Je to v prvé řadě porážka Washingtonu. EU není totiž vynálezem Evropanů, ale je – jak prokázaly nedávno objevené dokumenty v Národním archivu USA – vynálezem CIA. Pr

o USA totiž bylo a je jednodušší ovládat jeden politický a hospodářský celek – tedy EU – než ovládat 28 separátních evropských států. A současný odchod Británie z EU může být předzvěstí odchodu dalších zemí z EU, resp. i jejího konečného rozpadu.

Ale nejen to. Kde je psáno, že po rozkližování EU nebude následovat i rozkližování NATO, taktéž vynalezené Američany, aby pro lepší dojem mohli své vlastní válečné eskapády podnikat pod mezinárodní vlajkou? Po Brexitu se zdá být možné všechno, a oslabení NATO by vládnoucí americké neokonzervativce bolelo možná ještě víc, než současné oslabení EU.

A co američtí finančníci? Kdyby brexit prohrál, byla by zde pro Wall Street naděje, že po čase odejde ze scény též jeho konkurent v Londýně, což je Centrální banka Anglie. Protože až zatím platila a dosud platí v Británii libra, ale bylo jasné, že tahle výjimka, kterou pro svou zemi vybojoval na EU Cameron, nemůže být na věky. A že tedy poté, co i Británie přijme euro, padne i její centrální banka, protože nemůže existovat centrální banka bez své vlastní měny. Takže Londýn by přestal být jedním z finančních center světa a obracet by se napříště musel i on na banku evropskou. Po brexitu ovšem naděje Wall Streetu, že jeden z jeho konkurentů padne, zmizela, čímž se dostáváme i k zodpovězení otázky, komu tedy brexit naopak pomohl.

Pomohl všem, kteří trpěli a trpí nadvládou Washingtonu nad světem. Pomohl všem mimo jedno procento současných obyvatel této planety, kteří dnes vlastní polovinu jejího bohatství a mají neovladatelný apetit i na polovinu druhou.