Nedá mi to, abych nenapsal pokračování svého pondělního textu, kde jsem psal o Františku Matějkovi a Luboši Zálomovi jako o potenciálních „vůdcích“ protiislámského odporu v České republice. Kupodivu jsem se ani od jednoho nedočkal žádných velkých díků a následná diskuze pod článkem se poté naprosto zvrhla.