Asi většina lidí ví, že Memorial Day (Den obětí války) je tady v Americe federální svátek, věnovaný památce těch, kteří zemřeli při výkonu vojenských povinností v agresivních válkách Spojených států v minulosti. Vše se zabaluje do lží, že Spojené státy bojovaly v legitimních a morálních válkách, ale historie dokazuje, že to tak nebylo. Počínaje první a druhou světovou válkou až po Vietnam, Irák, Afghánistán a všechny ty nelegální války dneška; seznam pokračuje dál a dál. Důkazy, listiny, písemnosti, svědectví a záznamy – to vše ukazuje na události pod falešnou vlajkou, na to, že Spojené státy financují teror, diktaturu a otevřeně lžou, aby mohly vyvolat války, které jsou v konečném důsledku ku prospěchu vládnoucím elitám a jejich dlouhodobé globální agendě.
Navzdory tomu všemu i tady v Americe, dokonce i mezi hledači pravdy, často tradičně vzdáváme poctu těm, kteří padli v bojích v zájmu americké armády, protože, jak předpokládám, když už pro nic jiného, tak ti (kteří zemřeli), byli v určitém smyslu dokonce většími oběťmi amerického imperialismu, lží a globálního terorismu, protože vstoupili do těchto válek dobrovolně, neboť skutečně věřili, že Amerika představuje „dobré chlapce“, bojující ve spravedlivých a morálních válkách. Jako bývalá vojenská osoba umím ocenit toto stanovisko, které zastávali všichni ti, kteří ztratili své životy v boji. Nicméně každý, kdo zjistil pravdu o ohavné politické realitě, v níž dnes žijeme, ví, že nic nemůže být dále od pravdy. Na amerických válkách minulosti i současnosti není nic morálního nebo spravedlivého.
Takže namísto toho, abych vzpomenul na padlé vojáky, kteří zaplatili cenu za úmyslnou americkou válečnou propagandu, chci se dnes zaměřit na jinou skupinu bojovníků, kteří přišli o život, anebo padlo silné podezření na to, že ztratili své životy, když se snažili vynést pravdu na světlo a sdělit tak široké veřejnosti to, co věděli. Někteří lidé, kterým dnes vzdám hold, jsou mnoha Američanům známí, ale mnozí nikoli a někteří zemřeli v tichosti, když hájili pravdu. Pokud byste mohli vyslechnout některé z těchto lidí, kteří zemřeli za pravdu, kterou znali, jsem si jistý, že by nepopsali sami sebe jako hrdiny; pravděpodobně by se označili za obyčejné lidi s vědomím, že se jednoduše snažili dělat a říkat to, co cítili, že je v té době pravdivé a správné. Bohužel si někteří z těchto lidí vůbec neuvědomovali míru zla, proti níž stáli. A také si neuvědomovali, že prostá pravda, kterou chtěli dostat na světlo, do povědomí veřejnosti, byla zároveň velkou hrozbou pro vládnoucí elitu. Je zcela zjevné, že by tento namátkou sestavený seznam mohl být mnohem delší a obsahovat více než deset osob, a že jsem vybral těchto deset příběhů nahodile. Nicméně všechny uváděné osoby přišly o život v jiném druhu války – v informační válce moderní doby. Můžete je milovat nebo nenávidět, ale oni si zaslouží pozornost právě dnes, v Den obětí války.
1/ Barry Jennings
Dne 11. září 2001 hovořil Barry Jennings, který byl náměstkem ředitele oddělení nouzových služeb newyorského bytového úřadu, pro stanici ABC News a vysvětloval přesně to, co prožil v ten den, když zůstal uvězněný uvnitř World Trade Center, v budově č. 7. Jennings podrobně popsal, jak vstupní hala budovy byla vyhozena do vzduchu výbušninami, přičemž došlo k destrukci podlahy, na níž zrovna stál. Jennings popisuje zcela podrobně, jak výbušniny po sobě zanechaly mnoho mrtvých těl na podlaze, po kterých on a další záchranáři byli nuceni doslova šlapat. A co je nejdůležitější, Jennings potvrzuje, že všechny tyto „výbuchy“ nastaly ještě PŘEDTÍM, než byly obě věže (1 a 2) vyhozeny do vzduchu (nebo jak „ovce“ říkají, že se věže „zhroutily“). Jenningsovo svědectví tak bylo v přímém rozporu a negativně ovlivňovalo oficiální příběh a zprávu federální vlády NIST (Národní institut standardů a technologie při ministerstvu obchodu), které absolutně nebraly v úvahu výbuchy a řízenou demolici WTC7. Přímé svědectví z první ruky, které Jennings poskytl lidstvu v ten den, navíc ve spojení s jeho očividnou důvěryhodností coby náměstka ředitele oddělení nouzových služeb newyorského bytového úřadu, bylo překážkou, která vystrašila konspirátory 9/11 do takové míry, že existuje silné podezření, že byl Jennings zavražděn 19. srpna 2008, překvapivě jen dva dny před tím, než Národní institut NIST zveřejnil zprávu o zničení WTC7, která byla v přímém rozporu s očitým a důvěryhodným Jenningsovým svědectvím z první ruky.
Příběhu a památce na Barry Jenningse je věnována webová stránka, která nastiňuje jeho příběh v krátkém přehledu:
Dne 19. srpna 2008, tedy téměř před rokem, zemřel 53letý Barry Jennings, dva dny před zveřejněním závěrečné zprávy společnosti NIST o zřícení WTC7. Jennings byl zaměstnán jako náměstek ředitele oddělení nouzových služeb newyorského bytového úřadu. Dne 11. září 2001 viděl a slyšel exploze ještě PŘEDTÍM, než se Twin Towers zhroutily, zatímco se pokoušel evakuovat řídící centrum WTC7 s právním zástupcem města New York Michaelem Hessem. Jennings se veřejně podělil 11. září 2001 o své zkušenosti s reportérem a zároveň v roce 2007 v dlouhém videorozhovoru s Dylanem Averym, jehož krátký klip byl tehdy zveřejněn. Následně bylo jeho zaměstnání v ohrožení a on byl požádán, aby nahraný rozhovor nebyl zařazen do dokumentární série Loose Change (která se zabývá útoky z 11. září a obviňuje vládu USA, pozn. překl.). Nicméně poté, co byl rozhovor s Jenningsem odvysílán BBC v pořadu Třetí věž, kde údajně vyvracel to, co již předtím sdělil reportérovi Averymu, byl Dylan Avery nucen zveřejnit plné znění originálního video rozhovoru, aby ukázal, jak došlo ze strany BBC k překroucení. Příčina Jenningsova úmrtí nebyla zveřejněna, a soukromý detektiv, kterého najal reportér Avery, aby zjistil příčinu a okolnosti jeho smrti, odmítl pokračovat ve vyšetřování. Navzdory důležitosti Jenningsova stanoviska ohledně NYC 9/11 a jeho kontroverznímu očitému svědectví, pokud jde o zřícení WTC7, média nezkoumala ani nepodala žádnou zprávu o jeho smrti, ani neinformovala o jeho prohlášeních.
Zde je video rozhovor s Jenningsem ze dne 11. září a následně rozhovor s Dylanem Averym při natáčení Loose Change.
Mnoho lidí asi již do této doby zapomnělo na Michaela Hastingse, který byl v době své smrti považován za jednoho z předních investigativních novinářů, který skvěle vytvořil profil velitele jednotek NATO, generála Stanley McChrystala, v oceněném článku v časopise Rolling Stone, nazvaném „Generál na útěku“ (The Runaway General), a to takovým způsobem, že generál byl nucen odstoupit.
Hastings byl také velmi kritický k vyšetřování novinářů Obamovou administrativou a nazýval to „válkou“ proti žurnalistice, což je přesně to, co Obamova administrativa dělá již řadu let. Je zřejmé, že Hastings byl na straně pravdy, když se pokoušel odhalit pravdu o tom, jak Obamova vláda vede války. Hastings šel dokonce tak daleko, že odkrýval Obamou řízené tajné zabíjení bezpilotními letadly a to, jak armáda provádí psychologické „akce“ na senátory, kromě jiných znepokojujících témat. Je evidentní, že právě toto se stalo problémem pro řídící pracovníky (kontrolory), kteří se rozhodli, že se s tím musí něco udělat.
Podle četných zpráv Hastings uvedl rodině a přátelům, že FBI je mu na stopě a že nebude nějakou chvíli „k zastižení“, protože pracuje na „velkém příběhu“. LA Times zároveň uvedly, že Hastings v té době připravoval nové zprávy o CIA. Zní vám to všechno dost podezřelé? Pár hodin poté, co kontaktoval rodinu a přátele kvůli svému velkému příběhu, pronásledování FBI a jeho záměrech nebýt k zastižení došlo 18. června 2013 k tomu, že se Hastingsův zbrusu nový Mercedes Benz vznítil a se vzrůstající rychlostí narazil přímo do stromu v Hollywoodu, Los Angeles. Vypadá to, že kontrola nad jeho vozidlem byla převzata na dálku a explodující výbušniny zapříčinily vyletění motoru auta nějakých 200 stop dolů po silnici poté, co auto narazilo do stromu v úseku silničního rozvaděče. Svědci, kteří havárii viděli, uvádějí, že auto již bylo zespodu v plamenech, a poté změnilo směr a v rychlosti narazilo do stromu. Později jsem osobně navštívil místo havárie a utvrdil se ve vzdálenosti, jakou urazil motor z kapoty jeho auta po nárazu do stromu. Mohu vás osobně ujistit, že motor letěl alespoň 150 – 200 stop, což je fyzicky nemožné bez použití výbušnin.
Vše se ještě zhoršilo tím, že „úřady“ na sebe převzaly kremaci Hastingsova těla, a to bez souhlasu rodiny. Tento příběh nese všechny znaky klasické vraždy, způsobené státem, včetně toho, že kriminální mainstreamová média rychle obvinila badatele a kohokoli, kdo se vyptával na Hastingsovu vraždu, a nazvala je „konspiračními teoretiky.“
Musíme si všichni položit otázkou, která zní: Proč byl Hastings zavražděn a jaké informace se chystal odhalit široké veřejnosti? Připomeňme si tento příběh a vzpomeňme na Michaela Hastingse v tento Memorial Day.
Asi jsem měl nejprve na seznamu uvést Williama Coopera, neboť jeho zavraždění bylo jednou z úplně prvních vražd hledačů pravdy těsně po 9/11. Dne 5. listopadu 2001, krátce po globalistickém útoku na Ameriku 11. září 2001, byl přímočarý vládní kritik, rozhlasový moderátor, autor knihy Pohleďte na plavého koně (Behold a Pale Horse) a milovník svobody William Cooper zavražděn ve svém vlastním domě policií. Seběhlo se to tak, že do jeho domu přišli policejní úředníci v civilu a tvrdili, že mají zatykač na Coopera na základě anonymní stížnosti, kdy měl Cooper pisatele stížnosti ohrožovat poloautomatickou zbraní. Bez ověření tohoto tvrzení a stížnosti a bez toho, aby se nějaká konkrétní osoba identifikovala jako oběť, šerifové v podstatě Coopera vylákali ze svého domova, a když se Cooper snažil doběhnout zpátky do svého domu, začali střílet a při vzájemné přestřelce byl Cooper a jeden policista zabit. Zde je popis událostí, tak jak je popsal jeden reportér:
Ve 13:00 (horského času) 6. listopadu jsme obdrželi jeden telefonát od úředníka Franka Valenzuely z Odboru veřejného pořádku a bezpečnosti v Arizoně. Tento telefonát jsme obdrželi na základě našeho předchozího volání na úřad šerifa, že se tento incident opravdu stal. Úředník nás informoval, že tato forma „vyprovokování“ Billa Coopera začala ve 23:40 (horského času) 5. listopadu 2001 tím, že byl Cooper vylákán ven ze svého domu, který byl umístěn na vrcholku svahu v obci Edgar ve státě Arizona. Jeho fyzická adresa byla 96 North Clearview Circle, Edgar, Arizona. Policejní oddělení z obcí Edgar a Apache pracovali společně. Tvrdili, že šli vykonat tři zatykače za těžké zločiny, týkající se někoho, na koho měl Bill Cooper mířit poloautomatickou pistolí.
V tuto chvíli nemáme žádnou informaci o tom, kdo podal tu stížnost.
Policisté úmyslně způsobili rozruch, aby dostali tohoto muže ven z jeho domu za účelem vytvoření této léčky. Sjel autem dolů z kopce směrem k automobilu, aby se podíval, co to je za povyk, a zjistil, že to jsou dva policisté v civilu. Hovořil s nimi, potom nastoupil zpátky do svého auta a chtěl se vrátit zpět nahoru k domu, když v tom ze svého úkrytu vyjel hlídkový vůz, který mu zablokoval cestu a znemožnil mu návrat do svého domu. Položil ruce na okno auta, neboť, jak se domníváme, mu to bylo nařízeno. Když přistupovali k jeho vozidlu, vyrazil a chtěl auto obejít.
Dostal se pryč z dosahu auta a snažil se doběhnout ke svému domu. Začaly se ozývat výstřely. Jeho zpětná střelba zasáhla jednoho policistu dvakrát do hlavy, ten je nyní na operaci v nemocnici u sv. Joea. Druhý policista pokračoval v palbě, dokud nebyl Cooper mrtvý. Prosím, mějte na paměti, že tuto zprávu nám poskytla kancelář šerifa a tady jsou čísla: 928-333-5580, 1-800-352-1850.
Jak již bylo zmíněno, je to pravděpodobně jedna z úplně prvních vládních vražd v našem světě po 9/11, na kterou již mnozí zapomněli. A v mnoha ohledech byla Cooperova vražda symbolem doby, která měla teprve přijít. Mluvím o době, ve které nyní žijeme, kdy stát může bezdůvodně kohokoliv zavraždit bez důkazů o vině… a nebýt potrestán. William Cooper varoval před vládní korupci a, stejně jako Hastings, byl odhalen CIA, bojoval s Finančním úřadem (IRS) a odkrýval další vládní zločiny a korupci. Takže si vzpomeňme v tento Memorial Day na Williama Coopera a na vše, co se snažil dělat.
Každého, kdo se snaží poznat pravdu o 9/11 a vidí nevyvratitelné důkazy o řízené demolici WTC7 ze dne 11. září 2001, již mohl slyšet o nizozemském demoličním expertovi Danny Jowenkovi, který se proslavil v roce 2006. Byl natočen na video v situaci, kdy mu ukázali destrukci WTC7 a požádali ho o vysvětlení způsobu zničení. Jowenko potvrdil, že stavba byla nepochybně stržena „řízenou demolicí“ ve stylu imploze. Jelikož byl Jowenko považován za jednoho z předních světových odborníků na řízenou demolici, měla tato pravda negativní dopad na oficiální příběh o 9/11 a konspirátory, kteří jej prosazují. Potom se 16. července 2011 stalo s Jowenkovým autem něco podobného, co s autem Michaela Hastingse. Jeho auto vjelo přímo do stromu, Jowenko zemřel a jeho úmrtí je velmi podezřelé a neuvěřitelně předčasné.
Mnozí se v té době domnívali, a mnozí si to myslí dodnes, že jeho smrt byla velmi podezřelá a vypadala jako vražda. Někteří mají podezření, že kontrola nad Jowenkovým automobilem, stejně jako v případě Hastingse, byla převzata pomocí dálkového ovládání. Ačkoliv to konec konců nemůžeme s jistotou vědět, je velmi pravděpodobné, že tomu tak bylo, když se podíváte na větší obraz a načasování. Jowenkův znalecký posudek o jasně řízené demolici WTC7 byl hrozbou pro vládnoucí skupiny kvůli jeho důvěryhodnosti. To nejmenší, co můžeme nyní udělat, je vzpomenout si na jeho smrt a jeho přispění k odhalení pravdy o událostech 9/11 a informační válce, v níž zemřel.
Doktor Nicholas Gonzalez byl průkopníkem a velmi vlivným lékařem v oboru celostní medicíny a byl jedním ze špičkových doktorů v léčbě rakoviny – zejména vysoce efektivní a nenákladnou enzymoterapií, která představovala problém pro rakovino-průmyslový komplex a velkou farmakologii.
Přesto, že byl ve velmi dobrém zdravotním stavu a na vrcholu své kariéry, zemřel doktor Nicholas Gonzalez 21. července 2015 na náhlé „srdeční selhání“, které se vzpíralo jakémukoliv vysvětlení a šokovalo všechny v jeho okolí. Mnoho lidí to přivedlo k podezření na násilný trestný čin.
Je nutno dodat, že možná mnohem znepokojivější je skutečnost, že doktor Gonzalez není jediný lékař, praktikující alternativní medicínu, který zemřel za podivných a velmi podezřelých okolností právě v minulém roce. Mnoho jiných lékařů, praktikujících alternativní medicínu, zemřelo za podezřelých okolností a tím bylo do okolností a načasování Gonzalesovy smrti vneseno více spekulací. Je zřejmé, že tito lékaři a jejich dobrá vůle uplatnit nikterak drahou léčbu rakoviny a dalších chorob byli velkou hrozbou pro farmaceutické společnosti, které se starají pouze o svůj zisk.
Z tohoto důvodu nevěřím, že smrt doktora Gonzaleze byla náhodná, anebo že zemřel přirozenou smrtí. Věřím, že bychom si v tento Memorial Day měli vzpomenout na dr. Gonzaleze, který se postavil za pravdu, skutečnou léčbu rakoviny a lékařskou svobodu.
Bernie Suarez