Bloomberg: Dovolte, abychom se podívali zpět. V roce 2000 jste se stal prezidentem, podívejme se, co se za tu dobu událo. Rusko se za tu dobu stalo více asijskou zemí a trochu méně evropskou. Jak to vidíte?

V. Putin: Víte, Rusko se stalo daleko rozvinutějším. Já bych dnes nedělal čáru mezi Asiaty a Evropany, předěl leží v jiné rovině – v rovině rozvoje. Objem ruské ekonomiky se zvýšil 1,7 krát, ruská ekonomika vzrostla téměř dvojnásobně. Podle parity kupní síly obsadila ruská ekonomika k dnešnímu dni páté až šesté místo.

Před patnácti lety bychom nemohli odpovědět na sankce, které byly vůči Rusku zavedeny, odvetnými opatřeními, řekněme v oblasti zemědělství. Nemohli bychom uzavřít svůj trh zemědělskými produkty těm zemím, které nepřátelsky vystoupily ve vztahu k naší zemi, protože jsme nemohli vlastní trh zabezpečit svým vlastním zbožím, ale nyní už můžeme. To zaprvé.

Zadruhé osvobození vlastního trhu dává možnost našim zemědělským podnikům zvyšovat výrobu uvnitř země. U nás při celkovém poklesu HDP v souvislosti s celou řadou událostí (nejen sankčního charakteru, ale čistě objektivního – s procesy ve světové ekonomice) mírný pokles HDP existuje, a v průmyslu také. Ale zemědělství roste tempem tří procent ročně, přičemž roste stabilně, i v tomto roce to budou tři procenta, ale možná víc, a to i v příštím.

Takže pokud budeme mluvit o tom, co se stalo řekněme za posledních 15 let – stalo se toho velmi mnoho, ale nejen v této oblasti, protože došlo k významnému oživení veškeré ruské ekonomiky. V roce 2000 u nás bylo 12 miliard devizových rezerv, a podle mého názoru více než 20 miliard zahraničního dluhu.

Dnes Rusko patří do první desítky zemí s nejpříznivějším poměrem zahraničního dluhu a devizových rezerv. K prvnímu minulého měsíce jsme měli téměř 400 miliard dolarů devizových rezerv – 395 miliard, a jen asi 13 procent HDP zahraničního dluhu. Tento poměr je pokládán za jeden z nejlepších na světě.

Pod hranicí chudoby u nás žila třetina obyvatel – více než 40 milionů lidí, nyní se toto číslo snížilo téměř třikrát, ale za poslední rok a půl bohužel trochu vzrostlo vzhledem k ekonomické složitosti a celkového poklesu příjmů obyvatel, ale i tak je to stále nesrovnatelné plus proti tomu, co bylo před 15 lety. Penze vzrostly v násobcích, i reálná mzda výrazně vzrostla oproti tomu, co bylo. A tyto složky přivedly k tomu, za co jsme bojovali a co leží v základu rozvoje každého státu – demografie.

Po roce 2000 se zdálo, že se nám nepodaří negativní demografické tendence zvrátit, s každým rokem obyvatel Ruska ubývalo. Teď vám řeknu hrozné číslo: téměř milion lidí (mínus 900 tisíc každý rok). Nyní, poslední tři roky však pozorujeme přirozený přírůstek obyvatel, u nás je nejnižší…

Bloomberg: Romány zdá se podporujete.

V. Putin: Můžeme si zapsat aktiva, že máme nejnižší kojeneckou úmrtnost a nejnižší úmrtnost rodiček za celou naši novou historii. Dle mého názoru tomu v sovětské době tak nebylo.

Postavili jsme si před sebe úkol prodlužování délky života. A ta za posledních pět let rostla tempem mnohem vyšším, než jsme plánovali. Takže to všechno dohromady nám dává důvod domnívat se, že jsme na správné cestě.

Samozřejmě, ještě mnohé je možné a nutné udělat, a pravděpodobně by bylo možné dosáhnout i větších výsledků, ale obecně se pohybujeme správným směrem.

Bloomberg: Hovořil jste o ruské ekonomice a zásobách (ještě o tom pohovoříme), ale zatím, co jste hovořil, jsem si uvědomil, že jste uvedl detaily, nakolik Rusko zesílilo. Pojedete na „dvacítku“ (G20), viděl jste, jak se daří na Západě, dávno to sledujete a na summitu „dvacítky“ jste byl vícekrát než kterýkoli druhý líder. Už jste někdy viděl, aby byl Západ tak rozdělen, tak sám sebou nespokojen, v takových pochybnostech? Všichni máme na paměti vystoupení Velké Británie, migrantskou krizi, volby a všechny ostatní problémy. Zdá se vám, že je nyní Západ rozdělený jako nikdy? Jak si to vysvětlujete?

V. Putin: Ve světové ekonomice obecně je mnoho problémů, v západní ekonomice je také mnoho problémů: stárnutí populace, pokles růstu produktivity práce. Jsou to zjevné věci. A vůbec, celkově je demografie velmi složitá.

Dále pravděpodobně, vždyť i samotní odborníci, a vy jste jeden z nejlepších specialistů v této sféře, se domnívají, že v politice rozšíření Evropské unie nebyly vzaty v úvahu jisté elementy spojené s připraveností některých ekonomik ke vstoupení do zóny euro, řekněme.

Vstoupit s dost slabými ekonomickými ukazateli do jednotné měny a udržet nejen tempo růstu, ale udržet celou ekonomiku v těžkých zkouškách, je velmi obtížné. Zažili jsme to nejen v Evropě, známe to (kolik to je – asi před deseti nebo více lety) z Argentiny, když pevně svázali národní měnu s americkým dolarem, a pak už nevěděli, co s tím dělat. Stejně to bylo se vstupem do eurozóny.

Bloomberg: Co myslíte, přežije euro vůbec, valuta euro?

V. Putin: Doufám, že ano, protože za prvé věříme ve fundamentální základy evropské ekonomiky. Vidíme, že západoevropští lídři v podstatě (probíhají sice spory, samozřejmě, je to pochopitelné, to také dobře vidíme, sledujeme a analyzujeme), ale stále se drží, věřím, že (nemůžu říct, zda správných nebo nesprávných, vždy záleží, z které strany se na to dívá), velmi pragmatických přístupů k řešení ekonomických problémů.

Nejsou zneužívány finanční nástroje, finanční pumpy, a snaží se především o strukturální změny, což relativně vzato, není o nic méně akutní i v naší ekonomice, a možná ještě naléhavější s ohledem na problém, který jsme dosud nedokázali překonat, a to je dominance ropného a plynového sektoru v Ruské federaci, a jako výsledek – závislost na těchto ropných příjmech.

Ale v Evropě je to také, nikoli závislost na ropě a plynu, ale strukturální reformy už tam dávno nazrály, a myslím, že vedoucí ekonomiky velmi pragmaticky a gramotně přistupují k řešení problémů, před nimiž evropské ekonomiky stojí. Proto také držíme přibližně 40 % našich devizových rezerv v eurech.

Bloomberg: Myslíte si, že Evropa přežije a bude mít tolik členů? Z Evropské unie už po Británii nikdo nevystoupí?

V. Putin: Víte, nechci reagovat na vaši provokativní otázku, i když chápu, že může být pro vás zajímavá.

Bloomberg: Ale vy jste Evropu mnohokrát kritizoval, proč by teď…

V. Putin: Ano, kritizoval jsem, ale opakuji ještě jednou: držíme 40 % našich devizových rezerv v eurech, a nemáme na rozpadu eurozóny zájem. I když nevylučuji, že mohou být přijata nějaká rozhodnutí, která konsolidují skupinu zemí se srovnatelnou úrovní rozvoje ekonomiky, a tím podle mého názoru přispějí jen k posílení eura.

Ale mohou být nějaká další průběžná řešení s cílem udržet v eurozóně stávající počet členů. To není náš úkol, ale my to vždy velmi pozorně sledujeme a našim evropským partnerům přejeme mnoho úspěchů.

To, co jste řekl o kritice, ano kritizoval jsem zahraniční politiku, ale to vůbec neznamená, že musíme se vším souhlasit. My opravdu mnoho věcí kritizujeme, domníváme se, že naši partneři dělají nemálo chyb (my asi také, nikdo není před chybami chráněn), ale co se týče ekonomiky, opakuji ještě jednou, podle mého názoru, Evropská komise i přední evropské ekonomiky se chovají velmi pragmaticky a jsou na správné cestě.

Bloomberg: Můžeme se vrátit k ruské ekonomice? Můžeme začít směnným kurzem rublu? Já vím, že řeknete, že to je výsada Centrální banky a kurz je nastaven trhem, ale 19. července, kdy za dolar dávali 62,8 rublu, jste řekl, že rubl je příliš silný. Tento trend jste kritizoval. Teď dávají 65 rublů. Oslabil už dostatečně, abyste byl spokojen, nebo je třeba pokračovat?

V. Putin: Nekritizoval jsem postoj Centrální banky. Opravdu jsem vždy věřil a věřím, že Centrální banka musí jednat na vlastní pěst. Ve skutečnosti to tak funguje, můžete mi věřit. Nevměšuji se do rozhodování Centrální banky a nedávám direktivní pokyny vedení Centrální banky ani předsedovi Centrální banky.

Centrální banka se dívá na to, co se děje v ekonomice, a já jsem samozřejmě v kontaktu se členy správní rady i s předsedou Centrální banky, ale nikdy nedávám direktivní příkazy. Pokud jsem hovořil o tom, že rubl příliš zpevnil, neřekl jsem tím, že pozice Centrální banky je nesprávná. Hovořil jsem o tom, že to je další zátěž na exportně orientované odvětví ekonomiky. A to, že to tak je, s vámi velmi dobře chápeme: když je rubl slabší, je jednodušší prodávat – zde vyrobit za levnější rubl, pak to prodat za drahý dolar a získat velký zisk v dolarech, pak to směnit na rubl a mít tak vět&sc aron;í příjmy. To jsou elementární věci.

Ale pokud budeme mluvit o fundamentálních věcech, potom otázka regulace kurzu se opravdu vztahuje k funkci hlavního regulátora, a sice k funkci Centrální banky. A ta musí samozřejmě přemýšlet nejen o tom, jak ekonomika, jak odvětví reagují, ale musí přemýšlet i o svých fundamentálních úkolech, aby zajistila stabilitu kurzu.

Hlavní problém je ve stabilitě kurzu, a to se tak či onak Centrální bance při všech nuancích daří. To se konec konců podařilo udělat poté, co Centrální banka přešla k pohyblivému kurzu národní měny.

Centrální banka musí vzít v úvahu i jiné věci: stabilitu bankovního systému země, musí se dívat na to, jak se zvyšuje nebo snižuje peněžní zásoba v ekonomice, jaký to má vliv na inflaci. Tam je velmi mnoho prvků, o kterých by měla Centrální banka přemýšlet, a je lépe se jejích kompetencí nedotýkat.

Bloomberg: A chtěl byste, aby rubl ještě trochu oslabil? Pomohlo by to ruské ekonomice? Vy osobně? Já vím, že to není vaše oblast odpovědnosti, ale vy jste to komentoval. A nyní je vaše pozice jaká?

V. Putin: Víte, moje pozice spočívá v tom, že kurz by měl odpovídat úrovni rozvoje ekonomiky. Protože to je vždy rovnováha, rovnováha zájmů a tuto rovnováhu by měl odrážet. Rovnováha mezi těmi, kdo něco prodávají v zahraničí a je jim ku prospěchu slabý kurz, a rovnováha mezi zájmy těch, kdo kupují a potřebují, aby kurz byl vyšší.

Rovnováha mezi výrobci uvnitř země, řekněme v zemědělské výrobě – je to jejich zájem. A u nás je různým způsobem se zemědělstvím spojeno 40 milionů ruských občanů. To je velmi vážná věc! Ale také je potřeba nezapomínat na zájmy kupujících, kteří potřebují, aby ceny v obchodech byly trošku nižší.

Proto opakuji, kurz není povinen orientovat se na zájmy určité skupiny nebo jedné či dvou skupin, musí vyhovovat základním zájmům rozvoje samotné ekonomiky.

Bloomberg: Více už si tedy nestěžujete, více už nevyjadřujete nespokojenost, mohu tak soudit?

V. Putin: Nevyjádřil jsem nespokojenost a nestěžoval jsem si. Jen jsem uvedl, že pro jednu ze skupin, a sice vývozců, by bylo výhodnější mít rubl slabší.

Bloomberg: Co se týče rezerv. Říkal jste, že tam bylo 500 miliard dolarů, nyní – 400. Samozřejmě, že je to lepší, než na začátku krize. Chcete, aby rezervy opět narostly na 500 miliard dolarů. Myslíte si, že je realistické na takové ukazatele se orientovat, když Centrální banka musí začít kupovat dolary, aby zásoby narostly, a je to vůbec nutné?

V. Putin: Centrální banka i tak neustále nakupuje, nakupuje – prodává – je to její práce. Za posledních šest měsíců se podle mého názoru devizové rezervy Centrální banky zvýšily o 14 %.

Bloomberg: Trošku jste se vrátili k minulé úrovni, ale oni nepokračují v systematickém nákupu dolarů jako dříve.

V. Putin: Víte, my známe – stejně jako vy – nutnou úroveň zásob Centrální banky, a cíl je nám také – stejně jako vám – dobře známý, ale pro širokou veřejnost to můžeme s vámi říct. Cílem devizových rezerv Centrální banky není financovat ekonomiku, ale zajišťovat zahraniční obchodní obrat. K tomu je potřeba, aby tato úroveň byla schopná zabezpečit zahraniční obchodní obrat pro takové ekonomiky, jako je Rusko, minimálně na tři měsíce. Ale my máme takovou úroveň, že i když všechno přestane fungovat, můžeme z devizových rezerv zabezpečit náš zahraniční obchodní obrat minimálně půl roku, nebo i déle, takže to je více než dost.

Proto z hlediska zajištění stability ekonomiky a obratu zahraničního obchodu máme dnes úroveň devizových rezerv naprosto dostatečnou. A všechno ostatní – nákup i prodej valut – je svázáno s regulováním vnitřního valutového trhu. A jak na to bude reagovat Centrální banka a povede-li to k růstu zlatých rezerv – zatím těžko říct. Nezapomínejme však, že máme ještě dva záložní fondy vlády: vlastní Rezervní fond a Fond národního blahobytu, a to obojí dohromady činí 100 miliard dolarů.

Bloomberg: Rád bych se vás ještě zeptal na cenu ropy, to je vaše oblíbené téma. Před dvěma lety, když cena ropy klesala k 80 dolarům, jste řekl, že pokud se to stane, pak těžba ropy padne. Cena je stále nižší než 50 dolarů, a těžba se nezastavila. Změnil se váš přístup k této otázce?

V. Putin: Pokud jsem říkal, že těžba ropy se zastaví, pak jsem se mýlil. Pravda, nepamatuji si, kde jsem to řekl, zdá se, že neuváženě, i když podle mého jsem nic takového neřekl, ale může být, nepamatuji se. Mluvil jsem o tom, že při určité úrovni ceny ropy se stěží budou otevírat nová ložiska. Relativně vzato se tak i děje. Ale možná překvapivé je, že naši naftaři a plynaři (naftaři hlavně) i nadále investují.

Za poslední rok naftaři proinvestovali půl bilionu rublů, a pokud zaúčtujeme ještě investice státu do rozvoje potrubní dopravy a do elektroenergetiky, pak společné investice do energetického sektoru činily za loňský rok 3,5 bilionu rublů. To je velmi výrazné.

U nás těžba ropy a výroba elektrické energie roste. Trošku se podle mého názoru snížila, o jedno procento… Mimochodem ve vývozu plynu zaujímáme první místo na světě – 20 procent světového trhu. Ve vývozu tekutých uhlovodíků jsme také obsadili vedoucí pozici, i zde jsme obsadili první místo.

Navzdory tomu, že si držíme první místo ve vývozu zemního plynu, trošku se snížila domácí těžba, ale souvisí to s tím, že se zvýšil objem energie vyrobené hydroelektrárnami, a tak potřeba plynu v tepelných elektrárnách poněkud klesla. To je výsledek restrukturalizace situace na domácím energetickém trhu. Ale celkově je Gazprom ve skvělé kondici a export do zemí svých tradičních partnerů zvyšuje.

Bloomberg: Na summitu „dvacítky“ budete mluvit s princem Saúdské Arábie Salmanem. Budete dál podporovat zmrazení těžby ropy, pokud to Saúdové budou chtít udělat?

V. Putin: Pan Salman, pokud je mi známo, je zástupcem korunního prince, ale to už je detail. Je to velmi energický státník, my jsme s ním navázali opravdu velmi dobré vztahy. Je to člověk, který ví, co chce, a ví, jak svých cílů dosáhnout. Ale zároveň věřím, že bude velmi spolehlivým partnerem, s nímž lze vyjednávat, a můžete si být jist tím, že dohody s ním budou splněny.

Ale nebyli jsme to my, kdo odmítl zmrazení objemu těžby, to naši saúdští partneři na poslední chvíli změnili svůj názor a rozhodli se udělat pauzu v tomto rozhodování. Chci však zopakovat – naše pozice se nezměnila. Pokud s princem Salmanem budeme mluvit na toto téma, samozřejmě náš postoj zopakuji znovu: jsme přesvědčeni, že to je pro světovou energetiku správné řešení – to zaprvé.

Zadruhé. Všichni dobře vědí, o čem byl spor: šlo o to, že pokud zmrazit těžbu, pak to musí udělat všichni, včetně Íránu. Ale pochopili jsme, že Írán začíná z velmi nízké pozice spojené s vyhlášenými sankcemi vůči této zemi, a bylo by nespravedlivé ponechat ho na této sankcionované úrovni. Myslím, že ve skutečnosti z hlediska ekonomické účelnosti a logiky by bylo správné najít nějaký kompromis, jsem si jist, že to všichni chápou…

Otázka nespočívá v ekonomické a politické rovině. Rád bych doufal, že všichni účastníci tohoto trhu, mající zájem na zachování stabilní a spravedlivé světové ceně energií, přesto nakonec potřebné řešení přijmou.

Bloomberg: To znamená, že vy byste podpořil zmražení těžby ropy a umožnění Íránu poněkud kompenzovat své pozice?

V. Putin: Ano.

Zdroj: 

Předchozí část: