Slunce je ve stávce, protože poprvé od 17. července 2014 mu chyběly sluneční skvrny. Sluneční aktivita je neobvykle slabá. Už na konci května 2015 a na konci března 2016 byla pozorována jen nepatrná sluneční aktivita. Nízká sluneční aktivita vede ke globálním a regionálnímu ochlazení. To bylo známo už v 18. století, jelikož na tom někteří lidé v obchodování s pšenicí zbohatli.
Zdroj: sohowww.nascom.nasa.gov/html.
Současný sluneční cyklus (SC) 24 je nejslabší za více než 100 let.
A když použijeme novou metodu počítání, tak byl SC 24 k 1. červenci 2015 (podle relativního čísla slunečních skvrn) nejslabší za téměř 200 let: Solární aktivita od roku 1700 – meteo.plus:
Následující graf ukazuje relativní čísla pro časové období 1820 až do současnosti (zdroj: SIDC), které jsou vypočteny pomocí počtů slunečních skvrn. Světle zelená barva zobrazuje denní hodnoty. Tmavá barva ukazuje měsíční a roční průměry. Kvůli dlouhodobému trendu byla přidaná červená linie s průměry za 5,5 roku (tj. za polovinu cyklu) a také modrá linie ukazující 30 letý průměr.
Sluneční cyklus byl v porovnání s cykly za posledních 200 let slabý. Zatím byly nejvyšší denní hodnoty současného cyklu jen 135 slunečních skvrn. Žádný cyklus nebyl tak slabý od SC 7 (který začal v roce 1823). Měsíční průměrné hodnoty jsou v současnosti velice nízké. Zdroj: Solární aktivita od roku 1700 – meteo.plus:
Poznámka:
„1. července 2015 byly relativní počty nahrazeny homogenizovanou verzí. Nové relativní počty jsou teď bezprostředně dostupné. Srovnání mezi starou a novou verzí ukazuje rozdíly. Více informací na SIDC/SILSO.“
Střední mezinárodní relativní číslo sluneční skvrn (SN Ri) za posledních 13 let počínaje červencem 2003 až do května 2016 je SN 39 – což je značně pod kritickou hodnotou SN 50. http://sidc.oma.be/silso/datafiles.
To by mohlo mít důsledky, neboť jak věří někteří experti, bylo dosaženo prahu pro ochlazování. Tady píše BerlinerWetterkarte:
„Střední číslo v každém cyklu s více než (přibližně) 50 po delší dobu je spojeno s nadnormálními teplotami. Je-li střední počet v každém cyklu pod 50, vede to k podnormálním teplotám, tj. ke studenému období!…“
Časová prodleva, než dojde k dopadu slabé sluneční aktivity na klima, závisí na tepelné setrvačnosti oceánů – podle různých studií – je mezi 8 až 20 lety: Časová prodleva zemského klimatu oproti slunci = 14 ± 6 let.
Od června 1997 do ledna 2016 si dal pohyb globálních teplot přestávku. Vidíme to z nezfalšovaných satelitních teploty z RSS:
„Obrázek 1: Lineární regresí metodou nejmenších čtverců získaný trend z datové sady odchylek středních měsíčních globálních teplot povrchu od stanoveného normálu ukazuje, že za dobu 18 let a 8 měsíců od května 1997 nedošlo k žádnému globálnímu oteplování, ač v období této Přestávky došlo k celé jedné třetině všeho antropogenického účinku na klima.“ Zdroj: Pauza visí za špičky prstů
Mohutná událost El Niño koncem roku 2015 přechodně tu oteplovací pauzu zastavila:
Data o teplotách dolní troposféry RSS od roku 1978 ukazují od roku 1998 už jen statisticky nevýznamný vzestup teplot. Zdroj: www.woodfortrees.org/trend
Při použití satelitních dat sady UAH vidíme, že se od března teploty propadají, jelikož oteplující účinek El Niñouž upadá:
Zdroj: UAH Global Temperature Update for May, 2016: +0.55 deg. C
Také data od NCEP ukazují, že v červnu 2016 pokračuje ochlazování, jak to zobrazuje následující graf:
Zdroj: weatherbell.com/temperature.php
Jelikož El Niñouž uvadlo, tak se v projekcích pro nadcházející měsíce očekává ochlazení způsobené La Niña: EL Niño je mrtvé, La Niña žije! – Aktualizace ENSO květen 2016
Je tu tedy jen otázka, za kolik měsíců se přestávka globálního oteplování vrátí a nakolik slabé slunce Zemi ochladí.
Navíc podle Svensmarkova mechanismu mezi slabou sluneční aktivitou a tudíž silnějším kosmickým zářením může vést až k 100 násobně většímu formování mraků v troposféře. To nedávno potvrdily i výzkumné výsledky z CERN.
By P Gosselin on 4. June 2016
By Schneefan