V úterý New York Times zveřejnil na přední straně článek psaný dlouhodobým insiderem vojenské rozvědky Davidem Sangerem, informující o diskuzích uvnitř Bílého domu o tom, že Obamova vláda má v plánu udržovat politiku „prvního úderu“ pro nukleární zbraně. V posledních měsících Washington Post a Times zveřejnily zprávy, že prezident Obama zvážil formálně přijmout politiku nepoužívání jaderných zbraní kromě případu, že by USA byly těmito zbraněmi napadeny jako první. 10. července Washington Post napsal, „Obamova vláda je odhodlána využít svých posledních šesti měsíců v úřadě k tomu, aby podnikla sérii exekutivních akcí k propagaci jaderné agendy, kterou prezident obhajoval již od doby svého vysokoškolského studia,“ včetně možného přijetí politiky „žádné první použití.“ Ale úterní reportáž v deníku Times prohlásila, že Obama „pravděpodobně opustí návrh poté, co vrcholní poradci národní bezpečnosti argumentovali, že by to dodalo odvahu Rusku a Číně.“

Tento krok se odehrává uprostřed série US provokací proti oběma zemím, včetně rozmístění tisíců vojsk na ruské hranici ve východní Evropě a průběžných operací „svobody navigace“ ve Východočínském moři. Ve svých prohlášeních pro Times Bílý dům a vojenští důstojníci vyslali jasný signál, že nehodlají umenšovat US hrozby zabíjet milióny lidí, aby dosáhli svých geopolitických cílů.

Bílý dům se nakonec rozhodl souhlasit s požadavky velitele strategického velení admirála Haneyho, ministra obrany Ashtona Cartera, státního tajemníka Johna Kerryho a dalších, kteří podle deníku Times prohlásili, že „nové kroky Ruska a Číny, od Baltu po Jihočínské moře, to učinily špatnou dobou pro vydání deklarace.“

Jak před, tak po dobu své prezidentské funkce Obama zaujal postavení proponenta jaderného nerozmnožování. Ve svém proslovu z dubna 2009 v Praze Obama prohlásil, že „jako jediná jaderná mocnost, která použila jadernou zbraň,“ je USA odhodláno „usilovat o mír a bezpečnost světa bez jaderných zbraní,“ a že „abychom ukončili myšlení studené války, zmenšíme roli jaderných zbraní.“

Tento rok Obama navštívil japonskou Hirošimu a stal se tak prvním úřadujícím prezidentem USA, jenž to udělal od doby, co prezident Truman učinil rozhodnutí spálit město atomovou zbraní na konci druhé světové války. Navzdory vyloučení jakékoli omluvy za tento válečný zločin Obama pokrytecky vyzval země, které vlastní jaderné zbraně, aby „měly odvahu uniknout logice strachu a usilovali o svět bez nich.“

Obamův skutečný „jaderný odkaz“ je něco zcela jiného. Po dobu jeho osmi let v úřadu Bílý dům inicioval jednu z nejprudších expanzí svých jaderných možností v historii USA.

Pentagon započal bilióndolarový jaderný modernizační program ve snaze učinit US jaderné zbraně menší, rychlejší, lépe manévrovatelnější  a snazší k k použití na bitevním poli. Efekt tohoto programu je, jak řekl generál James E. Cartwright, vysloužilý místopředseda spojených náčelníků štábu tento rok deníku Times, „učinit tuto zbraň více myslitelnou.“

Za za cenu zhruba 97 miliard dolarů je námořnictvo na cestě nahradit své ponorky třídy Ohio, z nichž každá je sama o sobě ekvivalentem  pětiny světové jaderné síly, novou generací ponorek s balistickými střelami.

Air Force mezitím pověřila Northrop Gumman stavbou 100 jaderně – nosných bombardérů B – 21 příští generace v ceně téměř 60 miliard dolarů. Taktéž je na poloviční cestě vývoje takzvané odstavené rakety dlouhého doletu (Long-Range Stand-Off Missile)  v ceně 20 miliard dolarů, která je schopná manévrovat při vysokých rychlostech, aby donesla jaderný náklad za leteckou obranu nepřítele.

Odborníci varovali, že vývoj takovéto jaderně  – nosné řízené střely s plochou dráhou letu činí potenciál pro katastrofickou chybnou kalkulaci podstatně větší, neboť země napadené těmito zbraněmi, kromě toho, že budou mít málo času na odpověď, nemají možnost vědět, jestli její náklad je „obyčejný“ nebo jaderný.

V úterý agentura Bloomberg uvedla že Air Force též plánuje utratit dalších 85 miliard na vývoj sady nových interkontinentálních balistických raket. Pentagon postupuje vpřed s plány nakoupit zhruba 642 nových ICBM „na průměrné náklady 66,4 miliónů za každý, aby podporovaly rozmístěnou silu 400 zbraní.“

Závratné tempo US programu jaderné modernizace přichází v kontextu prohlubující se globální geopolitické krize, v centru kteréhož je stále více expandující válečné nadšení amerického imperialismu.

Na počátku hospodářských krizí koncem 60. a počátkem 70. let se americká vládnoucí třída snažila vykompenzovat hospodářský úpadek US kapitalismu pomocí nepokrytého užití vojenské síly. S rozpadem Sovětského svazu tento proces přešel do plných obrátek a odstartoval čtvrtstoletí zintenzivňující se války na zeměkouli. Nyní regionální války a zástupné konflikty vedené USA, obzvláště v Sýrii, metastázují do ještě přímějšího konfliktu s většími soupeři včetně Ruska a Číny.

S krizí sužovanými US volbami, jímž dominuje obvinění z ruských kybernetických útoků na kampaň Clintonové, spolu s probíhajícím a prohlubujícím se napětím s Čínou, Spojené státy vysílají jasný signál, že myslí na „nemyslitelné.“

Před 80 lety ruský revolucionář Lev Trockij varoval, že „V období krize hegemonie Spojených států bude fungovat kompletněji, otevřeněji a bezohledněji než v období konjunktury.“ Každý, kdo věří, že USA by nikdy znovu nepoužily jaderné zbraně, podceňuje nejenom rozsah vnitřní a vnější krize konfrontující americký imperialismus, ale i úroveň násilí a kriminality, které je americká vládnoucí třída schopná.

Autor: Andre Damon

Global Research, 7. září 2016

Zdroj: