Srebrenická lobby v Srbsku spustila lstivou kampaň, která má dotlačit srbský parlament, aby přijal usnesení o srebrenické „genocidě“, ke které mělo údajně dojít v červenci 1995. Je naplánováno, že navrhované usnesení bude během několika dní a po zkráceném projednávání předloženo parlamentu k odhlasování, aby se to včas stihlo kvůli výroční srebrenické vzpomínkové akci 11. července. Toto načasování je zjevně zamýšleno tak, aby se zajistilo, že na poslance parlamentu bude vyvinut maximální emoční tlak a zároveň jim bylo poskytnuto minimum času na zorganizování informované veřejné debaty o sporných otázkách, které debatu o Srebrenici obklopují.

Letošní návrh usnesení je opakováním podobného pokusu učiněného v srbském parlamentu již v roce 2010, který vedl pouze k částečnému úspěchu této lobby. Její snaha dosáhnout základního cíle, tj. aby srbský parlament prohlásil, že to, co se stalo ve Srebrenici, byla genocida, za což bylo Srbsko nuceno snášet vážné politické, ekonomické a morální důsledky, nicméně vyšla naprázdno. Jakmile se formulace navrženého usnesení z roku 2010 staly široce známými, parlament byl v důsledku silných protestů veřejnosti a následné debatě nucen odstranit slovo „genocida“ z textu a vyjádřit se mnohem opatrněji ohledně tohoto klíčového leč velmi kontroverzního tématu. Výsledek neposloužil vytouženému cíli očernit Srbsko a srbský národ stigmatem genocidy, což byl hlavní politický záměr usnesení. Srebrenická lobby očividně usoudila, že nastala ta pravá chvíle zkusit to znovu. Z toho, co se stalo v roce 2010, bylo vyvozeno ponaučení a plánem pro příštích pár dní je neposkytnout oponentům srebrenického usnesení dostatečný čas, aby se zorganizovali, a poslancům, kteří jsou pro přijetí, přiměřenou možnost celou věc důkladněji promyslet.

Srebrenické usnesení, které je v současné době předkládáno a protlačováno srbským parlamentem, se úzce drží modelu srebrenické rezoluce, kterou předložila Velká Británie Radě bezpečnosti OSN v loňském roce a která byla vetována Ruskem. Oba textu kladou silný důraz na tvrzení, že to, co se stalo ve Srebrenici, byla genocida a připisují vinu Srbsku a srbskému národu.

Jak jsme neustále v průběhu let zdůrazňovali, srebrenická genocida nemá nic společného s fakty o tom, co se skutečně stalo, či soucitem s nevinnými oběťmi, které byly popraveny. Je to naprosto zpolitizovaná záležitost, která slouží agendě, která nemá co do činění se zájmy bosenských Muslimů, ale naopak má hodně co do činění s podněcováním nepřátelství mezi muslimskými a pravoslavnými obyvateli Balkánu. Cílem je tlačit je do vzájemně vysilujícího sporu a zatím, co bude aliance Západu a NATO obě strany cynicky stavět proti sobě, je bude v této strategicky významné oblasti Balkánu ovládat a drancovat jejich zdroje. Navrhované usnesení srbského parlamentu, které označuje Srebrenici za genocidu a implikuje, že srbský stát (a potažmo srbský národ) sehrál roli v oné operaci pod falešnou vlajkou [provedenou 10. sabotážní jednotkou, dopl. překl.], je nedílnou součástí této zákeřné agendy.

Veřejnost se o navrhovaném usnesení dozvěděla až ve středu 29. června. Celá věc byla záměrně držena pod pokličkou prozápadními a proNATOidními poslanci, kteří ji prosazují až na poslední chvíli, aby zajistili, že parlamentem projde bez větší pozornosti. Srbští podporovatelé usnesení nemají zájem o transparentní veřejnou debatu o tom, co se ve Srebrenici skutečně stalo, a ještě méně je zajímá, co s tím mělo mít do činění Srbsko. Naprosto ignorují skutečnost, že poslanci v parlamentu jsou placeni za to, že činí informovaná rozhodnutí ve prospěch svých voličů a že by se neměli nechat manipulovat politickým tlakem.

Tento nečistý postup, který srebrenická lobby používá k protlačení svého usnesení, vyvolává několik důležitých otázek. Je věcí srbského parlamentu schvalovat politicky inspirovaná usnesení o Srebrenici, a přijmout tak břímě tohoto zločinu ve jménu srbského národa jako celku? Je správné a v souladu s prokázanými fakty nazývat to, co se stalo ve Srebrenici, genocidou? Je správné vyrukovat na parlament s tak závažným tématem, aniž by byl dostatek času na důkladnou, svobodnou a veřejnou diskusi?

V Srbsku, naprosto stejně jako všude jinde, se agresivní srebrenická lobby o takové důležité otázky a procedurální jemnosti nezajímá. Svého zlovolného poslání dosahuje pomocí politizace Srebrenice a neopodstatněným připisováním odpovědnosti Srbsku a srbskému národu za příšerný zločin, který nespáchaly.

Stephen Karganović

Zdroj: http://thesaker.is/srebrenica-genocide-resolution-in-the-serbian-parliament/

Stephen Karganović je ředitelem nizozemské NGO Srebrenica Historical Project. Tato badatelská organizace vydala na začátku roku 2011 sborník Deconstruction of a virtual genocide: An intelligent person’s guide to Srebrenica (pdf).