Šéf Pentagonu stavěl Rusko na roveň se severní Koreou, když hovořil o hrozbách, kterým čelí USA a jejich spojenci, a o nutnosti investovat miliardy do oživení nukleární ‘bombotéky’ NATO, aby bylo možno integrovat konvenční a nekonvenční metody odstrašování.

„Americké nukleární odstrašování je základním kamenem naší bezpečnosti a úkolem s nejvyšší prioritou pro ministerstvo obrany,“ uvedl ve svém projevu k americkým vojákům, raketovým útvarům a posádkám B-52 na základně Minot, ministr obrany Ash Carter. Dále řekl, že USA a jejich spojenci v posledních 25 letech nevyrobily žádné nové nukleární zbraně nebo systémy na jejich přepravu – a zároveň řekl, že americké nukleární síly musejí být připraveny na možnou nukleární konfrontaci s Ruskem.

“Rusko je už dlouhou dobu nukleární velmocí, ale její nedávné řinčení zbraněmi a výroba nových nukleárních zbraní vyvolává vážné otázky ohledně závazku jeho vůdců ke strategické stabilitě, jejich respektování zavedených dohod o používání jaderných zbraní a zdali jsou si vědomi nanejvýš opatrného postoje, s nímž se státníci v éře studené války oháněli svým jaderným arzenálem, prohlásil šéf Pentagonu.

#SecDef: America’s nuclear deterrence is the bedrock of our security, and the highest priority mission of the #DoD pic.twitter.com/Im86rPqGm6

— U.S. Dept of Defense (@DeptofDefense) 26. září 2016

Ponecháme-li stranou fakt, že Spojené státy zůstávají jedinou zemí, která kdy použila nukleární zbraně proti jinému státu, Carter řekl, že “různorodé a dynamické spektrum” nukleárních hrozeb ve světě by mohlo pobízet některé národy k použití těchto zbraní v omezeném rozsahu.

“Podle střízlivého úsudku nejvíce pravděpodobné nasazení nukleárních zbraní v současné době není globální ‘nukleární výměna’ podle klasických představ z doby studené války, nýbrž spíše neuvážené lokální, ale přesto nebývale strašné útoky, například od Ruska nebo Severní Koreje” , uvedl Carter. “To nemůžeme dopustit, a to je důvod, proč pracujeme společně s našimi spojenci z obou regionů na inovacích a hledání nových operačních mechanizmů, které budou udržovat politiku odstrašování a nadále zachovávat strategickou rovnováhu.”

Aby mohli čelit pociťované ruské hrozbě, Carter zdůraznil, že USA a jejich evropští spojenci v NATO “oprašují” svůj nukleární arzenál, aby propojili odstrašování konvenčními a nukleárními zbraněmi a “zajistili, že budeme plánovat a cvičit tak, jako bychom bojovali” a “odradili Rusko od myšlenky, že může těžit z použití nukleárních zbraní v konfliktu s NATO”.

Kromě napjatých vztahů s Ruskem Carter během svého projevu několikrát zmínil i bezpečnostní hrozbu Severní Koreje a naznačil, že Washington musí být připraven podporovat své spojence v Asii tváří v tvář přetrvávající neochotě Pyongyangu plnit rezoluce Rady bezpečnosti OSN a pokračujícím zkouškám nukleárních zbraní a jejich přesunu.

“Jistota, že jste připraveni opětovat úder, odradí potenciální protivníky od záměru použít nukleární zbraně proti Spojeným státům nebo našim spojencům jako první, oznámil, a dodal, že Pentagon plánuje v příštích pěti letech investice ve výši 108 mld. USD pro podporu a zdokonalení své nukleární výzbroje. Investice jsou zaměřeny na modernizaci nukleární triády strategické pozice USA, která zahrnuje pozemní ICBM (mezikontinentální balistické rakety), nukleární bombardéry a nukleární střely odpalované z ponorek. Podle Rozpočtového výboru Kongresu by USA mohly za modernizaci každého segmentu této nukleární triády do roku 2024 utratit až 348 mld. USD.

Nukleární zbraně USA mohou být v současnosti dopraveny na potenciální cíle pomocí 20 let starých stealth bombardérů B-2 nebo 50 let starých strategických bombardérů B-52. K odpalování raket voda-vzduch by mohly sloužit 35-leté nukleární ponorky třídy Ohio. Mimoto balistické střely Minuteman III odpalované ze sil jsou v provozu již od 70. let.

“Pokud tyto systémy nevyměníme, je jasné, že budou dále stárnout a stanou se nebezpečnými, nespolehlivým a neefektivními. Skutečnost je taková, že většina našich nosičů jaderných zbraní již překročila svoji původně předpokládanou životnost o desítky let” , řekl Carter. “Odstrašování stále závisí na pocitu”, dodal Carter. “Na tom, co potenciální protivníci vidí, a jaké z toho získají představy o naší akceschopnosti.”

SecDef: as we invest in deterrence we’ll also keep investing in our people b/c our deterrence isn’t credible unless we have the right people pic.twitter.com/Od5x9s7ATr — U.S. Dept of Defense (@DeptofDefense) 26. září 2016

Foto: Ministr obrany – když investujeme do odstrašování, budeme také nadále investovat do našich lidí, protože náš odstrašující potenciál nebude hodnověrný bez těch správných lidí.

Ačkoliv nukleární zbraně byly ve válečném konfliktu použity pouze dvakrát, a sice při náletech USA na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945, podle odhadů OSN se na planetě dodnes nacházejí některé ze 22.000 nejničivějších bojových hlavic.

Aby se omezilo použití atomových zbraní, bylo uzavřeno množství mnohostranných smluv zabraňujících šíření jaderných zbraní a propagujících odzbrojení. Mezi ně patří mimo jiné Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT), Smlouva o zákazu nukleárních zkoušek v atmosféře a Komplexní smlouva o zákazu nukleárních zkoušek (CTBT).

Jelikož bilatelární vztahy mezi USA a Ruskem zůstávají od konce studené války stejně napjaté jako za starých časů, ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin apeloval na budoucího prezidenta Spojených států, který se má napřesrok ujmout úřadu, aby ratifikoval CTBT, která již byla ratifikována Moskvou.

#SecDef: There are many different pieces to the nuclear enterprise starting with ICBMs, bombers, and sea-launched ballistic missiles pic.twitter.com/Hc5xbIpiXB

— U.S. Dept of Defense (@DeptofDefense) 26. září 2016

Foto: Ministr obrany: V nukleárním arzenálu je mnoho různých zbraní, počínaje ICBM, přes bombardéry a balistické střely voda-vzduch.

Z hlediska bilatelárních nukleárních vztahů mezi USA a Ruskem, její plnění je zakotveno v novém STARTu (Smlouva o snížení stavu strategických zbraní). Ta byla podepsána v dubnu 2010 v Praze, vstoupila v platnost v únoru 2011 a očekává se, že bude platit nejméně do roku 2021.

Podle znění této smlouvy bude počet zařízení na odpalování strategických jaderných střel v obou zemích snížen o polovinu. Smlouva omezuje počet současně rozmístěných strategických bojových nukleárních hlavic na 1.550. Smlouva však neomezuje množství operačně neaktivních zásob bojových nukleárních hlavic, které zůstávají jak v Rusku, tak v USA.

Zveřejněno: 27. září 2016 10:41 Editováno: 27. září 2016 17:19^*)

^*) všechny časy převedeny z EST na SELČ, pozn. překl.

Zdroj: