V průběhu návštěvy prezidenta Izraele Re’uvena Rivlina v Kyjevě ukrajinská diplomacie utrpěla fiasko: vysoký host si rýpl do ukrajinských úřadů faktem, že jejich oslavovaní hrdinové OUN byli aktivními účastníky holocaustu. Kyjev tuto hořkou pilulku oproti zvyku spolkl kupodivu klidně. A to na pozadí skutečnosti, že ze všech zemí pomyslného „Západu“ má Izrael ty nejlepší vztahy – s Ruskem. Jak se vyvinul tento překvapující diplomatický trojúhelník a jaké jsou jeho vyhlídky do budoucna?

Je třeba říci, že vztah mezi Židy a předky Ukrajinců byly po staletí velmi napjaté – neladily od dob Rzeczpospolity. Nicméně pokud „děje z dávných dnů“ bychom mohli již zapomenout, pak s událostmi první poloviny XX. století je to mnohem těžší. Času od té doby uplynulo příliš málo, a události to byly prostě monstrózní. Ve Velké vlastenecké válce miliony obyvatel jihovýchodní a centrální Ukrajiny bojovaly s nacisty a přinesly obrovský vklad k rozbití Třetí říše, a tedy i na záchranu židovského národa.

Ale ukrajinští nacionalisté, převážně obyvatelé západní Ukrajiny se naopak stali spoluviníky vražd podle různých odhadů od 8.000.000 do 1,5 milionu příslušníků židovského národa. Ukrajinskými „dobrovolníky“ se nejednou kompletovaly policejní jednotky plnící trestné funkce.

Po válce se však jejich vztah se Sovětským svazem ukázal být složitým. Stát Izrael, i když byl obydlen do značné míry Židy ze SSSR, vsadil na rozvoj vztahů s Moskvě nepřátelským Washingtonem. A spojenci Sovětského svazu na Blízkém východě se staly arabské země a hnutí socialistického směru, což vedlo k diplomatickým třenicím a přerušení diplomatických vztahů v roce 1967 (obnoveny byly až v roce 1991).

Ale nehledě na dlouhou pauzu a spoustu neřešených problémů vztahy mezi Ruskem a Izraelem i když zůstávaly složitými, přesto se rozvíjely velmi dynamicky a konstruktivně. A to mělo celou řadu příčin.

Za prvé – rusky mluvící rodáci z bývalého SSSR tvoří 20 % ze všech izraelských Židů.

Za druhé – obě země měly společné ekonomické zájmy.

Za třetí – Moskva podporuje a udržuje velmi blízké vztahy s řadou arabských a islámských zemí, které však mají s Izraelem, mírně řečeno, napjaté vztahy. A od toho, jaké zbraňové systémy mají titíž sousedé, závisí klidný spánek Izraele.

• V roce 2005 Vladimír Putin navštívil poprvé Izrael. Druhá jeho návštěva v blízkovýchodní zemi se konala v roce 2012. Brzy na odvetnou návštěvu do Ruska přijel prezident Izraele Šimon Peres. V roce 2013 Rusko dvakrát navštívil šéf izraelské vlády Benjamin Netanjahu. Nyní se už představitelé obou zemí setkávají několikrát ročně. Kromě toho spolu pravidelně komunikují i ministři vnitra Ruska a Izraele. Podepsáno bylo 19 mezistátních dohod.


• Obchodní obrat mezi oběma zeměmi překročil před krizí 3 miliardy v dolarovém vyjádření, v roce 2015 klesl na 2,3 miliardy. Základ ruského vývozu do Izraele tvoří surové diamanty a produkty zemědělsko-průmyslového komplexu. Od břehů Mrtvého moře do Ruska zas putují potraviny, výrobky vysokých technologií a strojírenství, farmaceutické přípravky. Rusko zaujímá druhé místo ve vjezdovém turismu Izraele.

Po státním převratu na Ukrajině a sjednocení Krymu s Ruskem Izrael zaujal na mezinárodní scéně postavení zásadně odlišné od postavení ostatních zemí pomyslného „Západu“. Navzdory tlaku ze strany partnerů (samozřejmě – USA) Izrael odmítl uvalit proti Rusku sankce a zpřetrhat tak své obchodně-ekonomické vztahy. A problém zde není jen v „ruské lobby“ nebo ekonomických výhodách, ale také v tom, že za jednoho z hlavních oponentů v regionu Izrael považuje Írán, ale právě Teheránu Rusko dodává zbraně a poskytuje mu pomoc v rozvoji mírového atomu. Takže s Ruskem je pro Izrael lepší jednat.

Další důvod, proč se přátelit s Rusy, se před Izraelci objevil po zahájení vojenské operace v Sýrii. Je třeba říci, že ISIL a an-Nusru Izrael zatím nevnímá jako přímou, ale až jako následnou hrozbu. S Bašárem Asadem jsou Izraelci, zdá se, připraveni, udržovat rovné vztahy, i když bez zvláštního nadšení. Izrael však znervózňuje sílící íránský vliv v Sýrii a přítomnost skupin ostřelujících jeho území. Při tom se stává, že izraelská letadla, která plní své úkoly na hranicích, se dostanou do vzdušného prostoru Sýrie a ruská – Izraele . V tak složité vojensko-politické situace je koordinace prostě nezbytná.

S Ukrajinou Izrael navázal diplomatické styky také v roce 1991. Státní převrat v Kyjevě Izraelci přijali navenek klidně. Navíc formálně podpořili „územní celistvost“ Ukrajiny v hranicích z roku 2013. Velvyslanec Izraele na Ukrajině Eliav Belocerkovský řekl:

„Plně podporujeme územní celistvost Ukrajiny, je to neměnný postoj Izraele… Na sto procent podporujeme celistvost Ukrajiny, ale zároveň nemůžeme ohrozit naše vztahy s Ruskem“.

Avšak na rozdíl od USA a jejich evropských spojenců Izrael zjevně není nakloněn mluvit o „rusko-ukrajinské válce a kritizovat opolčení. Naopak – v izraelském tisku o takzvané „válce s Ruskem“, během níž funguje cukrárenská továrna ukrajinského prezidenta v ruském Lipetsku, informují s ironií. Na březích Mrtvého moře se léčili zranění majdanovci a vojáci OSU, ale prodávat Ukrajině bezpilotní letouny Izrael odmítl. Ukrajinský zbrojní závod „Fort“ vyrábí izraelské modely ručních palných zbraní, ale při tom se na plné obrátky rozvíjí vojensko-technická spolupráce mezi Izraelem a Ruskem . Izraelští diplomaté v rozhovorech říkají hodně teplých slov o Ukrajině, ale izraelská hygienická služba blokuje dodávky milionů slepičích vajec z Ukrajiny.

A na tomto pozadí Izrael dokáže současně vést jednání o vytvoření zóny volného obchodu s Ukrajinou i s Euroasijským hospodářským svazem. Kdo má prioritu – není těžké uhodnout. Obrat Izraele s Ukrajinou v nejlepších letech dosáhl na 1 miliardu dolarů, ale nyní – sotva na 400 milionů.

Podle výsledků jedněch výzkumů mají Izraelci tendenci vinit za to, co se děje na Ukrajině, Rusko, podle jiných – ukrajinské nacionalisty. Nicméně podle údajů všech sociologických struktur zasahovat do konfliktu v Donbasu a zavádět sankce proti Rusku si nepřeje absolutní většina Izraelců. I když soukromí dobrovolníci z Izraele již na Donbasu bojují – na obou stranách fronty.

Velmi vítaný vliv na rusko-izraelské vztahy má skutečnost, že vztah Tel Avivu a „demokratické“ administrativy USA je v krizi. Washington vyzývá své izraelské spojence k ústupkům v jednáních se svými sousedy a redukuje na minimum vliv izraelských lobbistů v USA. A tak v této situaci Izrael rozhodně hledá rozšíření partnerství na opačné straně, na níž se nyní nachází Rusko.

Kdo ví, možná právě Izrael se může stát pro Rusko klíčem k západnímu světu. Pokud oficiální Kyjev odmítne pochopit narážky od izraelského prezidenta a bude i nadále heroizovat bojovníky OUN-UPA zapojené v holocaustu, vztahy mezi Kyjevem a Tel-Avivem se mohou nebezpečně přiblížit k bodu mrazu.

Zdroj: