Osud tomu chtěl, že jsem včera, místo bolševické aktivity přešel k buržoazní pasivitě a složil se na pohovku před zapnuté HBO. Vybrat si bylo těžké, tak jsem zkusil přes dvacet let starý film The Last Supper (Poslední večeře). Jsem nedbalým divákem. Většinou “čumím” současně na nejméně dvě věci, třeba TV a tablet. Takže mé dojmy…