MOTTO: Ti, kdo vás přinutí věřit absurditě, vás donutí i páchat ohavnosti. (Francois Voltaire)
Za tzv. normalizace byla cenzura oficiální skutečností a šíření odlišných, tedy kritických názorů, bylo trestné. Takže většina lidí vnějškově držela basu s vládnoucím trendem a jeho metrem, a pouze v soukromí si občané hledali informace o stavu světa z jiných než státních zdrojů. Propaganda strany a vlády měla své nudné jednobarevné billboardy vysázené téměř všude, ale téměř nikdo už je nevnímal, natož aby se jimi dal inspirovat. Vlastně šlo o tichou dohodu režimu s občany ve smyslu: My budeme předstírat, že vám říkáme pravdu a vy budete předstírat, že nám to věříte. Tato dohoda dnes už neplatí.