Asi se o mně ví, že jsem byl mnohá léta a též pět let soudcem, který skončil až u Nejvyššího správního soudu, z toho dva roky trestním. Mezi soudce jsem nepatřil, příliš moc jsem přemýšlel a pochyboval a – mizera – viděl v obviněném, či správně odsouzeném člověka… Byl prostě příliš ve mně zafixován pohled…