Bloomberg: Posledních pár otázek na odkazy a úspěchy. Rozhodl jste se účastnit se v roce 2018 prezidentských voleb, nebo ne?

V. Putin: Teď stojíme před parlamentní volbami. Je třeba projít těmito volbami a podívat se na výsledek. A dokonce i poté před námi budou ještě téměř dva roky. Takže mluvit o tom je naprosto předčasné. Víte, v dnešním rychle se měnícím světě je škodlivé o tom mluvit. Je třeba pracovat, je třeba usilovat o zajištění toho, aby byly realizovány plány a úkoly, které jsme si před sebou postavili, je třeba usilovat o zlepšení životní úrovně lidí, rozvoj ekonomiky i sociální sféry, zvýšit obranné schopnosti země. Teprve v závislosti na řešení těchto úkolů pak budeme vidět, jak organizovat kampaň prezidentských voleb v roce 2018 a kdo by se jí měl zúčastnit. Já jsem zatím nic pro sebe rozhodl.

Bloomberg: Myslíte, že je dnes snazší řídit Rusko, nebo naopak složitější?

V. Putin: Jednodušší než kdy: za Ivana Hrozného nebo za Nikolaje II. nebo za Brežněva, Chruščova, Stalina?

Bloomberg: Ve vaší době.

V. Putin: Myslím si, že je to těžší, protože přece jen – při vší kritice ze strany především našich západních partnerů – u nás se rozvíjejí procesy vnitřní demokracie. Voleb se zúčastní více stran, než v předchozích letech. A to určitě zanechá své stopy na průběhu a výsledku volebních kampaní.

To, o čem mluvím, má praktický rozměr. Nyní sledujeme rating naší vedoucí politické síly, strany Jednotné Rusko, – trošku klesl a mnozí se zabývají otázkami: „Co je to, co proběhlo, co se stalo?“ Ano, co? Začala aktivní volební kampaň, je tu velký počet stran, které se nyní podílejí na volebním procesu, – všichni se dostanou na obrazovky televizorů, do médií, do novin. A s čím přicházejí? Všichni kritizují vládu. Oni, pravda, neříkají, jak to udělat lépe, nebo říkají věci, které jsou i člověku s povrchními názory zdají málo realistické nebo vůbec nerealizovatelné, ale zato se velmi krásně vyjímají na televizní obrazovce: budou nadávat, budou ostře kritizovat představitele vládnoucí strany. Ale neříkají, zda by byli ochotni vzít na sebe odpovědnost za přijetí nějakých nepříliš populárních, ale v konečném výsledku nutných [řešení].

Bloomberg: Číňané nemusí projít všemi těmito předvolebními postupy.

V. Putin: V Číně je jiný politický systém, je to i jiná země. Myslím, že byste nechtěl, aby půl druhé miliardy lidí pocítilo nějakou dezorganizaci své společnosti a státu. Poskytněme Číňanům právo a možnost rozhodnout, jak potřebují organizovat svou zemi, svou společnost. Rusko je jiná země, máme jiné postupy, jinou úroveň rozvoje politického systému, a to je úplně jiná kvalita. Nejde o úroveň, ale o jinou kvalitu politického systému, a ten se rozvíjí, stává se složitější.

Vlastně mě to jen těší, i já bych chtěl, aby i v budoucnu se tento systém upevnil, aby vznikly takové rovnováhy uvnitř politického systému země, které by jí umožnily se vždy nacházet ve svéprávném stavu a být zaměřeni na rozvoj.

Bloomberg: V roce 2018 budete prezidentem, který se nejdéle udržel u moci. Máte nějaké představy ohledně toho, jak předáte své pravomoci?

V. Putin: Mohu se voleb buď zúčastnit, anebo nezúčastnit. Pokud se nezúčastním, pak bude zvolena jiná hlava státu, jiný ruský prezident, pak už sami občané rozhodnou, pro koho je třeba hlasovat.

Ale na co chci obrátit pozornost: v každém případě bychom měli už teď přemýšlet o tom, jak my vidíme (když říkám „my“, mám na mysli sebe i členy mého týmu: vládu a administrativu prezidenta) budoucí rozvoj země: i politické a vnitropolitické, i ekonomické procesy. Proto již nyní pracujeme na strategii rozvoje ekonomiky, především ekonomiky, samozřejmě – po roce 2018.

Pokud by se vnitropolitické procesy nerozvíjely, my i já jsme přesvědčeni, že bychom zemi měli předložit naše vize tohoto vývoje. A věcí budoucího prezidenta, budoucí vlády bude s tím buď souhlasit, nesouhlasit, nějak to upravit, anebo předložit něco úplně nového.

Bloomberg: Právě jste reorganizoval svou vládu: některé jste povýšil, povýšil jste některé bývalé ze Služby ochrany. Myslíte si, že budoucí vůdce Ruska bude představitelem mladší generace?

V. Putin: Ano, samozřejmě. Vycházím z toho, že budoucí lídr by měl být poměrně mladý člověk, ale zralý.

Co se týče příslušníků různých tajných služeb ozbrojených sil, žádné novinky tu nejsou. Není to u nás poprvé, že na úrovni vedení regionů jsou jmenováni příslušníci ministerstva obrany, Federální bezpečnostní služby, výjimkou není Federální služba ochrany. Jsou snad v čem horší? Hlavní je, aby člověk chtěl růst, byl takového růstu schopen a chtěl sloužit své zemi na úseku práce s širšími pravomocemi a odpovědností. A pokud chce a vidím, že ten člověka má potenciál – proč ne, může pracovat velmi dobře.

Koneckonců co se týče řekněme regionální úrovně řízení, pak tam taky bude muset projít volbami a přinést své návrhy k posouzení obyvatel té či oné oblasti. Je třeba, aby je lidé viděli, seznámili se s těmito programy i s člověkem se seznámili. Musí se tu vytvořit určitá chemie vztahů mezi lídrem regionu a lidmi, kteří tam bydlí. Lidé by měli svého možného budoucího lídra procítit, a pokud pro něj pak budou hlasovat, vycházím z toho, že mu budou i důvěřovat, jinak by pro něj nehlasovali.

Bloomberg: Právě jste mluvil o systému, který vznikl za vás. Dá se říci, že v Rusku je velmi osobní systém, systém založený na osobnosti: volí vás a ne stranu. Na druhou stranu máte v Rusku stále problémy z hlediska dodržování zákona – třeba případ vraždy Němcova. Vím, že jste tento incident odsoudil. Je těžké řídit Rusko v této chvíli?

V. Putin: Víte, kteroukoli zemi je obtížné řídit, ujišťuji vás. Co, Spojené státy, ty je snad lehké řídit? Copak je snadné vyřešit i zdánlivě takové jednoduché úkoly – Guantánamo, řekněme? Prezident Obama v prvním svém období řekl, že zlikviduje Guantánamo. Ale to je dosud živé. Proč? On snad nechce? Samozřejmě, že chce. Buďte si jistý, že chce. Ale vzniká tu tisíc okolností, které nedovolují tento problém definitivně vyřešit. Mimochodem, to je ve skutečnosti velmi špatné, ale to je jiné téma.

Rusko je těžké řídit. Ale Rusko je ve fázi vývoje jak politického systému, tak i stanovení tržních principů ekonomiky. Je to proces složitý, nicméně velmi zajímavý. Rusko opravdu není jen velká, ale také významná země – maje na paměti její tradice a kulturní identitu. Ano, má svá specifika a své tradice v politické sféře. Ale není třeba tajit hříchy, my o nich dobře víme, byla tu absolutní monarchie, pak téměř okamžitě přišly komunistické časy – základna se sice trochu rozšířila, ale do jisté míry systém vedení země se stal ještě tvrdším. Až v roce 1990 jsme přešli na výstavbu zcela jiného politickém systému založeného na více stranách. Jenže to je taky takový složitý a nejasný proces, nemůže přes určité fáze přeskakovat. Je třeba, aby si občané zvykli, aby cítili vlastní odpovědnost, když jdou k volebním urnám, aby nedůvěřovali jen nějakým populistickým řešením, úvahám nebo jen chvástání některých uchazečů na adresu ostatních kandidátů.

Každou zemi je obtížné řídit, dokonce i velmi malou. Problém není v tom, zda je země velká nebo malá, otázkou je, jak se stavět ke své práci, nakolik zodpovědně sek ní stavět.

Je třeba, aby občané také pozorně sledovali a analyzovali, co kandidáti navrhují: to se týká jak volby do parlamentu, tak i prezidentských voleb. Tam, kde je jasná prezidentská forma vlády, tam do značné míry volí nikoli stranu, ale hlasují pro kandidáta na prezidentský úřad; je to všude prakticky stejné, proto zde v tomto smyslu nic neobvyklého v situaci v naší zemi není.

Bloomberg: Podívejme se na Čečensko a vliv Kadyrova. Ten řídí zcela svobodně, je tam jiná situace, v Čečně vznikl jiný systém, je tam více nezákonnosti a více osobních přístupů.

V. Putin: Víte, záleží na úhlu pohledu. Neměli bychom zapomínat, že se tam ještě zcela nedávno na trzích otevřeně obchodovalo s lidmi, že tam vládli zástupci mezinárodních teroristických organizací včetně Al-Kájdy, že tam lidem řezali hlavy. Zapomněli jsme snad na to? Ne. A stejně tak dnešní představitel Čečenska Ramzan Kadyrov – v tzv. první čečenské válce přece bojoval se zbraní v ruce proti federálním silám. Prošel velmi složitou a velkou transformací, stejně jako zpočátku jeho otec, první prezident Čečny. A pak sami došli k závěru, že budoucnost Čečenska je spojena s Ruskem, udělali to nikoli pod tlakem nějaké síly – udělali to na základě vnitřního přesvědčení.

Dobře si vzpomínám na své první rozhovory s otcem Ranzana Kadyrova, s prvním prezidentem Čečny. Přímo mi řekl – byl jsem tehdy v roce 1999 premiérem: „Vidíme, že budoucnost Čečny nemůže být oddělena od Ruska, jinak se dostaneme do závislosti na jiných mocných tohoto světa, a to pro nás bude ještě horší. Ale hlavně – a to jsem si velmi dobře zapamatoval – vy jste nás nezradili“.

Tehdy to byla velmi složitá situace, federální centrum se chovalo rozporuplně: tu nastupovalo, pak ustupovalo, pak s něčím souhlasilo, vzápětí domluvu zpřetrhalo. Čečenský lid potřebovat konzistentní, jasnou pozici centrální moci v zemi. A nesmí se zapomínat na to, jakými transformacemi tito lidé prošli. Podepsali jsme smlouvu s Čečnou, tato smlouva je zcela v rámci Ústavy Ruské federace. My však máme federativní uspořádání a členové federace jsou obdařeni určitými právy, a to, jak vidíme na příkladu Čečenska, neničí, nerozbíjí zemi, ale naopak ji spojuje.

Ano, samozřejmě, mnohé je ještě třeba zlepšit, mnohé je potřeba, aby tyto těžké události z poloviny devadesátých let byly zapomenuty a definitivně zajizveny, to všechno potřebuje čas.

Jsem si jistý, že budeme posilovat svou vnitřní politickou strukturu a ekonomiku, o tom nemám žádné pochybnosti. Myslím, že ty nejtěžší stránky své historie Rusko otočilo ve svůj prospěch, nyní půjdeme jen kupředu a posilovat.

Bloomberg: Dokázal jste řídit Rusko 16 let. Podívejme se na další klíčové vůdce: málokdo z nich se drží déle než pět, šest let. Jakou radu byste těmto lidem dal, aby se u moci udrželi déle?

V. Putin: I když to bude znít divně, není třeba se za každou cenu snažit udržet na nějaké židli. Není pravda, že jsem byl, jak jste řekl, prezidentem Ruské federace 16 let: byl jsem jím osm let, a pak, aniž bych porušil Ústav a změnil ji pro své potřeby, jsem prostě na třetí funkční období (které v rámci Ústavy nebylo možné) nekandidoval. V naší Ústavě stojí, že prezident může být zvolen na dvě funkční období po sobě. A tak jsem i učinil: byl jsem zvolen na dvě funkční, pak jsem odstoupil a přešel na jinou práci – pracoval jsem čtyři roky jako předseda vlády. A v souladu s Ústavou – když takové právo u mě po čtyřech letech opět nastalo – jsem se zase ucházel o post prezidenta, byl zvolen a pracuji tak doteď.

Takže to není 16, jsou to čtyři a čtyři, tedy osm, a nyní další čtyři roky: na postu prezidenta pracuji 12 let.

Bloomberg: Chtěl bych pochopit, v čem spočívá příčina vašeho úspěchu. V čem spočívá váš úspěch?

V. Putin: Ještě počkejte. Co se týče délky, jedním z příkladů je Kanada, myslím: podle mého názoru tam byl u moci 16 let; a kancléřka SRN – kolik ta řídí zemi let, pokud mluvíme o první pozici ve výkonné moci?

Bloomberg: Ale ne 16 let. Vy jste vynikl, všechny jste předehnal.

V. Putin: Já ne 16, ale 12. A ona myslím o nic méně.

Ale to není důležité. Nevím, jaká zde mohou být tajemství. Nemám žádná tajemství, jen se vždy snažím cítit rozpoložení lidí, cítit jejich potřeby, jejich naladění na formy a způsoby řešení problémů, na jejich priority, a zaměřuji se především na to. A myslím si, že to je to nejdůležitější v práci každého člověka, který se zabývá tou prací, kterou lid Ruska svěřil mně.

Bloomberg: Podívejte se na svět nyní, je mnoho zemí, které se staly dynastiemi: jsou to Clitonové a Bushové; na jihu je mnoho lidí, jejichž děti pokračují v jejich práci. Chtěl byste, aby vaše dcery měly takový život, jako vy – pracovaly v politice?

V. Putin: Já se nepokládám za někoho, kdo by měl právo chtít něco za ně. Jsou mladé, ale jsou to dospělí lidé, a ony samy si musí určit svou budoucnost. Myslím, že si již vybraly: zabývají se vědou a ještě nějakými dalšími činnostmi, velmi dobrými a potřebnými lidem. Cítí se být potřenými, mají ze své práce dobrý pocit, a to mě velmi těší. Jejich vztah k tomu, co si vybraly, je zodpovědný a čestný.

Bloomberg: A poslední otázka. Když jsem letěl sem s Korejskou leteckou společností, měl jsem na výběr: dívat se na film „Dr. Živago“, a druhý film – „Kmotr“. Co byste doporučil shlédnout tomu, kdo se snaží pochopit Rusko?

V. Putin: Nevím. Víte, máme takové známé rčení: „Rozumem Rusko nepochopíš, aršínem nezměříš: Rusku můžeš jen věřit“. Ale ruská kultura je mnohostranná a různorodá. Proto pokud chcete pochopit, cítit Rusko, je samozřejmě třeba i knížky přečíst: Tolstého, Čechova, Gogola i Turgeněva, – poslouchat hudbu Čajkovského, podívat se na náš klasický balet. Ale co je nejdůležitější – s lidmi je třeba mluvit. Ujišťuji vás, že jakmile se začnete setkávat s běžnými, řadovými občany, uvědomíte si, že ruský člověk, ano, ruský občan – ať už je to Tatar, Mordvín, Čečenec, Dagestánec, – to jsou velmi otevření lidé, otevření, a dokonce i trochu naivní. Ale je tu jeden charakteristický rys, který je pravděpodobně u všech národů, ale u nás je to obzvlášť jasně vyjádřeno, a to je touha po spravedlnosti. To je myslím jeden z dominantních rysů v mentalitě Rusa a ruského člověka.

A ještě jedna složka, která je typická pro mentalitu ruského člověka – je to touha po nějakém [ideálu]. Samozřejmě, to je taková společná vlastnost nás všech. Miliony lidí, i když jsme každý jiný, všichni chceme žít materiálně velmi dobře, a já se budu snažit ze všech svých sil pracovat pro to, aby lidé žili lépe, aby se životní úroveň u nás stále zlepšovala. Ale při tom všem je v mentalitě, v duši ruského člověka, vždy ona touha po nějakém vyšším morálním ideálu, po nějakých vyšších morálních hodnotách. To nás přesně odlišuje – a jsem si jistý, že v dobrém.

Bloomberg: S největší pravděpodobností, Doktore Živago.

Prezidente Putine, děkuji vám, že jste s námi mluvil a velmi štědře jste nám věnoval svůj čas.

V. Putin: I já vám děkuji.

Zdroj: 

Předchozí části: