Bloomberg: Pane prezidente, velké díky za váš souhlas s rozhovorem pro Bloomberg. Zde ve Vladivostoku se nacházíme na hranici Ruska – pobřeží Tichého oceánu je prakticky hranicí – a je to už druhé VEF (Východní ekonomické fórum), které tu proběhne. Čeho plánujete v rámci tohoto fóra dosáhnout?

V. Putin: Je to způsob, jak přivést pozornost našich partnerů a potenciálních investorů na Dálný východ Ruska. V tomto smyslu se tato akce, tato událost, máločím liší od jiných regionálních fór podobného druhu. My v Rusku takových pořádáme hodně: je to Ekonomické fórum v Sankt-Peterburgu (obvykle bývá v létě, začátkem léta), dále je to Ekonomické fórum v Soči.

Dálný východ pro nás má zvláštní význam, protože máme na zřeteli prioritu rozvoje tohoto regionu. V posledních letech, dokonce bych řekl v posledních desetiletích jsme se zde setkali s velkým množstvím problémů. Tomuto území jsme věnovali málo pozornosti, ale ono si zaslouží daleko víc, protože tu je soustředěno obrovské bohatství a možnosti budoucího rozvoje Ruska. Nejen Ruska jako takového, ale rozvoj celého regionu ATR (Asijsko-Tichooceánský region), protože tato země je velmi bohatá přírodními i minerálními zásobami.

Obvykle když hovoříme o Dálném východě, máme konkrétně na mysli Přímořský kraj, Chabarovský kraj, je to Kamčatka, je to Čukotka, ale je to i takzvaná Východní Sibiř. Pokud to pojmeme takto společně, tak celá tato země má kolosální zásoby: je to ropa, plyn, je to 90 % zásob ruského olova, 30 % zásob ruského zlata, 30 % zásob lesů, zde, v těchto vodách se loví 70 % ryb.

A je to oblast, kde je dostatečně rozvinutá transportní infrastruktura, železnice. V posledních letech aktivně rozvíjíme automobilové spojení. A ohromný je potenciál možností rozvoje leteckého průmyslu a kosmického průmyslu. Pokud jste si všiml, postavili jsme v jednom z regionů Dálného východu nový ruský kosmodrom. Již tradičně se tu rozvíjí, jak jsem již řekl, letecká výroba, a to včetně výroby vojenské. V celém světě známá letadla Su se vyrábějí na Dálném východě Ruska.

Obnovujeme tu i výstavbu námořních lodí, především civilního určení. Zrovna dnes jsem se zúčastnil zahájení prací v jednom z velmi perspektivních odvětví tohoto plánu.

A jsou tu i dobré možnosti pro výměnu v humanitní sféře s našimi sousedy. Předpokládáme zde rozvíjet hudbu, divadelní činnost, výstavnictví. Právě nedávno zde proběhly koncerty našeho předního hudebníka, dirigenta pana Gjorgijeva. Otevíráme zde filiálku petrohradského Marinského divadla. Plánujeme zde otevřít také pobočku petrohradské Ermitáže a Vaganovské baletní školy.

Jak vidíte, nyní spolu sedíme v budově Dálněvýchodní federální univerzity. Myslím, že i vy můžete ocenit velikost této vzdělávací instituce: studují zde už tisíce mladých lidí ze zahraničí, je tu velké množství zahraničních vysokoškolských učitelů. Velmi bychom chtěli, aby se zde rozvíjela věda a vysokoškolské vzdělávání a aby se toto místo stalo jedním z významných center vědecké činnosti v celém systému ATR. Samozřejmě je zde ještě mnoho práce, ale s ohledem na potřeby trhu práce je poptávka po takové vzdělávací instituci evidentní.

Krom toho, co jsem již jmenoval, však existuje však ještě jeden směr, který je pro nás velmi zajímavý a perspektivní – je to biologie moře. Tradičně se tu už po řadu let nachází jeden z hlavních institutů Akademie věd Ruska věnující se biologii moře. Jak jistě víte, spouštíme tu nové centrum, při němž jsme postavili oceanárium, jež by se mělo stát nejen prostorem pro veřejnost, která bude myslím mít ze styku s živou přírodou velký užitek, ale je to i součást samotného Institutu biologie moře. Zde se rýsuje zajímavý, perspektivní cluster, a my bychom velmi chtěli, aby naši potenciální investoři, naši kolegové z e zahraničí, především ze zemí ATR, o něm věděli více.

Bloomberg: Jedním z hostů (fóra), který přijíždí do Vladivostoku, je premiér Japonska Abe a zdá se, že se tu rýsuje, dalo by se říci, politická dohoda. Možná předáte jeden z Kurilských ostrovů výměnou za vážnou ekonomickou spolupráci a její narůstání. Jste na takovou výměnu připraveni?

V. Putin: My neobchodujeme s územími, i když tento problém uzavření mírové dohody s Japonskem je, samozřejmě zásadní a my bychom opravdu velmi rádi s našimi japonskými přáteli našli řešení tohoto problému. Ještě v roce 1956 jsme podepsali smlouvu a ta byla překvapivě ratifikována Nejvyšší radou SSSR i japonským parlamentem. Ale pak ji japonská strana odmítla plnit a Sovětský svaz také snížil plnění všech opatření v rámci této smlouvy.

Před několika lety nás japonští kolegové požádali, abychom se k diskusi na toto téma vrátili, a my jsme to udělali, vyšli jsme jim vstříc. Za posledních pár let však nikoli z naší iniciativy, ale z iniciativy japonské strany byly ve tyto kontakty zmrazeny. Teď však naši partneři projevují přání vrátit se k diskusi na toto téma. Nejedná se o nějaké výměně, o žádném prodeji. Jedná se o hledání řešení, při němž ani jedna ze stran se nebude cítit v nevýhodě, ani jedna strana se nebude cítit ani vítěznou, ani poraženou.

Bloomberg: Ale vy jste nyní k této výměně došli blíž? Blíž než v roce 1956?

V. Putin: Nemyslím si, že blíž, než v roce 1956, ale v každém případě jsme obnovili dialog na toto téma a dohodli se na tom, že naši ministři zahraničních věcí a příslušní odborníci na úrovni náměstků ministrů tuto práci aktivují. Samozřejmě vždy je to předmětem diskuse i na úrovni ruského prezidenta a premiéra.

Jsem přesvědčen, že až se s panem Abe setkáme zde, ve Vladivostoku, budeme také diskutovat na toto téma, ale aby bylo vyřešeno, musí být velmi dobře promyšleno a připraveno, a znova opakuji – ne na principech způsobení škody, ale na principech vytváření podmínek pro rozvoj mezistátních vztahů na dlouhou historickou perspektivu.

Bloomberg: Zdá se mi, že území na východním křídle vás tak moc nezajímá. Ostrov Tarabarov jste například v roce 2004 vydali Číně, a co Kaliningrad například, můžete taky vydat?

V. Putin: Nic jsme nevydali, byla to území, která byla kontroverzní a ve vztahu k nim jsme vedli rozhovory s Čínskou lidovou republikou 40 let – a to chci zdůraznit, 40 let – ale nakonec jsme našli kompromis. Část území byla s konečnou platností připojena k Rusku, část území byla definitivně připojena k Čínské lidové republice.

Chtěl bych zdůraznit, že se tak stalo výlučně – a to je velmi důležité – na pozadí velmi vysoké úrovně důvěry, jaká v tu chvíli nastala mezi Ruskem a Čínou. A jestli dosáhneme stejně vysokého stupně důvěry s Japonskem, pak i zde můžeme nějaké kompromisy najít.

Je tu však podstatný rozdíl mezi otázkou týkající se japonské historie, a řekněme naším jednáním s Čínou. V čem to spočívá? Spočívá to v tom, že japonská otázka vznikla jako výsledek Druhé světové války a zakotvena je v mezinárodních dokumentech souvisejících s výsledky Druhé světové války. Ale naše diskuse s čínskými přáteli o pohraničních otázkách nic společného s Druhou světovou válkou a s žádnými vojenskými konflikty nemá. To zaprvé. Přesněji to je už zadruhé.

A zatřetí – co se týká západní části. Řekl jste Kaliningrad.

Bloomberg: To byl vtip samozřejmě.

V. Putin: Ale já vám odpovím bez jakékoli legrace. Pokud by se někomu zachtělo začít revidovat výsledky Druhé světové války, dobře, zkusíme na toto téma podiskutovat. Ale pak bude třeba diskutovat nikoli o Kaliningradu, ale celkově o východních zemích Německa, o Lvovu, který byl součástí Polska a tak dále a tak dále. Diskutovat by se muselo i o Maďarsku, o Rumunsku. Pokud by snad někdo chtěl tuto Pandořinu skříňku otevřít a začít s ní pracovat – prosím, prapor do ruky a začněte.

Bloomberg: A na Čína se můžu ještě zeptat? V roce 2013 jste řekl, že byste chtěl, aby obchodní obrat s Čínou dosáhl 100 miliard dolarů do roku 2015 a 200 miliard dolarů do roku 2020. V loňském roce však obrat klesl někde až na 70 miliard dolarů. Co se stalo? Vím, že tam je problém s cenou ropy, s kurzem rublu. Myslíte si, že tento cílový orientační bod – 200 miliard dolarů v roce 2020 – je stále dosažitelný?

V. Putin: Ano, myslím, že to je docela dosažitelné, a vy sám jste pojmenoval příčiny poklesu úrovně obratu. V první fázi jsme si stanovili cíl dosáhnout obratu někde na 100 miliardách dolarů, a skoro jsme se k tomuto číslu dostali, protože to bylo bezmála 90 miliard. Takže této cifry bylo již téměř dosaženo. Ale my známe příčiny, opravdu spočívají v pádu cen našeho tradičního exportního zboží, spočívají v kurzovém rozdílu. A to je prostě objektivní údaj. Dobře to víte.

Bloomberg: Sankce na to měly nějaký vliv?

V. Putin: Sankce a naše vztahy s Čínou vzájemně nejsou propojeny, protože s Čínskou lidovou republikou jsme navázali vztah na nebývale vysoké úrovni a kvalitě, my říkáme „komplexního partnerství a strategické kvality“. Sankce jsou zde naprosto na nic. V základu poklesu obratu leží věci objektivní povahy související s cenami energií a s kurzovým rozdílem. Ale fyzické objemy u nás neklesly, dokonce rostou.

Co se týče našich obchodně-ekonomických vztahů s Čínou, pak k dnešnímu dni stále více a více získávají různorodý charakter, o což jsme se také společně s našimi čínskými partnery neustále snažili. Všimněte si: kromě čistého obchodu s tradičním zbožím (na jedné straně, řekněme, energie – uhlovodíky, ropa a nyní již i plyn a ropné produkty, na druhé straně řekněme textil a obuv) jsme přešli na zcela jinou úroveň kooperace. Pracujeme už na kosmických kooperativních programech. Nyní vyvíjíme, a v blízké době tento projekt bude realizován, výrobu těžkého vrtulníku a pracuj eme na plánech vytvoření širokotrupého dálkového letadla.

Kooperujeme v oblasti strojírenství, v oblasti vysokorychlostní železniční dopravy, ve zpracovatelské oblasti, zpracování lesa a tak dále, v oblasti jaderné energetiky.

Už jsme postavili Ťaňvaňskou jadernou elektrárnu, dva bloky už pracují a pracují velmi dobře, stavíme další dva bloky. Takže ten cíl, který jsme si stanovili – diverzifikovat naše vztahy – ten se realizuje.

pokračování příště…

Zdroj: