Bloomberg: Vraťme se trošku zpět. Cena ropy a mnoho různých faktorů – váš rozpočet se nyní nachází v období deficitu, je nutné zvýšit výplaty důchodcům, v určitém okamžiku si budete muset půjčit peníze. Budete se obracet na domácí trh, nebo se obrátíte na zahraničí, abyste si vypůjčili prostředky?

V. Putin: Zatím to nutné není. Nemáme potřebu půjček na světovém trhu, i když takový tradiční nástroj – nástroj ve světových finančních vztazích – jsme používali vždy a i nyní jej používáme, i u nás byly umístěny cenné papíry a žadatelů o nákup našich finančních nástrojů je dost, ale my prostě nyní takovou potřebu nemáme. Při existenci rezervních fondů vlády – 100 miliard dolarů – to je prostě pro nás zbytečné i s ohledem na náklady na takové půjčky. Zde je vždy potřeba to pečlivě zvážit. Nicméně půjčky jsou také možné, je třeba jen pochopit, co je v daném okamži ku výhodnější. To je první věc.

Za druhé – co se týče deficitu. V loňském roce byl deficit federálního rozpočtu 2,6 %. To je, jak jistě souhlasíte, docela přijatelná částka. V letošním roce očekáváme, že to bude o něco vyšší, někde kolem tří procent, možná tří a něco málo. To je taky naprosto přijatelná hodnota. Ale po jaké cestě jdeme? Po cestě optimalizace rozpočtových výdajů. My v těchto pro nás ne zrovna jednoduchých podmínkách podle mého názoru velmi pragmaticky přistupujeme k řešení ekonomických i sociálních otázek, řešíme základní úkoly sociálního charakteru a plníme sliby vů či veřejnosti.

Vláda nyní oznámila, že jsme proindexovali důchody o čtyři procenta, v druhé polovině roku indexovat nebudeme, ale na začátku příštího roku provedeme jednorázovou platbu ve výši pět tisíc rublů pro každého důchodce, což je v podstatě srovnatelné s kompenzací. Budeme jednat velmi pragmaticky a velmi opatrně. Snižujeme náklady na ty pozice, které nepokládáme za prvořadé, a nebudeme bezmyšlenkovitě rozhazovat naše rezervy a ukvapeně je pálit jen kvůli nějakým politickým ambicím. Budeme jednat velmi opatrně.

Myslím, že nám to není nijak zvlášť potřeba, nemáme nouzi se v jakémkoli případě dožadovat vnějšího financování. Vždyť u nás, všimněte si, spadla [tržní rovnováha], ale stále přetrvává pozitivní saldo. Nyní máme podle mého názoru za první pololetí 45 miliard dolarů pozitivního salda v obchodní bilanci.

Inflace se násobně zmenšuje z roku na rok. Násobně se zmenšuje! Byla někde pod 10 nebo tak procenty, když se podíváme od srpna do srpna, ale nyní – 3 a něco procenta. Nezaměstnanost se drží na poměrně přijatelné úrovni – 5,7 %. Makroekonomické ukazatele jsou stabilní. A to mi dává důvod domnívat se, doufat v to, že klidně a sebevědomě překonáme toto zásadní období v naší ekonomice, která se již bezesporu přizpůsobila současným podmínkám.

Bloomberg: Chtěl bych se opět zeptat na privatizaci a ropu. Privatizace Bašněfti – odložili jste privatizaci? Jak jsme informovali, Igor Sečin z Rosněfti navrhl koupit za 5 miliard dolarů polovinu Bašněfti, ale vy jste vždy říkal, že nechcete, aby velké státní podniky získávaly nové privatizované společnosti. Vy nedovolíte, aby se tak stalo?

V. Putin: Hovořil jste o státních společnostech. Rosněfť, přísně vzato, není státní firmou. Nebudeme se zabývat tím, že část patří společnosti BP, což je mimochodem britská společnost, a vy jste – poddaný Británie, pravda? To znamená, že ve skutečnosti jste do určité míry taky…

Bloomberg: Ale je pravděpodobné, že máte větší kontrolu nad Rosněftí než Teresa May nad BP.

V. Putin: Ano, to může být, máme větší kontrolu, přísně vzato to však není státní podnik. Ale co jsem chtěl říct a myslím, že je to očividný fakt: 19,7 % patří zahraničnímu investorovi. Nicméně maje na paměti, že kontrolní balík patří státu, možná to není nejlepší volba, když jedna společnost kontrolovaná státem, získá jinou, čistě státní firmu. To je jedna pozice.

A druhá spočívá v tom, že v konečném výsledku je pro rozpočet důležité, kdo dá více peněz při dražbách, které mají být organizovány v průběhu privatizačního procesu. A v tomto smyslu nemůžeme diskriminovat účastníky trhu, ani jednoho z nich. Ale zatím to není aktuální, protože vláda přijala rozhodnutí privatizaci Bašněfti odložit.

Bloomberg: A nyní otázka privatizace. V roce 2012 jste řekl, že chcete zvýšit obrátky privatizace, jenže čas nebyl nejlepší. Něco nefungovalo? Proč je pro ruský stát nezbytné, aby mu patřilo 50 % takových společností, je třeba víc prodávat?

V. Putin: Ruský stát nepotřebuje nezbytně tak velké balíky, i my máme v úmyslu nutně realizovat své plány. Problém není v tom, zda chceme nebo nechceme, problém je v tom, zda je to účelné nebo ne a v jakém okamžiku. Celkově je to účelné alespoň z jednoho hlediska – z hlediska strukturálních změn v samotné ekonomice. Státu je dnes v ekonomice Ruska opravdu příliš mnoho, ale dělat to při klesajícím trhu i z hlediska fiskálních zájmů není vždy účelné. Proto postupujeme opatrně. Ale náš trend z hlediska privatizačních procesů a postupného odchodu státu z určitých aktiv zůstává beze změny.

Mimochodem, zmínil jste se o společnosti Rosněfť. Nyní se aktivně zabýváme přípravou privatizace části balíku samotné Rosněfťi. To je nejlepší potvrzení toho, že jsme své kardinální plány nezměnili. Nebo například jedna z největších ruských společností na světě v oblasti těžby diamantů. Privatizujeme část tohoto balíčku.

Bloomberg: ALROSA?

V. Putin: ALROSA. Působíme také i v dalších směrech, takže své pozice zásadně neměníme. Prostě to není ten případ, když se musí, jak se u nás říká, honit, tj. projevovat nějakou nervní reakci: my nemusíme okamžitě a za každou cenu. Ne, za každou cenu to dělat nebudeme. Budeme to dělat s maximálním efektem pro ruský stát, ruskou ekonomiku.

Bloomberg: To znamená, že plánujete prodat akcie Rosněfti v letošním roce?

V. Putin: Připravujeme se k této transakci v tomto roce. Nevím, zda vláda bude schopná se připravit a realizovat tuto dohodu společně s managmentem samotné Rosněfti, najdou-li správné strategické investory. Zdá se, že by mělo jít právě o takové investory. Ale připravujeme se a plánujeme to udělat právě v letošním roce.

Bloomberg: A co se týče toho podílu, 50 %… Ruskému státu by náleželo méně než 50 % v těch společnostech?

V. Putin: Nevidíme v tom nic strašného. Víte, vzpomínám si, že jsme měli jednu firmu, teď ji nebudu jmenovat, ale když do ní vstoupili na 50 % zahraniční akcionáři, zahraniční investoři, jejich poplatek do federálního rozpočtu a daňové platby se najednou několikanásobně zvýšily, a efektivnost firmy se vůbec nezhoršila. Proto z hlediska zájmů státu, konečných zájmů státu, z hlediska fiskálních zájmů máme pozitivní zkušenosti spíše než negativní.

Bloomberg: Mohu na vás trochu zatlačit? Díval jsem se na vás po všechny ty roky. Velmi rozhodně i agresivně jste se choval v provádění zahraniční politiky. Všichni s tím budou souhlasit. Z hlediska ekonomiky…

V. Putin: Já s tím nesouhlasím. Jednal jsem rozhodně, ale ne agresivně.

Bloomberg: Ano, spíš rozhodně.

V. Putin: Jednal jsem v souladu se vzniklou situací.

Bloomberg: Ale z hlediska ekonomiky jste se naopak choval méně důrazně, pokud jde o prosazování reforem. Jsou země, jako je Čína, Vietnam. Víte, ty významným způsobem změnily svou ekonomiku. Ale Rusko je stále závislé na ropě, na nevelkém počtu společností, vše je stále řízeno těmi samými lidmi. Nemyslíte si, že jste neprovedl dostatečné množství reforem v této souvislosti?

V. Putin: Ne, to si nemyslím. Navíc, podívejte se, provedli jsme pozemkovou reformu, u nás v Rusku bylo těžké si vůbec představit, že to někdy bude možné. Všimněte si, že na rozdíl od mnoha států světa s dostatečně rozvinutou tržní ekonomikou je u nás ropný sektor téměř zcela privatizován. Jmenoval jste společnost Rosněfť a Bašněfť, všechny ostatní jsou soukromé společnosti. A podívejte se, co se v Saúdské Arábii děje v tomto sektoru, v Mexiku, v mnoha jiných producentských zemích.

Proč si myslíte, že Rusko málo pokročilo ve směru těchto reforem?

Další věc je, že při vysokých cenách ropy je velmi těžké přeorientovat účastníky ekonomické činnosti od těch oblastí, kde mohou získat velké zisky, a povzbudit je, aby investovali své peníze do jiných odvětví.

K tomu je potřeba provést celou řadu opatření, a my je postupně děláme. Bohužel je možné, že efekt není tak velký, jak bychom si přáli,… nyní to dokončím, vteřinku, buďte trpělivý,… ale přesto nějaké výsledek tady jsou.

Podívejte se, v předminulém roce z příjmů z ropy a zemního plynu se do rozpočtu dostalo 53 %, v předminulém roce, v roce 2014; v roce 2015 – 43, a v tomto roce to bude asi 36. Takže i strukturální změny probíhají. Věc není jen v ceně, ale také v růstu ekonomiky, v růstu jednotlivých průmyslových odvětví. Nyní pozorujeme růst průmyslové výroby v celé zemi – 0,3 %, není to mnoho, ale je to. A na Dálném východě, kde se spolu právě nacházíme, představuje růst průmyslové výroby, jmenovitě průmyslové – 5,4 %.

Bloomberg: Chtěl bych vám uvést příklad. Nedávno proběhla přeskupení v politické sféře, v administrativě, ale podívejme se nyní na takové společnosti, jako je například Gazprom. Ověřil jsem si, že v dolarovém vyjádření nyní Gazprom stojí jen 15 % z toho, co stál před deseti lety, a z největších deseti společností nyní zaujímá 188. místo ve světě. Alexej Miller řídí společnost již 15 let a vy jste prodloužil jeho období o dalších pět let, to znamená, že vy nepřistupujete tak tvrdě k řídícím pracovníkům, kteří pracují v ropném sektoru, v porovnání s jinými lidmi v jiných sektorech. Myslíte si, že to tak je, a proč se s tím smiřujete? Jste znám jako efektivní manažer.

V. Putin: Víte, Gazprom je zjevně podhodnocen, to je zcela zřejmý fakt. Zatím se ho prodat nechystáme, souvisí to se specifiky ruské ekonomiky, sociální sféry a ruské energetiky. Jedna z funkcí Gazpromu je zajistit hladký průchod země na podzimní a zimní maxima, poskytnout Rusku velkou energetiku a on se s touto funkcí vyrovnává. Myslím, že hodnocení Gazpromu mají dnes hodně spekulativní charakter, ale nás to absolutně neznepokojuje a netrápí.

My víme, co je to Gazprom, co stojí a co bude stát v příštích letech, nehledě na rozvoj plynu ve Spojených státech nebo někde v jiných regionech světa. Potrubní plyn bude vždy levnější. A Gazprom nyní export do zemí svých tradičních partnerů zvyšuje. Do Evropy, podívejte se na výkazy Gazpromu, zejména v posledních měsících prodej roste.

Jsem si jistý, že tak tomu bude i v budoucnu. Proč? Protože v dohledné době, i přes rozvoj alternativní energetiky, i tak pokud se podíváme na ekonomickou složku a na požadavky na ekologické normy, žádný jiný primární zdroj energie kromě plynu ve světě neexistuje. Kromě jaderné energetiky. Ale i zde je velmi mnoho problémů i odpůrci atomové energie. U plynu ne. Ale existuje země, která je bezesporu jedničkou v zásobách plynu. Je to naše země, Ruská federace. A Gazprom plní všechny funkce, které jsou na ně, na managment vloženy.

Existují samozřejmě nejasnosti, jsou tam i problémy. Vidíme je. Vím ale, že vedení Gazpromu podniká potřebné kroky k tomu, aby tyto problémy řešil, a bojuje za zájmy své země na světových trzích. Zda to dělá dobře nebo špatně – to je jiná otázka. Mnozí ho kritizují, říkají, že by bylo třeba se chovat flexibilněji, bylo by třeba přejít na plovoucí ceny v závislosti na aktuální situaci v ekonomice.

Ale plynové podnikání je velmi specifické. To není jako obchodování s ropou. Jedná se o samostatný podnik, který je spojen s velkými investicemi do těžby a dopravy, těžařské struktury si musí být jisté, když realizují za určitou cenu.

Můžete samozřejmě jednat s partnery o nějakém plovoucím rámci v závislosti na některých podmínkách. Myslím, že to taky může být předmětem jednání, ale pokud, řekněme, naši evropští partneři chtějí zabezpečit svou konkurenceschopnost na světových trzích, i oni sami by v konečném důsledku měli mít zájem na dlouhodobých kontraktech s Gazpromem.

Podívejte se, když byly ceny vysoké, kolik bylo na Gazprom stížností, že je třeba něco udělat pro to, aby horní hranice ceny byla o něco nižší. Nyní ceny ropy klesly, ale cena plynu je vázána na ropu, a nikdo kupodivu nenanesl otázku, že je třeba zvednout ceny plynu, všem to vyhovuje. To znamená, že existují přirozené rozpory mezi prodávajícím a kupujícím. Ale existují jakési rámce, v nichž se mohou domlouvat proto, aby svá rizika minimalizovali. A o tom si mohou pohovořit.

Bloomberg: Vím, že jste velkorysý člověk, ale představte si, že máte generála, který by ztratil 50 % armády. Těžko byste ho držel na této pozici. Totéž lze říci o Gazpromu, protože Gazprom se chová hůř než ten generál.

V. Putin: To je jiný případ. Pokud budeme mluvit o generálovi, pak v tomto případě generál nic neztratil, ale převelel do rezerv, které v libovolném okamžiku mohou být vyžádány a použity.

Zdroj: 

Předchozí části: