Izrael a Saúdská Arábie mají intimní pouto. Jsou skutečně nejlepšími přáteli navždy, jak by je mohla onálepkovat typická západní dívka. Připouštím, že na první pohled se zdá velice podivné, že sionistický režim Izraele, představující takovou antagonistickou prezenci vůči Arabům na Středním východě, by se přátelil s bezesporu nejmocnějším muslimským národem v regionu (spolu s Iránem). To je však přesně to, co činí jejich spojenectví tak nebezpečným a zločinným.

Jestliže se nedíváte zblízka, nikdy byste to neočekávali. Pravdou je, že tyto 2 národy mají ty samé geopolitické cíle a spojence – což je špatným znamením pro Palestinu, Sýrii, Irák a další „méně důležité“ země stojící v jejich v cestě.

Mají velký počet společných nepřátel jako je Irán, šíitský islám, Hamás, Hizballáh, panarabský nacionalismus a muslimské bratrstvo.

Chápání hloubky a povahy vztahu mezi Izraelem a Saúdskou Arábií vrhá jasné světlo na to, co se děje na Středním východě, geopolitiku USA – UK – sionistická osa a Nový světový pořádek a jeho protlačování 3. světové války.

 

Izrael a Saúdská Arábie: stručná historie milostné aféry

Abyste pochopili vztah mezi Izraelem a Saúdskou Arábií, musíte nejprve vědět, jak se Saúdská Arábie stala zemí.

Království Saúdské Arábie (KSA), jak je formálně nazýváno, zůstává jediným národem na celé Zemi, který se jmenuje a je ovládán jedinou rodinou (ačkoli v tomto existuje mnoho podobností s Izraelem, který je v podstatě Rotschildovem).

Jak tento spisovatel ve svém článku Jak sionismus pomohl vytvořit království Saúdské Arábie poukazuje, Britové pomáhali budovat království během 20. let minulého století:

„Porážka Osmanské říše britským imperialismem v 1. světové válce zanechala na Arabském poloostrově 3 významné autority: Sharifa z Hijazu, Hussaina bin Ali z Hijazu (na západě), Ibn Rashida z Ha´ilu (na severu) a Emira Ibn Sauda z Najdu (na východě) a jeho nábožně fanatické následovníky, wahábisty.

Z těchto 3 Británie získala během 1. světové války nejvíce pomoci od Sharifa Hussaina, který vedl arabské povstání proti Turkům a pomohl Britům je porazit.

Po válce Hussain doufal, že Britové budou držet svoje slovo (jak to viděl) a souhlasit se založením jediné arabské země od Gazy až po Perský záliv.

Británie však jako mnohokrát v minulosti svoje sliby nedodržela. Místo toho spolu s Francií narýsovali Sykes – Picotovu dohodu v roce 1916 (kterou jsem popsala ve svém článku Zahraniční  vměšování v Sýrii: O dekády delší, než jste si mysleli…) a vydali Balfourovu deklaraci v roce 1917 (která udělila zmocnění pro založení židovsko – sionistického státu v Palestině na pobídku Rotschildů).

Sharif z toho neměl radost a řekl Britům, že by nikdy:

„….Neprodal Palestinu imperiální Balfourově delegaci; nikdy by se nesmířil se zavedením sionismu v Palestině, ani neakceptoval nové nahodilé hranice vytyčené napříč Arábií britskými a francouzskými imperialisty.“

Na scéně Churchill a Lawrence z Arábie

V této chvíli byl T. E. Lawrence (Lawrence z Arábie) vyslán, aby uplatil a koupil Hussaina. Když to nefungovalo, uchýlil se k výhrůžkám, jež byly též opakovány Winstonem Churchillem, který byl tehdy koloniálním tajemníkem.

Oba muži hrozili, že vypustí ze řetězu Ibn Sauda a jeho wahábisty (které vyzbrojovali a financovali), což nejprve učinili proti Ibn Rashidovi z Ha´ilu:

„Konečně v září 1921 Britové vypustili Ibn Sauda na Ha´il, který se oficiálně vzdal v listopadu roku 1921. Po tomto vítězství Britové udělili Ibn Saudovi nový titul. Již nebyl nadále Emirem z Najdu a Náčelníkem svých kmenů´ ale  ´Sultánem z Najdu a jeho držav.´ Ha´il se rozpustil do državy impéria Sultána z Najdu.“

V září 1924 si Britové uvědomili, že  Hussain by neustoupil, aby uznal sionistický stát v Palestině, tak vypustilli Ibn Sauda a jeho armády na hijázské území:

„V průběhu několika týdnů Ibn Saud a jeho wahábističtí následovníci započali udělovat to, co britský ministr zahraničních věcí Lord Curzon nazval „posledním kopancem“ Sharifu Hussainovi a napadli hijázské území.

„V září roku 1924 Ibn Saud ovládl letní sídlo Sharifa Hussaina, Ta´if… V Ta´ifu Ibn Saúdovi wahábisté páchali svoje tradiční masakry, zabíjeli ženy a děti,  jakož i chodili do mešit a zabíjeli tradiční islámské učence.

„Nejsvětějšího místa v islámu, Meccy, se zmocnili v polovině října 1924. Sharif Hussain byl nucen odstoupit a odešel do exilu k hijázskému přístavu Akaba.“

Po ztrátě Mekky Hussain musel uprchnout a ztratit svoje celé území ve prospěch Ibn Saúda, předka současné saúdské linie:

„Sharif Hussain byl vytlačen z Akaby, přístavu, který osvobodil od Osmanské říše během arabského povstání… Ibn Saud začal obléhat Džidu v lednu roku 1925 a město se konečně vzdalo v prosinci roku 1925, čímž učinilo konec více než 1000 leté vládě potomků potomka Mohameda.

„Britové oficiálně uznali Ibn Sauda jako nového krále Hijazu v únoru 1926 spolu s ostatními evropskými mocnostmi, následujícími jejich příkladu v dalších týdnech. Nový spojený wahábistický stát byl přejmenován impériem v roce 1932 na ´Království Saúdské Arábie´ (KSA).“

Jak můžete vidět, hned od počátku muž, který z principu oponoval sionistickému státu v Palestině byl vykopnut a muž, který byl ochotný to nechat dopustit byl štědře vyplacen a byla mu dána celá země, aby jí vládl.

Saúdové byli formováni sionismem dokonce ještě před samotným vytvořením Izraele jakožto národa 14. května 1948!

 

Sionistické kořeny v Domě Saúdů?

Kolem rodiny Saúdů se vyskytují různá tvrzení, že saúdská rodina sama může být židovská, ačkoli, abychom byli spravedliví, tato tvrzení se dají těžko podložit.

Existuje výzkum Mohammada Sakhera, který převypravuje příběh o tom, jak se židovský muž převlékl za Araba a zasel saúdskou linii. Sakher byl zjevně subjektem ………….

Zahrnuje citát, o němž konstatuje, že pochází od krále Faisala Al – Sauda ze 17. září 1969 ve Washington Postu:

„MY, RODINA SAÚDŮ, jsme bratranci a sestřenicemi Židů: naprosto nesouhlasíme se žádnou arabskou ani muslimskou autoritou, která vykazuje jakýkoli antagonismus vůči Židům; ale musíme žít spolu s nimi v míru. Naše země (ARABIA) je hlavou fontány, z níž vytryskl první Žid, a jeho následovníci se rozmnožili po celém světě.“

Existují další důkazy, že Muhammad bin Saud (zakladatel moderní saúdské linie) a Muhammad bin Abdul Wahab (zakladatel stiktní wahábistické sekty islámu) mohli být Židé.

Tento dokument DIA (americké obranné zpravodajské služby) z 24 září 2002, nazvaný „Zrození všewahábistického hnutí a jeho historické kořeny“, konstatuje:

„Původní arabští šejkové z Najdu, jakož i vědecké zdroje potvrzují, že Muhammad bin Ábd –al – Wahab je ze židovské rodiny z „AI – Dawaamah“ v Turecku. Dawanamah zde odkazuje na ty Židy, kteří vyhlásili svůj islám pro účel poškození islámu a zachránili se od pronásledování osmanskými sultány.“

Reportér Wayne Madsen tuto zprávu komentuje:

„Mnohé z těchto informací jsou posbírány z pamětí ´pana Humfera,´ (jak je hláskováno v reportáži DIA, ´pana Hemphera´ jak je hláskováno v historických záznamech) britského špióna, který používal jméno ´Mohammad´ a prohlašoval, že je Azeri kdo mluví turecky, persky a arabsky a kdo navázal kontakt s Wahábem v polovině 18. století s vyhlídkou na vytvoření sekty islámu, která by nakonec zapříčinila arabské povstání proti Osmanům a vydláždila cestu pro zavedení židovského státu v Palestině.“

Madsen též odkazuje na knihu, nazvanou The Dönmeh Jews od D. Mustafy Turana, který tvrdí, že Wahábův dědeček Tjen Sulayman byl ve skutečnosti Tjen Shulman, člen židovské komunity Basry v Iráku.

 

Saúdsko – izraelská spojitost s 11. zářím

Tolik o historii Izraele a Saúdské Arábie. Rychle vpřed do dneška a je snadné všimnout si provázanosti sionistického režimu a zkorumpovaného, lidská práva poškozujícího království. 28 redigovaných a klasifikovaných stránek reportáže z 11. září bylo často poslední dobou ve zprávách.

Lidé se stále zajímají o 11. září a chtějí vědět pravdu, která je masivně zastírána dokonce ještě 15 let poté. Izrael a Saúdská Arábie jsou obě fundamentálně spojeny s teroristickým útokem pod falešnou vlajkou 11. září.

Izraelské otisky prstů jsou všude okolo útoku (příklad svědectví můžete vidět v mém článku 11. září byl inside i outside job: Vzpomínání na roli Izraele v 11. září), zatímco Saúdská Arábie je také hluboce zapletená – pro začátek, 15 z 19 únosců byli Saúdové.

Pro hlubší analýzu role Izraele a Saúdské Arábie v 11. září se si přečtěte knihu Wayne Madsena z roku 2014 Hvězda a meč, kde ukazuje saúdskou a izraelskou spoluúčast na 11. září.

Jestliže se podivujete, proč manipulátoři NWO chtějí zachovat zapojení Saúdú v tajnosti, zvažte toto: Saúdská Arábie již pohrozila, že pokud Spojené státy těch 28 stránek zveřejní, odprodali by 750 biliónů dolarů z amerického treasury dluhu!

Pokud by USA odhalily saúdskou roli v 11. září, to by nutně také zahrnovalo svědectví implikující Izrael.

Kromě toho, kdyby Saúdům bylo vyhrožováno s odhalením, měli by další eso v rukávu: také by reagovali odhalením svých spolukonspirátorů, Izraele a USA.

 

Izrael a Saúdská Arábie: Tentýž postoj vůči Palestině

Mysleli-li byste si, že Saúdská Arábie by se mohla diametrálně lišit od Izraele ve věci Palestiny, neměli byste pravdu.

Zkorumpovaní vůdci saúdského království se o Palestinu ani o Palestince nestarají. Izraelsko – saúdská pouta jsou hlubší, než jakákoli jiná pouta, která se Saúdové zdají mít s jinými Araby (totiž za předpokladu, že jsou to Arabové a ne samotní Židé).

Jak tento článek Saúdská Arábie, sionismus, mír a palestinská kauza konstatuje:

„Dnes poslání Království Saúdské Arábie posílit sionismus pokračuje, čehož je dosahováno podkopáváním populárních krajských a národních hnutí odporu, jako jsou Hamás a Hizballáh, aby zničili jejich sebevědomí a jejich ochotu odporovat sionistickým projektům Izraele.“

„….když v roce 1948 arabsko – izraelská válka skončila, království odejmulo finanční podporu egyptským a jordánským silám stále okupujícím části Palestiny a učinilo vše ve svých silách, aby zabránilo Sýrii ve sjednocení s Irákem za účelem vytvoření vojenské protiváhy proti Izraeli.

„Království též odmítlo uvažovat o možném použití ropy jako prostředku, jak vetlačit USA do více nestranné palestinské politiky.“

„Saúdské snahy zničit palestinskou kauzu dokonce zahrnovaly i vojenské plány. Podle všeho, v roce 2009, když se udál útok na Gazu, Saúdská Arábie podporovala Izrael a opakovaně se sešla s náčelníkem Mossadu, aby plánovali útok na Irán, hlavní podporovatel Hamásu, nejvlivnější protiizraelské hnutí v okupované zemi.

„Podobně během konfliktu podél izraelsko – libanonské hranice v roce 2006 Saúdové údajně kontaktovali Izraelce a nejprodávanější hebrejský deník Yediot Achronot napsal, že Izrael a Saúdská Arábie vedli tajná vyjednávání.“

Jak Izrael, tak Saúdská Arábie jsou nyní zajedno proti Sýrii:

„….co nyní znepokojuje Saúdy je hrozba, co syrský nacionalismus může způsobit existenci královské rodiny a její wahábistické mise v Billad el-Chamu (Sýrie).

„Podobně, co znepokojuje Izrael a Západ, je hrozba, jenž nacionalismus může způsobit existenci státu Izrael.“

 

Izrael a Saúdská Arábie: Obchodující společně, bojující bok po boku

Izrael a Saúdská Arábie pravidelně pomáhají jeden druhému, financují jeden druhého a obchodují jeden s druhým. Pouze to dělají nepostřehnutelně či tajně.

Například v roce 2015 saúdský král Salman pomáhal financovat volební kampaň izraelského premiéra Benjamina Netanyahua (víme to díky úniku dat z panamských dokumentů).

Saúdská Arábie kupuje od Izraele drony, ale dělá to pomocí zprostředkovatelského státu Jižní Afrika, aby se pokusila transakci zastřít.

AntiMediav poslední době uvedly, že Izrael a Saúdská Arábie spolupracují ve vojenských snahách a že některé z ostrovů v nedávném rudomořském paktu (mezi Saúskou Arábií a Egyptem) jsou využívány oběma národy pro společná vojenská cvičení.

 

Závěr: Izrael s Saúdská Arábie – odlišná jména, stejné cíle

Izrael a Saúdská Arábie byli úzce spojeni dokonce předtím, než se oba staly oficiálními národy v letech 1932 a 1948.

Oba tvoří součást USA – UK – sionistické osy (buď jako plnohodnotný člen nebo velmi blízký spojenec), jenž se sjednotila se sunnitským islámem, státy Zálivu, Tureckem, Francií a Německem na jedné straně v opozici proti šíitskému islámu, Sýrii, Iráku, Iránu, Číně a Rusku (viz Schyluje se k syrské pozemní válce? 3. světová válka se pomalu blíží).

Jak Izrael, tak Saúdská Arábie byly po krk v zorganizování a provedení útoku pod falešnou vlajkou z 11. září. Tyto 2 země spolu pravidelně obchodují, financují jedna druhou a vojensky spolu cvičí.

Je nezbytné rozumět jejich strategickému vztahu, pokud nám má dávat smysl chaos a geopolitika na Středním východě, jakož i pokusy zastavit 3. světovou válku před vypuknutím.

Autor: Makia Freeman

Zdroj: http://humansarefree.com/2016/06/israel-and-saudi-arabia-best-friends.html