Po sérii nedávných, brutálních teroristických útoků, ke kterým se přihlásil ISIS, se v hledáčku korporátních médií bezpochyby znovu ocitne role, kterou hraje v teroru radikální islám – a konečně, jak by měl Západ reagovat na takové hrozby. Prezidentští favorité Donald Trump a Hillary Clinton, i když jsou navzájem vyhraněnými protivníky, shodně navrhují stejnou odezvu na terorizmus: bombardování Středního Východu. Donald Trump zašel ještě o krok dál, když vytrvale sliboval, že zakáže vstup do země všem muslimům. Z tohoto slibu nicméně nedávno slevil, když oznámil, že jeho návrh nebude znamenat plošný zákaz pro všechny muslimy.

Hillary Clinton podle očekávání vystoupila na vysoce morální úrovni, když nazvala původní Trumpův návrh rasistickým a odmítla jej jako “bizarní” – bez ohledu na to, že její vlastní politická dráha je poznamenána horlivou ochotou systematicky zabíjet muslimy bez slitování. Clintonová si však zjevně protiřečí, neboť když se jedná o islamistická teroristická komanda, jedním dechem zároveň odmítá zapisovat tato vražedná komanda na oficiální US seznam teroristů, a to i navzdory opakovaným žádostem CIA.

Nicméně, bez ohledu na tento politický cirkus se islamofobie již rozšířila po celé planetě kvůli teroristickým útokům – a lavinovému efektu nenávisti, který tyto traumatizující útoky vyvolaly.

Například na malém pacifickém ostrově Samoa Národní rada církv ívolala po plošném zákazu Islámu. Toto volání zastihlo premiéra uprostřed jeho plánů na změnu národní ústavy, v níž mělo být křesťanství vyhlášeno oficiálním náboženstvím v zemi. Za muslimy se považuje přibližně 0.03 procenta populace země; téměř 100% se hlásí ke křesťanství. Kde tedy přesně spočívá hrozba extrémizmu ? Tento strach z islámu se šíří napříč pacifickou oblastí.

 

Ale proč ?

Jeden z nejvýznamnějších samojských atletů, Sonny Bill Williams, je oddaný muslim. Zakázali by i jemu vstup do své země ? Když se Donald Trump vyslovil, že by nepustil muslimy do Spojených Států, znamená to, že by zakázal vstup i Akonovi, T-Painovi, Lupemu Fiascovi, Shaquille O’Nealovi, Dave Chappellemu a Miku Tysonovi, pokud by to byli migranti ze země, kterou hodnotí jako rizikovou ? Zakázal by vstup Muhammadovi Alimu ?

Islám je nejrychleji se šířící náboženství na světě – ať se nám to líbí či ne. V současné době žije na celé planetě více než jedna miliarda muslimů. Kdyby všichni byli sebevražednými bombovými atentátníky, byli bychom už všichni mrtví. Může se stát, že si někdo vykládá Korán způsobem, který vede k násilným praktikám a svaté válce, ale většina muslimů se k nim nehlásí.

Se vší pravděpodobností by radikální islám nebyl takovým problémem, jakým je dnes, nebýt pustošivých akcí zemí NATO a mocných regionálních hráčů na Středním Východě, jako je Saudská Arábie, Katar a Turecko.

 

O co se jedná:

V historii Iráku je dlouhé a temné období, kdy byl vystaven intervencím ostatních národů – především jednoho národa – a tyto zásahy přivedly Irák do chaosu, ve kterém se dnes nachází. Dokonce i nedávno vydaná Chilcotova zpráva, která stála miliony liber a jejíž dokončení trvalo přes sedm let, uznala, že vražedná skupina známá jako ISIS se chopila moci po invazi do Iráku vedené USA. To není žádné překvapení, když uvážíme, že bojovníci ISIS se předtím označovali jako Al Kaida v Iráku (AQI), což byla skupina, která se v zemi opevnila teprve po americko-britské invazi v roce 2003. Proto by nebylo možné pochopit dnešní situaci v Iráku bez znalosti historie jeho ovládání jinými národy.

Kdo narýsoval umělé hranice Iráku na začátku 20. století, když donutil různé skupiny v sektářské společnosti, aby vystupovaly jako jeden národ ? Britové. Kdo podporoval počáteční vzestup moci Saddáma Husseina ? Podle New York Times to byla CIA. Kdo podporoval Saddáma Husseina v jeho útočné válce proti sousednímu Iránu, zatímco zároveň tajně vyzbrojoval Irán, aby maximalizoval ztráty na životech ? Spojené státy. Kdo pak dal Saddámovi Husseinovi zelenou pro invazi do Kuwajtu, téměř bezprostředně nato se k němu obrátil zády, aby s pomocí pokročilé techniky zničil infrastrukturu země, a vzápětí uvalil na irácký režim sankce, které měly na svědomí životy více než 500.000 iráckých dětí? Spojené státy. Kdo pak znovu v roce 2003 podnikl násilnou invazi, svrhl režim – přesto, že Dick Cheney v roce 1991 uváděl pádné důvody proti této akci – a kompletně rozpustil polici a armádu, včetně 500.000 bývalých vojáků, z nichž někteří dnes zastávají vysoké funkce v hierarchii ISIS? Americko-britské spolčení.

Nynější ztráty na životech při vražedném útoku v Bagdádu minulou neděli dosahují nejméně 300. Je-li na světě nějaký národ, který by prošel takovým martýriem, aniž by se uchýlil do líhně radikálního násilí, pak by tím vykonal úžasný skutek. Od muslimských národů se očekává, že jsou schopny snášet intervence na takové úrovni, jakým byl vystaven Irák, a zůstat zcela mírumilovné. Irák byl po celá desetiletí jen a jen decimován, a to má na svědomí situaci, kterou vidíme dnes. Není to jako kdyby Viet Cong bojoval proti americké invazi do Vietnamu písněmi, motlitbami a nenásilnými protesty; zde určitě působí interaktivní dynamika mezi extrémním násilím teroristů a vojenskými akcemi cizích národů, které je konec konců podněcují.

Je třeba poznamenat, že pachatel nedávného útoku ve francouzském Nice nebyl znám jako pobožný člověk a není známo, že by měl vazby na radikální islám. Některé zprávy naznačují, že během útoku volal “Allahu akbar”, ale v okamžiku vydání tohoto článku tyto zprávy neměly širší opodstatnění. Nehledě na to, samotným náboženstvím nelze vysvětlit, co se dnes děje ve světě. Jak si říkal Usama bin Ladin:

“…dokud budou trvat Bushovy akce, této rovnováhy nebude dosaženo, dokud meče nedopadnou na jejich hlavy…My znovu skládáme svůj slib Allahovi, náš slib národu, a opakujeme svoji hrozbu Američanům a Židům, že nikdy nenajdou klidu, nikdy se nebudou cítit v pohodlí, a nemohou snít o bezpečnosti, dokud neodvrátí své hlavy od našeho národa, nezastaví své útoky proti nám a nepřestanou podporovat naše nepřátele.”

A co Sýrie, Jemen, a Libye ? Jaká je pro ně omluva ?

V Sýrii samotné Spojené státy přispívaly miliardami US dolarů a přidělovaly je Syrské opozici s úmyslem svrhnout Assadův režim. Od roku 2012 z této podpory měli prospěch džihádisté– a politická elita si byla dobře vědoma této skutečnosti i možných dozvuků. Dokonce i Svobodná syrská armáda je již delší dobu ovládána extrémisty, přesto však západní země otevřeně podporují tuto skupinu od samého začátku syrské války.

Roku 2015 Obamova administrativa zahájila plán výcviku malého oddílu “umírněných” povstalců, kteří by bojovali proti ISIS, program, který stál přibližně 580 milionů USD. Bojovníci byli zdecimováni v boji a většinu své výzbroje odevzdali Al- Káidě. Po tomto debaklu Obama prosazoval stále další navyšování podpory; radikálním a fanatickým extrémistickým skupinám jako Jaish al-Islam a al-Sham bylo umožněno zúčastnit se vyjednávání o Sýrii. Tyto skupiny otevřeně spolupracují s Al-Káidou a bylo zdokumentováno, jak páchají zvěrstva. Kontrola nad zbraněmi je zjevně jednou z nejvyšších Obamových priorit – pokud ovšem nejste radikální džihádista bojující v Sýrii.

Turecko je další oblastí, která nejedním způsobem usnadnila růst ISIS, včetně provozování ilegálního obchodu s ropou, poskytování lékařské pomoci bojovníkům a ponecháním otevřené hranice pro pašování fanatických džihádistů do Sýrie. Tito bojovníci hovoří o hranici s Tureckem jako o “bráně do džihádu”.

Když Hillary Clinton podporovala rebely v Lybii – což byla prosperující severoafrická země s vysokou životní úrovní – aby roku 2011 svrhli režim Kaddáfího, byla si velmi dobře vědoma, že Al-Kaída a další radikální džihádisté již tvoří většinu opozice, kterou otevřeně podporovala. O tom svědčí její vlastní emaily. Po pádu Muammara Kaddáfího v roce 2011 se z Libye stal zhroucený stát lapený do pasti nekonečného kolotoče občanských válek. Radikální násilí se stalo normou. Záleží Hillary Clintonové na šíření radikálního islámu – nebo je svou politikou usnadnila ?

Nelze hovořit o radikálním islámu bez konfrontace těchto faktů. Ani by nebylo přiměřené dávat vinu za každý jednotlivý problém, který na světě vznikne, výhradně Spojeným Státům, vzhledem k tomu, že brutální režimy jako Saudská Arábie hrají klíčovou roli v šíření extrémistických ideologií, financování a dodávkách výzbroje.

Nicméně zůstává faktem, že USA a UK poskytly Saudské Arábii neochvějnou podporu navzdory jejich brutální, nebezpečné politice – a rovněž poskytují asistenci Saudy vedené koalici při zabíjení civilistů bombardováním sousedního Jemenu. Jemen je nejvíce zuboženou zemí v oblasti a zároveň je domovem Al-Káidy na Arabském polostrově (AQAP), tou odnoží Al-Káidy, kterou Washington považuje za nejvíce vražednou, i přes skutečnost, že Washington zabíjí více civilistů než AQAP, která to dělá pravidelně. Bombarduje snad Saudská Arábie Jemen, aby decimovala AQAP ? Nikoliv, oni intervenují na straně AQAP.

Toto vše se sotva dotýká podstaty věci. Nicméně, kdybychom odstranili všechny tyto faktory, co by nám zůstalo z celého problému, který představuje radikální islám ? Proč Clintonová i Trump prosazují politiku, která problém jen neustále vyostřuje?

Einsteinův slavný výrok definuje šílenství jako pokusy zkoušet stále dokola tutéž věc v očekávání různých výsledků.

Jediný rozdíl ve výsledcích, který můžeme očekávat, je rozdíl v tvrdosti teroristických hrozeb, kterým jsme nuceně vystaveni v důsledku katastrofických politických praktik, které naše vlády vyvíjejí na Středním Východě a v Africe.

15. července 2016  Darius Shahtahmasebi

Zdroj: http://theantimedia.org/wrong-regarding-radical-islam/