Zakladatel novodobých olympijských her Pierre de Coubertin kdysi prohlásil: „Ó sporte, ty jsi svět !“ Francouzský baron tehdy jistě netušil, že za necelých sto let jeho okřídlené rčení ztratí svůj původní význam a místo něj nastoupí nové, modifikované: „Ó sporte, ty jsi unipolární svět !“

О propojení vrcholového sportu s politikou již bylo nemálo řečeno. Zejména v souvislosti s mezinárodními organizacemi: FIFA, UEFA, MOV (Mezinárodním olympijským výborem). Tu zakáží vstup na zápasy Ligy šampionů fanouškům „Zenitu“ a „Rubínu“, jindy zas ruskou sbornou podmíněně diskvalifikují kvůli potyčce diváků s Angličany, ačkoliv na mužstvo Anglie nebyly uvaleny prakticky žádné sankce, anebo je odsoudí prostě jen tak. A co nekonečné výzvy západních aktivistů a politiků k bojkotu olympijských her v Soči a mistrovství světa ve fotbale v Rusku ? Je zajímavé, že všelijací „bojovníci za práva sportovců“ se ani netají tím, že příčinou bojkotu je výhradně politika.

Ale dopingový skandál s ruskými lehkými atlety je už vrcholem drzosti a pokrytectví. Za individuální přestupky jednotlivých sportovců proti pravidlům  jsou souzeni všichni bez rozdílu – 10 července činovníci Mezinárodní asociace atletických svazů (IAAF) zakázali lehkým atletům ruské reprezentace účast na olympiádě v Rio de Janeiro, s výjimkou Darji Klišinové, které jako jediné povolili na hrách soutěžit s podmínkou, že bude vystupovat pod neutrální olympijskou vlajkou. Ta souhlasila a zároveň vyjádřila poděkování „spravedlivým rozhodcům“.

Z toho vyplývá, že za provinění jednotlivců odsuzují celou zemi, až do té míry, že zakazují vystupovat pod státní vlajkou. Kolektivní odpovědnost za individuální přestupky nás vrací zpátky do 30. let, kdy za přestupky jednotlivých funkcionářů byly ukládány sankce proti celým sociálním skupinám, národnostem, rasám nebo organizacím.

Všechno bledne před meldoniem

Vše začalo v roce 2014, kdy za používání zakázaných látek byli zbaveni svých funkcí ředitel Střediska pro olympijskou přípravu na chodecké závody v Saransku Viktor Kolesnikov a hlavní trenér chodců Viktor Čegin a řada sportovců byla diskvalifikována agenturou RUSADA (Ruská antidopingová agentura). V důsledku těchto skandálů byl 17. února 2015 penzionován prezident Všeruské lehkoatletické federace (VFLA), Valentin Balachničov, který stál v jejím čele od roku 1991. Současně německá TV stanice Das Erste vysílala investigativní dokument s titulem «Vrcholná tajemství dopingu: jak si Rusko pěstuje své vítěze». Hlavními informátory se stali bývalý hlavní specialista agentury RUSADA Vitalij Stěpanov a jeho žena Julia Stěpanova (Rusanova), která byla v roce 2013 diskvalifikována za použití dopingu.

O tuto senzaci se začal zajímat MOV, byla sestavena nezávislá komise, jejímiž členy byly jmenovány tři světové sportovní autority – bývalý prezident WADA (Světová antidopingová agentura) (1999-2007), člen MOV od roku 1978 a bývalý viceprezident MOV Kanaďan Dick Pound (předseda komise), šéf útvaru pro potírání kyberkriminality kriminální policie Bavorska Günter Junger a kanadský právník, člen Sportovního arbitrážního soudu prof. Richard McLaren. Kromě nich byla sestavena ještě vyšetřovací skupina v počtu 10 osob.

Tito lidé, rádoby nezávislí představitelé Západu, vynesli verdikt: v Rusku se zformovala celá dopingová kultura, populární sportovci jsou využíváni za finanční výhody, jsou potvrzeny případy podvodného jednání ze strany lékařů, zaměstnanců laboratoří i trenérů.

Začátkem letošního roku vypukl skandál s novou silou. Ve čtyřiceti dopingových vzorkách ruských sportovců bylo zjištěno meldonium. Známý sportovní lékař Valentin Saninskij se vyjádřil, že pokud se má meldonium považovat za doping, neposkytuje tato látka žádné zvláštní výhody:

Valentin Saninskij

No může být, že se trochu zlepší práce srdečního svalu, nebo se organizmus trochu méně unaví. Neřekl bych, že meldonium má nějaké zázračné účinky.

 

 

 

Nicméně sportovci, zejména v Rusku, skutečně aktivně užívali přípravek po dobu několika desetiletí, dokud ještě nebyl považován za doping. Nyní hlavní komplikace spočívá v tom, že pokud člověk bral meldonium do 1. ledna 2016, data jeho oficiálního zákazu, jeho částice je možno «vystopovat» v organizmu i později.

Reakce Ruska

Sportovní administrativa naší země reagovala různě. Ještě letos v květnu ministr sportu Vitalij Mutko přiznal užívání zakázaných prostředků ruskými sportovci, svým jménem se omluvil za jejich jednání a snažil se dosáhnout toho, aby ostatním ruským sportovcům, kterým nebyl doping prokázán, byla účast na hrách povolena:

Мutko Vitalij Leontijevič

Мy nepopíráme výskyt problémů v Rusku a děláme na státní úrovni vše možné pro vymýcení dopingu, včetně potrestání sportovců i trenérů, kteří byli usvědčeni z porušování antidopingových pravidel. Ale doping není pouze ruský, nýbrž globální problém. My učiníme vše, co je v mezích lidských možností, abychom dokázali, že se naši sportovci stanou součástí čestných, spravedlivých a atraktivních her.

 

Podobně Vitalij Leontijevič zamýšlel ve stejném duchu usilovat o smír se západním sportovním společenstvím a dosáhnout rozumného kompromisu. Ale nepočítal s tím, že Západ byl odhodlán dotáhnout věc do konce a žádný kompromis si nepřál.

Ale v posledních dnech, kdy bylo Rusku doslova plivnuto do tváře, se jeho postoj zásadně změnil. Po oficiálním rozhodnutí IAAF o diskvalifikaci ruských sportovců na OH 2016 se Vitalij Mutko plně vyslovil o nevyhnutelnosti rozpuštění organizace:

Мutko Vitalij Leontijevič

Už je na čase IAAF rozpustit. Myslím, že při této korupci, čestnosti v uvozovkách…Oni se v podstatě stáhli do oblasti bezpráví. Mají-li se ty závěry vztahovat na všechny sportovce, začíná to už být směšné.

 

 

 

S ministrem sportu je solidární i dvojnásobná olympijská šampionka Jelena Isinbajeva:

Jelena Isinbajeva

То, co vyvedli, potvrzuje jejich slabost, jejich bezmocnost. Pro ně neexistuje presumpce neviny. Oni nemohou prokázat, kdo je v Rusku čestný a kdo ne. Dokazují jen svoji neefektivitu. Já bych celou tuhle federaci zrušila, a její vedení neodkladně vyměnila. Je neefektivní a rozvrací světovou lehkou atletiku.

 

 

Současně se poškození Rusové obrátili na soud. Sportovní arbitrážní soud v Lausanne (CAS) obdržel žalobu ruského olympijského výboru a 18. července přijme rozhodnutí o povolení účasti 68 ruských lehkých atletů na letní olympiádě 2016. Toto rozhodnutí už bude konečné, a po něm bude jasné, zda naši borci pojedou na OH nebo zůstanou doma.

Generální prokuratura RF zároveň předala francouzské straně veškeré materiály týkající se korupce v Mezinárodní asociaci lehkoatletických svazů. Oficiální představitel dozorčího orgánu Alexandr Kurennoj se k situaci vyjádřil takto:

Аlexandr Кurennoj

Nehledě na obrovský rozsah požadovaných procesních úkonů, ruská generální prokuratura již dnes předala zástupcům francouzského ministerstva spravedlnosti část vyřízených materiálů k použití v průběhu vyšetřování.

 

Kdo je vinen a co dělat ?

Jak přiznává vedení ruského sportu, k užívání zakázaných přípravků skutečně došlo, a nemá smysl to popírat nebo před kýmkoliv ospravedlňovat. Problém je v něčem jiném: vzniká tady docela kuriozní a zcela jistě protiprávní situace. Jak známo, tresty mají být udělovány individuálně, nikoliv kolektivně. Proč má za zjištěné pozitivní testy jednotlivých sportovců trpět celý svaz ?

Jak je vidět, současný sport má až katastrofálně blízko k politice.Těchto vazeb využívají nejvlivnější západní funkcionáři, aby se přes sportovní organizace snažili podrývat autoritu Ruska na mezinárodní scéně, izolovat je a uzavřít za novou „železnou oponou“.

Někdo by mohl říci, že toto je další konspirační teorie, ale jak potom vysvětlit kolektivní odpovědnost svazu za přestupky jednotlivých sportovců, které byly vyšetřovány pouze na základě německých dokumentárních filmů, zveřejněných v Die Erde a na ARD, zatímco reakce MOV a dalších na pozitivní testy například tureckých sportovců v roce 2013 byla úplně odlišná? Tehdy nebyla řeč o diskvalifikaci všech tureckých sportovců, a nikomu z nich nenavrhovali, aby soutěžil pod neutrální vlajkou, což samo o sobě je ponížením pro každého občana oddaného své vlasti.

Takovou křivdu je možno samozřejmě spolknout. Přečkat tuto olympiádu, a vystoupit až na té další (ačkoliv kdo může vyloučit, že se události budou opakovat ?). Bude to ale známka krajní slabosti a nerozhodnosti naší země vystavené nespravedlivým útokům. Současně s tím Západ, který vycítí slabost Ruska při obraně zájmů jeho občanů, podnikne ještě masivnější útoky až do dosažení svých cílů – do mezinárodního soudu s ruskými činovníky, údajně zapletenými do dopingu, a z toho je východisko jen v politické rovině. Ne náhodou autoři německého filmu o dopingu doručili sérii obvinění do FSB a Kremlu. Vždyť to je jejich hlavní cíl – ruský politický režim.

Je však možno jednat i jinak: obhájit čest ruských sportovců a zájmy země, důsledně požadovat rozpuštění IAAF, obvinit ji z politické zaujatosti a kolektivního charakteru sankcí. Sestavit vlastní komisi pro vyšetřování nekompetentnosti této organizace, vést masovou informační kampaň a v jejím rámci i pořizovat vlastní dokumentární snímky pro účely vyšetřování. A to nejdůležitější – předložit celému tomuto cirkusu skutečně nezávislou alternativu.

Zdroj: http://politrussia.com/world/pochemu-legkoatletov-lishayut-688/