Z Uspenského svatohorského kláštera na Donbase vyšel 3. července 2016 Křížový pochod míru, lásky a modlitby za Ukrajinu. Do jeho čela se postavil představený kláštera metropolita Svatohorský Arsenij. 9. července mu vyšel vstříc Křížový pochod z Uspenského Počavského kláštera z Ternopolské oblasti. Metropolita Kyjevský a celé Ukrajiny Onufrij všem účastníkům pochodu požehnal. Oba křížové pochody se setkají 27. července v Kyjevě, kde v Kyjevsko-Pečorském klášteře budou slouženy slavnostní bohoslužby. Cíle, které si organizátoři pochodu stanovili, jsou výlučně světlé a dobré.

Vasilij Anisimov, tiskový tajemník Onufrija – metropolity Kyjevského a celé Ukrajiny k tomu řekl:

„Jedná se o protiválečný křížový pochod, pochod s modlitbou za Ukrajinu, za mír, za ukončení krveprolití. Akce je věnována tomu, abychom se rozpomněli a našli v sobě odvahu a vůli k ukončení šílenství, které probíhá u nás na východě Ukrajiny. Je to naprosto mírová akce (…). Jde o to, že tento křížový pochod vznikl nejen z iniciativy církve, ale i lidu Ukrajiny. Protože všichni už jsme zmučeni válkou, s ní spojeným ekonomickým rozpadem, těmi hroznými tarify, které jsou odepisovány na válku. Válka je zdrojem všech našich trápení, (…). Ukrajinští pravoslavní vždy vystupov ali za jednotu země. Jsme přesvědčeni, že jednoty lze dosáhnout jedině mírem, souhlasem, pochopením, odpuštěním, ale rozhodně ne hrozbami, násilím a konfrontací.“

Představitel administrativního aparátu Kyjevské metropole UPC (Ukrajinské pravoslavné církve) archimandrit Viktor řekl:

„Cílem naší akce je pomodlit se za mír na Ukrajině a poklonit se našim svatým. Proto pokud by byli takoví lidé, kteří sledují jiné cíle, pak je možné směle říci, že k našemu křížovému pochodu nemají žádný vztah. Skuteční křesťané se modlí a nevykřikují politická hesla. A naše slovo světu, naše radostná zvěst všem vždy budou mít jediný význam – Kristus vstal z mrtvých!“

Lidé jdou proti zlu, proti nenávisti a agresi. Jdou proti teroru, proti vraždění civilistů, proti tomu, aby bratr střílel na bratra. Jdou za mír. Jdou do města, z něhož z vůle zlého osudu se začala řinout nenávist a téci jedovatými proudy po celé zemi, ničíc na své cestě všechno dobré a krásné.

Není přece normální, když tisíce lidí posílají své peníze na bombardování a ostřelování těch, s nimiž prožili desetiletí v jedné zemi jako jeden národ, na zničení jejich nemocnic, škol a dětských jeslí. Není normální, když lidé, kteří se ničím neprovinili, jsou zabíjeni na ulicích za to, že mají stužku, která byla po desetiletí symbolem život potvrzujícího Vítězství. Není normální, když se nenávist stanoví základem národní ideologie.

Cílem účastníků křížového pochodu jsou duše těch, koho je ještě možné zachránit před zlem, nenávistí a agresí. Mají přinést celému národu Ukrajiny dobro a lásku. Nic vojenského ani protiukrajinského v tomto křížovém průvodu není.

Nicméně mezi neonacisty a zástupci ukrajinského režimu pochody způsobily pravou hysterii.

Otevřené hrozby pravoslavným

Nacionalistické hnutí OUN (zakázané na území RF jako extrémistické) slíbilo zmařit křížový pochod za každou cenu. Normálně vysvětlit své nepřátelství vůči akci pravoslavných nemohli, a tak se omezili jen na podivné výroky o tom, že je to údajně akce Moskvy, že hned za pochodujícími pravoslavnými přijdou vojáci a že takovým způsobem Ukrajincům „kradou duše“.

Vojenská organizace Pravý sektor (zakázaná na území RF jako extrémistická) rovněž proti křížovému pochodu vystoupila, hrozíc účastníkům masakrem („občanskými zadrženími“), jestli na akci bude spatřena třebas jen jediná georgijevská stužka. Pravoseci oznámili, že už existují nejméně čtyři „iniciativní skupiny“, které budou bránit vstupu pochodu do Kyjeva.

Nechvalně známý „fejkomet“ a poslanec Dmitrij Tymčuk, který vytvořil memy „mluvící přílba“ a „ztráty nejsou“, nazval křížový pochod speciální operací Moskvy. Jako vždy – žádná fakta potvrzující nesmyslné fantazie Tymčuk uvést nemohl, ale varoval:

Pokud se FSB nepodaří srazit hlavy farníkům UPC MP (UPC Moskevského patriarchátu) a UPC KM (UPC Kyjevského patriarchátu) a vedení druhé z nich se celkem rozumně snaží takové možnosti vyhnout, pak krev „ruských pravoslavných“ mohou prolít titíž provokatéři FSB hrdě dnes kráčející v řadách křížového pochodu. Upřímně věřím, že naše tajné služby a strážci zákona nedopustí Kremlem tolik očekávané krvavé „obrázky“.

Šéf SBU Vasilij Gricak, který dříve „zabránil“ desítkám teroristických činů v Evropě a ve všech katastrofách na planetě objevil „ruskou stopu“, se domnívá, že křížový pochod „přináší riziko destabilizace situace na Ukrajině“. Nicméně stejně jako Tymčuk svoji pozici Gricak vysvětlit neuměl.

Poradce šéfa Ministerstva vnitra Ukrajiny Zorjan Škirjak, známý tím, že místo operace na záchranu Ukrajinců z Nepálu zařídil za státní peníze své milence cestu do Indie (Ukrajince tehdy zachránilo ruské ministerstvo), nazval PCU „špatností“, křížový pochod „zlem“ a slíbil „překazit plány“ Moskvy:

Chci naprosto upřímně a oficiálně prohlásit, že nemůžeme vyloučit provokace, které mohou nastat během takzvaného „křížového pochodu“ nebo, jak jsme si již zvykli říkat, „průvodu ruských popů“. V Kyjevě jsou možné provokace. Bohužel nevylučuji ani poměrně tvrdé konfrontace. Ale v takovém případě ukrajinské tajné služby odvedou odpovídající práci.

Mluvčí parlamentu Andrej Parubij, který je považován za jednoho z hlavních organizátorů ohavných zločinů z 2. května roku 2014 v Oděse, se rovněž snažil představit křížový pochod jako „provokaci Kremlu“, aby ospravedlnil budoucí represe:

Do Kyjeva kromě skutečně pokojných věřících se stahují také provokatéři se zakázanou symbolikou a symboly země-agresora. Vidíme to už v jednotlivých městech země. Mezi účastníky byly zjištěny osoby, které se účastnily obsazování chrámů.

Bývalý účastník ATO s přezdívkou „Ptah“ byl ještě daleko otevřenější. Přiznal, že nad účastníky křížového pochodu ze strany Ukrajiny probíhá totální dohled a také řekl, že karatelé trpí pravoslavné křesťany jen „jako pes blechy“. Zazněla i otevřená hrozba, že v případě uskutečnění provokace účastníci akce z Kyjeva „živí neodejdou“ a budou je „klást na asfalt“. Vzhledem k tomu, že k provokacím má Ptah velmi blízko, jeho prohlášení mají děsivý obsah.

Nenávist banderovců je generována strachem

Rok za rokem ukrajinští nacisté křičí, že není třeba nic jiného, než mír a jednotnou Ukrajinu, ale stačilo, aby pravoslavná církev nabídla, abychom se tedy za mír a jednotu modlili, a pod červeno-černými vlajkami to zabouřilo vztekem ještě více než obvykle.

Ve skutečnosti se tak banderovci skrývající se pod maskami vlastenců Ukrajiny přiznali, že žádný mír nepotřebují. Mají zcela jiné úkoly – chytání ryb v kalné vodě na východě: zisky z války, počínaje vykrádáním domů rozbitých Grady a konče miliony dolarů z pašování a z destabilizace Ruska. Jejich cílem není mír a jednota, nýbrž genocida těch, kteří jsou jejich spoluobčany, ale dovolili si mít jiný názor. Potrestali je a chtějí jen jedno – zabíjení „vatniků“, zabírání půdy a majetku. Ale zde jim to opolčení Donbasu ani Rusko nedovolí udělat.

To je důvod, proč každý, kdo mluví dnes na Ukrajině o míru, je v nebezpečí. Tím více ti, kteří nejen slovem, ale i mlčenlivým pochodem směřují na Kyjev, aby už jen svým zjevením vehnali ve strach všechnu havěť a ukázali světu pravou Ukrajinu – trpící Malorussii.

Nácky rozběsnilo i to, že účastníci pochodu nazývají Kyjev pravým titulem – „matkou měst ruských“. Je to připomínka toho, že všichni ruští lidé jsou jedna velká rodina. A „otec měst ruských“ v této rodině, jak napsal nacisty zavražděný geniální Oles Buzina, je Novgorod, který je nyní v Ruské federaci. Přiznání tohoto prostého faktu by už bylo obrovským krokem na cestě k překonání zla, ale copak tohle vy „patrioti“ potřebujete? Vy potřebujete z rozbombardovaných domů vynosit televizory a vyprané podprsenky a odpracovat si 30 stříbrných, které dostáváte za vraždění svých bratrů na Donbase.

Pravda, upřímně to říci nemůžete, vždyť nenávist vždy jde ruku v ruce se lží a zlo se často rádo schovává za vlastenecký patos. A také za dělání nepřítele ze souseda, bratra, přítele – v tomto případě z Ruska.

Síla křížového pochodu jdoucího nyní po zemích Ukrajiny, zmučených lží a nenávistí, je v tom, že nad jeho účastníky nelze zvítězit. Je možné je zabít, ale zvítězit není možné. Ale ti, kdo jsou nositeli zla, se budou pokoušet učinit, co je v jejich silách. Proto slibují „nedovolit“, „vrhat na asfalt“ a „nevypouštět z Kyjeva živé“. Roli provokatéra FSB přece může sehrát kterýkoli pravosek…

Existuje nebezpečí, že 27. července se v Kyjevě budou opakovat oděské události ze 2. května 2014, ale to kategoricky nelze připustit!

Je zřejmé, že vyzývat k rozumu a svědomí kyjevské vedení nemá smysl, protože je nemá. Ale volat do celého světa o hrozbách neonacistů na adresu mírných, pokorných lidí, je nutné. Třeba by se v takovém případě evropští lídři mohli začít bát nepříjemných otázek ze strany svých voličů, a proto raději nějak ovlivní Porošenka a ten zastaví přípravu monstrózního zločinu. Nicméně ani Rusko se nebrání varovat „čokoládového krále“, aby tentokrát krveprolití nedopustil.

Dej Bůh, aby křížový pochod proběhl pokojně a přinesl Ukrajině mír a očistu.

Zdroj: http://politrussia.com/world/komu-ne-daet-449/