí. Na 19 ruských polygonech od Baltu až k Černému a Kaspickému moři, a rovněž na jednom kazachstánském, si „na válku hráli“ dospělí – letci, tankisté, posádky obrněných vozů, snajpeři, vzdušní a námořní výsadkáři, dělostřelci, kynologové, rozvědčíci, horské jednotky, vojenští zdravotníci a další. V Sevastopolu pak soutěžili účastníci potápěčského víceboje.

Rusko sestavilo nejreprezentativnější perfektně připravenou skupinu a zúčastnilo se všech soutěží. První místo si opravdu zasloužili. Ale především – byly to efektivní akce.

Obzvlášť populárním se stalo krasobruslení tanků, tankový biatlon a „Aviadarts“, které přilákaly tisíce diváků. Lidé zaujatě fandili tankistům, kteří svižně překonávali překážky a přesně trefovali terče.

Vojenští piloti, kteří snadno překonávali pomyslné systémy protivzdušné obrany a nečekané pozemní cíle sestřelovali neřízenými raketami, uváděli diváky v úžas. Návštěvníci, kteří si nepotřebovali vojenskou techniku osahat vlastníma rukama, nebo žijící příliš daleko od polygonu, mohli sledovat video-vysílání her na webových stránkách a mnozí tuto možnost také využívali. To všechno přináší své ovoce.

Hlavní věc je, že služba v armádě se stala pro ruskou mládež prestižní záležitostí, problém s vyhýbáním se vojenské službě se stal minulostí. Jarní povolávací kampaň letošního roku ukázala, že sloužit v armádě dnes chce o 30 tisíc lidí více, než kolik bylo plánováno.

Za pouhého čtvrtstoletí se dramaticky změnil postoj společnosti k současné ruské armádě.

Současná ruská armáda v představách společnosti

V souvislosti s Armádními hrami je třeba říci, že kromě agitační a obchodní složky plní podle ministerstva obrany další základní funkci: armádní soutěže mají příkladné nasměrování a jsou především elementem bojové přípravy. V etapě výběru těch nejlepších účastníků probíhá soutěž v rotách, plucích, brigádách, divizích, armádách a pak v obvodových soutěžích.

Aktivně se uplatňují i tradičnější způsoby zvyšování bojeschopnosti ruské armády. V poslední době jsou daleko častější vojenská cvičení. Po poplachu se náhle zvednou celé vojenské okruhy. Přitom vojenské jednotky včetně techniky se přepravují stovky a dokonce i tisíce kilometrů. Střídají se i regiony. V současné době například probíhají společná rusko-egyptská protiteroristická cvičení „Ochránci přátelství 2016″. Výsadkáři nacvičují jednotné postupy interakce při lokalizaci a likvidaci nelegálních ozbrojených skupin v pouštních podmínkách. Průběh cvičení sledují pozorovatelé z více než 30 zemí.

 

Proč vláda udržuje „střelný prach v suchu“

Dovednosti ruských vojáků vypracované ve cvičeních už bylo třeba využít i ve skutečných bojových situacích. Platí to zejména o Sýrii a frontové svodky odtud, které přinášejí zpravodajské programy domácích médií, aktuálnost tématu pro Rusko dokazují. Ale terorismus už bohužel není jediným reálným protivníkem. Existuje i jiný, o nic méně potenciální; k západním hranicím Ruska se totiž pod vymyšlenými záminkami průběžně přibližuje blok NATO. Aliance zde neustále posiluje svou vojenskou přítomnost a pravidelně pořádá provokativní vojensk& aacute; cvičení. Rétorika především amerických politiků a generálů také nedovoluje polevit. Například nedávno ústy vysoce postaveného pentagonského generála Marka Milleye bylo sděleno, že ozbrojený konflikt s Čínou nebo Ruskem „je téměř jistý“. Zároveň zdůraznil, že konflikt bude rychlý, smrtonosný a největším za posledních 60 let.

Oficiální mluvčí ministra zahraničí USA John Kirby výslovně pohrozil v souvislosti s ruským působením v Sýrii, že Moskva bude i nadále „posílat domů těla vojáků v pytlích a utrácet své zdroje“ a „bude sestřeleno ještě více ruských letadel“. A nejen to: jako hrubou provokaci lze chápat tato jeho slova:

Skupiny extremistů i nadále využívají vakua, které existuje v Sýrii, aby rozšířily své operace. A to bude bezpochyby zahrnovat útoky proti ruským zájmům, možná dokonce i útoky na ruská města.

John Kirby

Odborníci to pokládají zcela jednoznačně za hrozbu. Tak známý syrský novinář a politolog Nizar Bush je přesvědčen, že:

To je vážný vzkaz Rusku. To je válka. To je vyhlášení války Rusku cizíma rukama.

Nazir Bush

Souhlasí s ním i ruský vojenský diplomat Vladimír Vinokurov:

To je přece nepřímý příkaz nějakým podřízeným skupinám. Uvolňuje to teroristům ruce – a to je už velká hrozba. Teroristům se tak dostalo práva cítit se být mobilizovanými Spojenými státy.

Vladimír Vinokurov

 

Pokud by ruské orgány podobná prohlášení jednotlivých politiků i mezinárodní výzvy ignorovaly, byla by to z jejich strany buď trestuhodná lehkovážnost, nebo zločinná nedbalost. V jednom i druhém případě by bylo nutné je vyměnit jako nezpůsobilé, protože jedním z hlavních úkolů moci je zabezpečovat obranu a bezpečnost státu a jeho obyvatel. A proto je třeba udržovat prach suchý.

Pouze rozumnou obezřetností je možné objasnit mnohé aktivity pro případ války, které proběhly v poslední době. Zmiňme například plány na vytvoření armádních záchranných pluků v každém vojenském okruhu: měly by se zabývat likvidací následků technogenních a přírodních katastrof, evakuací lidí ze zón mimořádných událostí a obnovením sociální infrastruktury. Všechny tyto aktivity zákonitě musí proběhnout i v případě války na území země. Očekáváním útoku potenciálního protivníka experti objasňují i vytvoření 100. samostatného pluku zabezpečení.

Politrussia.com

Začala i příprava civilního obyvatelstva. Na začátku října proběhla rozsáhlá cvičení civilní obrany. Zúčastnilo se jich celkem asi 40 milionů lidí, včetně 200 tisíc odborníků záchranných jednotek, ale také 50 tisíc kusů techniky.

Ředitel Odboru civilní obrany Ministerstva pro mimořádné situace Sergej Manuljo zdůraznil, že se jednalo o testování událostí v době míru. Nicméně rozsah a charakter cvičení, včetně rozmístění středisek hygienické a speciální očisty používaných v případě radioaktivního zamoření terénu, mluví o snaze ministerstva být připraveni na všechny situace. Tím spíš, že v průběhu cvičení byla uvedena do stavu pohotovosti ochranná zařízení a byly prověřeny systémy tísňového varování obyvatelstva před nebezpečím.

Vojenský expert Vladislav Šurygin se také domnívá, že proběhlá cvičení jsou reakcí na složitou mezinárodní situaci:

Nejedná se tu ještě o válečné nebezpečí, ale ovzduší velmi silně „ochladlo“. Nová studená válka je již realitou. Za uplynulých 25 let koncept civilní obrany, ochrany obyvatelstva zanikl. Nyní se k tomu začínáme vracet.

Vladislav Šurgyn

 

Kdo začal první

Jak na podobná cvičení reaguje Západ? Americký novinář Patrik Rivell například okamžitě oznámil:

„S dosažením nejvyšší úrovně napětí ve vztazích mezi RF a USA od dob studené války se objevily znepokojivé náznaky ze strany Moskvy, které signalizují, že země je připravena na válku“.

Pravda – autor nezačal pátrat, co ke zvýšení úrovně napětí vedlo, ale takový úkol, zdá se, ani neměl.

Překvapuje spíše něco jiného: jakým způsobem se chovají v této složité situaci ruští liberálové. Naprosto přirozenou péči orgánů o obnovu krytů, nákup ochranných masek a souprav pro ochranu civilního obyvatelstva a také k modernizaci armády a rovněž pravidelná vojenská cvičení – to všechno vnímají nepřátelsky. Bezdůvodně prohlašují cosi o ruské totalitní moci a jsou si jisti, že právě Rusko má zájem na „dobré“ válce, třeba i za hranicemi země. Příčinu takové údajné krvelačnosti si liberálové už dávno pro sebe definovali: „diktátorský reži m“ to dělá výhradně v zájmu udržení moci. Každý vlastenecký elán společnosti zesměšňuje, pokládaje ho za výsledek hromadného zombírování obyvatel. Vždyť je to takový tupý lid: miliony Rusů ohlupují. A jen ti nejvyspělejší jedinci znají cenu západních demokratických hodnot.

Vzniká jen jedna otázka: proč ti ochránci demokracie si vytrvale nechtějí vzpomenout, kdy a proč začalo ono ochlazování mezi Ruskem a Západem?

Začalo to v roce 2007, když Vladimír Putin na Mnichovské konferenci o otázkách politiky bezpečnosti bez nadbytečných zdvořilostí, ale zcela oprávněně protestoval proti unipolárnímu světu. Tehdy prezident Ruské federace řekl:

Toto je svět jednoho pána, jednoho vládce. A to je v konečném důsledku zničující nejen pro všechny, kdo jsou v rámci tohoto systému, ale i pro samotného vládce, protože ho to zničí zevnitř.

Vladimír Putin

Podle Putina tato situace nemá nic společného s demokracií, „protože demokracie je, jak známo, vláda většiny s ohledem na zájmy a názory menšiny“.

Hned poté, co Rusko oznámilo své odhodlání budovat vztahy s celým světem na špičkové úrovni, začala rusofobská hysterie Západu, která se rychle proměnila na vojenskou. Iniciátory byly samozřejmě Spojené státy, jež Rusko vyhlásily za hrozbu pro vlastní národní bezpečnost. Sólistu jednomyslně podpořil vyškolený sbor zemí EU, který na sobě sice velmi dobře cítil americkou okupaci, ale už nemohl nic dělat.

Jak poznamenal koordinátor sdružení „Konzervativní právo ochraňující skupina“ Sergej Lapšin, „před našima očima probíhá bezprecedentní militarizace Evropy, k níž dochází na pozadí hluboké migrační a ideologické krize v regionu“.

Přitom na pozadí skutečných hrozeb v podobě reálného terorismu si Evropané uměle vytvářejí – v zájmu USA – ještě jednoho nepřítele v podobě Ruska, snad aby sami sebe ještě více podrobili. Opakovat tuto cestu do slepé uličky však Rusko nemá v úmyslu a je nuceno reagovat na to včas, jak ho ostatně poučily hořké zkušenosti XX. století. Pokud jedni přibližují válku, jiní jsou nuceni se na ni připravit.

Zdroj: