Letadlové lodi převzaly během 2. Světové války roli nejdůležitějších námořních lodí a od té doby ji už neopustily. Jejich důležitost je až taková, že všechna námořnictva lze dělit do dvou druhů: těch s letadlovými loďmi a těch bez nich s tím, že role dalších velkých hladinových lodí je v podstatě redukovala na roli doprovodných plavidel pro ty lodě letadlové. Jelikož jejich bojová síla spočívá převážně v jejich letecké složce, jsou letadlové lodě velice flexibilní bojovkou jednotkou a i staré lodi mohou zůstat moderní, pokud z nich mohou operovat novější konstrukce letadel.

Od 70. let mělo Rusko jedno z námořnictev, které provozovalo plavidla nesoucí letouny s pevnou nosnou plochou startující ze čtyř letounových křižníků třídy Kyjev. Avšak jejich hlavní výzbrojí byla mohutná baterie 12 dalekonosných protilodních raket Bazalt, zatímco těch 12 kolmo startujících bitevníků Jak-36 hrálo jen podpůrnou roli. Na rozdíl od US letadlových lodí měla ta Sovětská plavidla hlavně obrannou povahu, jelikož byly zamýšleny převážně pro to, aby udržely bojové skupiny letadlových lodí NATO daleko od břehů SSSR pomocí svých bojových lodí vybavených křižujícími střelami s jadernou hlavicí.

Admirál flotily Kuzněcov je přímým následníkem těch Kyjevů. S 55 tisíci tunami plného zatížení představuje něco přes polovinu výtlaku US super-letadlových lodí a jeho letounová kapacita asi 40 letounů s pevnými nosnými plochami je také daleko menší než je to u US lodí. Vynahrazuje si to 12 proti-lodními raketami Granit, které lze použít v součinnosti s dalšími nosiči těžkých raket určených proti bojovým skupinám letadlových lodí NATO jako s bombardéry Tu-22M, s křižníky Kirov a Slava jakož i s ponorkami Atlant. Jeho letouny jsou také v první řadě určeny jako obranná zbraň k ochraně vlastních lodí proti leteckým útokům NATO spíše než k vedení útoků proti pozemním cílům. Admirál Kuzněcov rovněž nese ohromnou baterii protileteckých a protiraketových systémů Kinzhal a Kortik a kromě toho ještě s aktivními a pasivními ochranami proti torpédům, které z něj činí jednu z nejlépe bráněných lodí světa.

Ač je Kuzněcov velice efektivní pro roli, pro niž je určen, tak jeho konstrukce, v níž nejsou žádné katapulty, ale jen vyhazovací rampy k vypouštění letadel, značně omezuje účinnosti jeho bitevníků Su-33. V důsledku toho ty 14 Su-33, které tam jsou trvale přiděleny, mohou nést pouze protiletecké rakety. Ač jsou tyto bitevníky schopny nést bomby a rakety včetně supersonických protilodních raket Moskit, stejně jako přídavné palivové nádrže a další náklad, tak by s takto těžkým nákladem nemohly vzlétnout z této lodi jen za použití rampy. Kuzněcov rovněž nemůže nést těžší letouny s pevnými křídly jako je letoun včasné výstrahy, kterého je zapotřebí pro radarové pokrytí oblasti za horizontem.

V důsledku uvědomění si těchto nedostatků a touhy je napravit v Ruském námořnictvu vznikl dvoufázový program modernizace a aktualizace Kuzněcova. Ruské námořnictvo si k nasazení na této lodi opatřilo 20 víceúčelových bitevníků Mig-29K. Ty daleko lehčí Migy mají tu výhodu proti Su-33 v tom, že mohou jen z rampy vzlétnout se značným užitečným zatížením proti pozemním cílům. Nový regiment těchto námořních bitevníků se v současnosti cvičí ve využití těchto nových letadel na pozemních simulátorech letadlové lodi, a ten bude na Kuzněcovovy umístěn od července 2016. Admirál Kuzněcov pak provede výcvikovou plavbu k pobřeží Sýrie, kde se jeho bitevníky Mig-29 nejspíš zúčastní vedení náletů proti syrským militantům, ač v současné velice těkavé mezinárodní situaci nelze vyloučit, že bude použit proti ISIS i v Libyi na straně libyjské vlády.

Po této syrské plavbě však Kuzněcov podstoupí druhou a ještě daleko rozsáhlejší fázi modernizace. Jeho baterie Granitů se vymění, ale nebylo ještě ohlášeno za co, jestli bude vyměněna za modernější rakety jako Oniks nebo Kalibr, nebo za větší prostor hangárů pro jeho bitevníky. Skutečnost, že je Ruské námořnictvo ochotno pro Kuzněcova vyčlenit značné zdroje, ukazuje, že se pustilo do hry s letadlovými loďmi dlouhodobě a že se už poohlíží po jeho nástupci. Zkušenosti s provozem této letadlové lodi v nadcházejících letech bezpochyby námořnictvu ujasní představy ohledně toho, jaký druh letadlové lodi si přeje, a není moc pravděpodobné, že by se mu jeho nástupce podobal. Nejspíš to bude plnocenná letadlová loď s katapulty a s jaderným pohonem, aby mohla provozovat celé spektrum letounů a plně využít svých kapacit.

Napsáno a vyprodukováno SF týmem: J.Hawk, Daniel Deiss, Edwin Watson

Zdroj: https://southfront.org/russia-defense-report-aircraft-carrier-program/