Korespondence známého mezinárodního finančníka svědčí o jeho ohromném vlivu na politiku postmajdanovské Ukrajiny.

„Vlom“ desetiletí

Série útoků hackerů na e-mailové schránky známých západních politiků má své pokračování. Po napadení elektronické pošty stranického aparátu Demokratické strany USA hackerové vyvěsili na internet rozsáhlou korespondenci pracovníků fondu známého finančníka Georga Sorose a tím nabídli veřejnosti informace o jeho zákulisním vlivu na politiku Ukrajiny. Soudě podle mnoha dopisů a dokumentů zveřejněných na speciálně vytvořené stránce americký podnikatel, kterého v tisku nazývají miliardářem-filantropem, akciovým spekulantem, který se aktivně vměšuje do ukrajinské politiky a ovlivňuje ji skrze síť novinářů, politiků a veřejných činitelů, kteří jsou financováni skrze jím kontrolované nevládní organizace.

Tento „vlom“ desetiletí, jak byl nazván v západním tisku tento skandální únik, znovu potvrdil, že politická linie současných ukrajinských orgánů je do značné míry určována zvenčí – zástupci politických a finančních kruhů západních zemí.

Soros a válka

Soudě podle zveřejněných dokumentů, vítězství Evromajdanu bylo z velké části dosaženo rukama občanských aktivistů financovaných Mezinárodním fondem „Відродження“, který je součástí struktury mezinárodní instituce „Otevřená společnost“ vytvořené Sorosem. V první řadě finančníkovi záleželo na posílení pozic nové kyjevské moci, která narazila na masové protesty na jihovýchodě země.

Od jara roku 2014 byl Soros v aktivním kontaktu s vlivnými představiteli natovské generality, kteří měli pověst „jestřábů“, kritizoval prezidenta Baracka Obamu za jeho neochotu zesílit tlak na Rusko a zdůrazňoval nutnost posílit konfrontaci s Moskvou.

Konkrétně se stýkal s tehdejším vrchním velitelem Spojených ozbrojených sil NATO v Evropě Philipem Breedlovem, který se snažil maximálně posílit vojenskou podporu Ukrajiny.

Soros tajně lobboval na post vojenského poradce Porošenka vlivného vysloužilého generála Wesley Clarka, který velel vojenské operaci proti Jugoslávii a byl považován za zastánce tvrdé linie v boji proti Ruské federaci. Clark, který je součástí establishmentu Demokratické strany USA, měl tiše podporovat „posílení bojeschopnosti Ukrajiny“ s pomocí ještě jednoho chráněnec George Sorose, bývalého velitele polské armády Waldemara Skrzypczaka, rovněž známého svými agresivními názory na perspektivy konfrontace NATO s Ruskem.

 

Soros a moc

Během návštěvy na Ukrajině byl George Soros aktivně v kontaktu prakticky se všemi předními představiteli ukrajinského establishmentu. Tak například na jaře roku 2014 během setkání se zastupujícím prezidentem Ukrajiny Alexandrem Turčinovem diskutoval otázky vojenské a technické pomoci Ukrajině ze strany USA a EU, přičemž sliboval podporu vládě. Pak na obědě s velvyslancem USA na Ukrajině Jeffrey Payettem Soros hovořil o nominacích ukrajinských politiků, kteří by se mohli stát „národními vůdci“ a vést zemi. Tehdy Soros přímo loboval za Julii Timošenkovou, která byla dlouho spojena s ním přes Grigorie Nemyrju, jejího hlavního poradce pro mezinárodní politi ku. Je známo, že Nemyrja v letech 2001 – 2005 vedl sorosovský fond „Відродження“ a od té doby se svým bývalým zaměstnavatelem udržoval úzké styky. Ale Jeffrey Payette dal dost jednoznačně najevo, že americké úřady nevidí Julii Vladimirovnu jako optimální osobu na post prezidenta.

A přesto byl vliv Sorose na novou ukrajinskou vládu značný. Ukrajinští ministři, šéf ministerstva zahraničí, šéf ministerstva spravedlnosti, představitelé ministerstva školství a zdravotnictví – ti všichni chodili jeden za druhým ze finančníkem na námluvy. Nejčastěji je přijímal přímo u sebe v hotelu.

Setkat se se Sorosem plánoval i Porošenko, Julia Timošenková, Vitalij Kličko, Sergej Tigipko a také v podání západní veřejnosti velmi nepříjemný vůdce xenofobní „Svobody“, Oleg Ťagnibok. „Toto setkání by bylo dobrým znamením, že na Ukrajině nejsou ti hrozní nacionalisté,“ – bylo ironicky uvedeno v publikovaných souborech fondu Sorose.

Tématem rozhovoru s úředníky a politiky bylo provedení zrychlených šokových reforem, které otevřeně vnucoval Kyjevu Západ. Takže Soros trval na zvýšení tarifů pro obyvatelstvo na Ukrajině. Navíc v roce 2015 tento americký podnikatel osobně připravil a představil ukrajinským politikům důvěrný plán pod názvem „Krátkodobý a dlouhodobý výhled komplexní strategie nové Ukrajiny“, který by ve skutečnosti měl určit vývoj země v příštích pěti letech, ale nakonec se zredukoval na tytéž neoliberální reformy.

Kromě toho Soros nezapomínal ani na své osobní zájmy a plánoval jak výhodně rozmístit investice v ukrajinských podnicích v hodnotě okolo jedné miliardy dolarů.

 

Soros a média

Hlavním tématem korespondence je bezesporu práce s ukrajinskými médii, která jsou strukturami Sorose velkoryse financována. Soudě podle zveřejněných souborům, v letech 2013 – 2015 nadace „Відродження“ vydala na práci s tiskem téměř 44 milionů dolarů. Přitom objemy financování i nadále pokračují. Tak v loňském roce se na média vydalo asi 20 milionů dolarů. Byly rozděleny na dotace, které dostávala asi stovka ukrajinských novinářů – zástupců předních provládních propagačních prostředků, jako jsou „Ukrajinská pravda“, „Zrcadlo týdne“, „Krym.Realita“, „Hromadská TV“, „Ostrov“, „KyjevПост“, „Наші Гроші“ a televizní kanál ATR kontr olovaný Medžlisem. Dokonce i kontroverzním stránkám StopFake, které byly vytvořeny pro boj s výmysly ruské propagandy, byl přidělen docela slušný cílený grant v hodnotě 50 tisíc dolarů.

Tím, že zformoval skupinu loajálních, na něm závislých pracovníků médií, George Soros získal možnost mít silný vliv na veřejné mínění na Ukrajině. Navíc díky podpoře nadace „Відродження“ (ukrajinští žraloci pera ho ve svém slangu nazývají „Kbelík“) asi sedmdesát ukrajinských novinářů dostalo možnost systematicky se podílet na mezinárodních konferencích a seminářích, kde prezentovali události na Ukrajině v dárcem grantů určeném duchu.Na tento účel u Sorose vyčlenili čtvrt milionu dolarů – na propagační vystoupení a sledování nálad v evropských zemích, kde r oste skepse ohledně dopadů ukrajinského Evromajdanu.

 

Pomsta za Manaforta?

„Je to další důkaz toho, že Ukrajina se změnila na klienta USA,“ – domnívá s známý kanadský politolog Ivan Kačanovský.

Zákulisní akce zahraničních kurátorů kyjevské vlády jsou vážnou příčinou neustálého růstu napětí kolem ukrajinsko-ruského konfliktu.

Tak americký finanční časopis Bloomberg přímo píše o tom, že Soros vidí jako jeden ze svých úkolů „odpor proti Rusku a rozšíření jeho vlivu v Evropě“.

Ukrajina je jako zlomená šachovnice, na níž probíhá pro ni cizí geopolitická hra na „Čapájeva“ – a dokonce i skandální proval ukrajinského případu Sorose je s největší pravděpodobností odpovědí na odhalení politechnologa Paula Manaforta, vedoucího volebního štábu kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa. V tyto dny vydání New Yourk Times vydalo o něm odhalující článek, kde se tvrdí, že za to, že poskytoval poradenství Straně regionů a prezidentu Viktor Janukovičovi, tento vlivný americký politechnolog údajně dostával peníze z černé stranické pokladny.

V reakci na to neznámí hackeři, za nimiž už jsou snahy vidět ruské tajné služby, ukázali, jak nestydatě ukrajinskou politickou agendu ovlivňuje Západ a jak nestydatě si kupuje ukrajinské politiky a novináře, aby je využil ve svůj prospěch, zcela cizí zájmům Ukrajiny.

Zdroj: