Trade in Services Agreement (TISA) by mohla uzamknout privatizaci a zvýšit schopnost velkého byznysu rozhodovat o zdraví, vzdělání a základních potřebách. Práva některých zahraničních pracovníků by mohla regredovat v systém podobný systému  v Saúdské Arábii a v Kataru. UK pravděpodobně napodobí Norsko v podepsání jako samostatný post Brexit stát. Globální obchodní dohoda, jenž je v současné době v tajnosti vyjednávána a zahrnuje 50 různých zemí, by se mohla prokázat jako vážná hrozba pro veřejné služby podle brífinku zveřejněného dnes aktivistickou skupinou Global Justice Now.

Trade In Services Agreement (TISA) je navrhovaná mezinárodní obchodní dohoda mezi 23 stranami včetně Evropské Unie a Spojených států. Na rozdíl od většiny obchodních dohod je TISA o službách, ne o zboží. Brífink tvrdí, že toto znamená, že bude mít vliv na oblasti jako jsou pracovní práva, bankovní regulace a zda veřejné služby jako elektřina a voda jsou provozovány pro dobro veřejnosti či soukromý zisk.

Nick Dearden, ředitel Global Justice Now řekl:

„Tato dohoda je hrozbou samotnému konceptu veřejných služeb. Je to turbo poháněný privatizační pakt založený na ideji, že spíše než aby sloužily zájmu veřejnosti , vlády musí ustoupit z cesty a dovolit korporacím ´dělat si co chtějí´. Obzvláště nás znepokojuje, že TISA bude zahrnovat klauzule, které zabrání vládám převzít veřejnou kontrolu nad strategickými službami a potlačí regulaci těch samých bank, jež vytvořily finanční krach. TISA bude mít též vliv na země, které dokonce ani neměly příležitost vyvinout decentní veřejné služby jako např. Pákistán. Není divu, že Uruguay již od těchto hovorů odešla. Naléháme na MEP, aby řekli Evropské Unii, aby učinila to samé.

„Milióny lidí v celé EU vyjádřily svůj odpor toxickým obchodním dohodám jako jsou TTIP či TISA. Široká koalice odborových organizací, civilních sociálních skupin a pokrokových politiků se schází, aby zajistila, že zastavíme jak TISA, tak TTIP – z nichž obě jsou obrovské shraby korporátních mocností na úkor demokracie.“

Brífink A blueprint for global privatisation argumentuje, že:

TISA by uzamkla privatizaci veřejných služeb. TISA obsahuje mechanismy jako např. klauzule ´západka´ a ´klidový stav´, které činí mnohem těžší zvrátit privatizace a povolí větší vstup na trh zahraničním společnostem;

TISA by byla strašná pro klima. TISA brání ideu technologické neutrality energetické politiky. To by mohlo zastavit země dávající přednost obnovitelným zdrojům nad uhlím, ropou a plynem;

TISA bude znamenat více kasinového kapitalismu. TISA podkopá snahy regulovat finanční sektor a vyhnout se další krizi;

TISA ohrožuje online soukromí. TISA slibuje dát daleko větší moc podobným jako jsou Google či Microsoft posílat osobní data za hranice do zemí s laxními zákony o ochraně dat;

TISA bude obzvláště poškozující pro země na globálním jihu. TISA zahrnuje země jako je Pákistán, jimž by mohlo být bráněno v rozvoji veřejných služeb. Také to představuje hrozbu pro země vně TISA, neboť jakmile bude schválena, bohaté země se budou snažit vnutit opatření ve stylu TISA globálně prostřednictvím WTO;

TISA by mohla znamenat převálcování práv zahraničních pracovníků. Nabídky vyjednávané pod TISA znamenají, že někteří zahraniční pracovníci by mohli skončit kategorizováni jako ´nezávislí dodavatelé služeb´ a tudíž nebudou mít nárok na věci, jako je minimální mzda nebo jim nebude dovoleno vstoupit do svazu. Přítomnost pracovníků v zemi by také mohla být vázána na jejich zaměstnavatele. Tento druh přikované pracovní síly je v působnosti v zemích, jako je Saúdská Arábie a Katar a měla za následek hrůzné pracovní podmínky pod bezskrupulózními zaměstnavateli.

Nick Dearden dodal:

„Mnozí lidé byli přesvědčeni opustit EU z důvodu, že by  ´opět převzali kontrolu´ nad naší ekonomickou politikou. Ale pokud podepíšeme TISA, naše schopnost kontrolovat naši ekonomiku – regulovat, chránit veřejné služby, bojovat proti změně klimatu – budou všechny obrovsky sníženy. V podstatě bychom předávali velké kusy tvorby politiky velkému byznysu.

„Dvě z největších výzev,  čelících společnosti právě teď  jsou vypořádání se s klimatickou krizí a pokušení se zkrotit vzpurné banky a finanční trhy, jež způsobily tolik škody globální ekonomice. To, co je navrhováno pod TISA, by masívně omezilo schopnost vlád podniknout akci na jakékoli frontě v době, kdy je flexibilní a efektivní politika tak akutně potřeba.“

Brífing ke stažení v AJ: 

Zdroj: