„Velké Kartágo vedlo válku po tři roky. Bylo stále silné po prvním, stále obyvatelné po druhém. Ale po třetím bylo nevypátratelné.“ – Bertold Brecht
Existuje někdo v kabinetu Merkelové, kdo si pamatuje, že to byli Němci, kdo kráčel dvakrát v průběhu 26 let na Krym? Protože dnes jsou opět němečtí vojáci sotva 180 km od prahu Petrohradu.
Pro Německo je toto otázka existence vůbec. Ale o této otázce se v Německu vůbec nemluví, ani o skutečnosti, že USA byly již úspěšné v oklamání kancléře Adenauera. Chudák starý muž nikdy ani neměl šanci si uvědomit, že existovala tajná dohoda mezi čtyřmi vítězi nad Hitlerem, totiž: pokud by se byla studená válka stala horkou, pak by se Rusku, Francii, Anglii ani Americe nic nestalo. Pouze satelit USA Německo by bylo bombardováno. To bylo potvrzeno v Kissingerových memoárech, který považoval tuto dohodu za tak zlomyslnou, že se jako ministr zahraniční snažil ji diplomaticky odstranit, ale byl neúspěšný.
V neposlední řadě kvůli tomu Putin počátkem prosince zahrnul Washington spolu s Berlínem mezi dvě města, proti kterým chce „přichystat naše nukleární zbraně do pohotovosti“.
Vládce Kremlu chtěl zmírnit dychtivost Bílého domu po válce: v posledních 160 letech se válka vždycky vedla všude kromě Spojených států. Ze všech účastníků jak první, tak druhé světové války jsou to pouze Američané, kdo si válku pamatují pouze z kina, ale ne ze své vlastní země – kromě, samozřejmě, půl miliónu rodin, jejichž otcové, manželé, bratři a synové zemřeli během devíti let mezi 1914 – 1918 a 1939 – 1945.
Bylo tomu tak až do 11. září 2001, kdy se někteří fanatici, jejichž identity samozřejmě dosud nebyly odhaleny, pustili do Dvojčat ve svém sebevražedném pokusu…
Tato absolutní jistota, že vždy mají oceán – nezáleží na tom, zda Atlantický či Tichý – mezi sebou a mezi druhou stranou, kde se střílí a bombarduje – to učinilo Ameriku tím více agresivní a nebezpečnou. A samozřejmě je zde hrozba, pocházející ze zbrojního průmyslu, že pokud by se počet nezaměstnaných měl zvýšit, pak by nebylo 51 % z rozpočtu dáno armádě, dokonce ani v obdobích míru (na porovnání Bismarck nikdy nedal armádě více než 25 procent, dokonce ani během jeho tří válek). Protože Sněmovna reprezentantů nějak musí ospravedlnit takovéto utrácení, musí tudíž vyhlížet potencionální příležitosti k válce.
Nemohou Američané zhodnotit rozsah dvou ze svých nejagresivnějších provokací? Nejprve NATO přehlídka v Narvě, 100 metrů – ano četli jste správně: metrů, ne kilometrů – před ruskou hranicí. Prezidentka Merkelová by mohla Němcům zakázat tam pochodovat, ale nebyla schopná předejít tomu, aby se německá zásobovací loď neúčastnila námořních manévrů NATO před Krymem. Proč flotila NATO nemanévruje před Gibraltarem?
Třetí a možná úplně poslední výzva: do roku 2019 USA poskytne 40 nových jaderných raket Büschelovi ve Frankfurtu, jedna bude namířena proti Moskvě, 39 proti jiným městům a průmyslovým centrům v Rusku.
Onehdy jsme byli upozorněni ministrem Schäublem, že Německo nikdy nebylo suverénní od konce 2. světové války – toto je považováno za obludnost, že žádný Němec nebude tázán, zda je možno Rusům poskytnout důvod k tomu učinit raketovou základnu ve Frankfurtu jejich cílem č. 1…
Jestliže dojde k válce – Bible je velmi včasná co se týče tohoto tématu – Německo bude jako Ninive nebo Babylón, Sodoma a Gomorrah, jenž taky kdysi bývaly velkými říšemi…
Nakonec ne otřepaný, ale děsivý současný Bismarckův příběh: půl roku předtím, než William Poslední „vyhnal“ (císařův vlastní výraz pro odstoupení) kancléře, mu bylo řečeno, že jistý generál Count Waldersee, následník velkého Moltka jako náčelník generálního štábu, ponechal „pouze“ teoreticky – strategickou „herní“ kampaň proti Rusku. Bismarck, „tak dlouho, dokud budu prezidentem“ jej oficiálně zakázal, neboť „dokonce i v nepravděpodobném případě úspěchu ve válce proti Rusku by království bývalo mohlo mít válku vždy předem, ale nikdy by jí neprošlo úspěšně“. Kancléř měl dost instinktu na to, aby cítil, že ten, „kdo si pouze hraje s ohněm, brzy způsobí požár!“ Čtyři carové se oženili s německými princeznami a Bismarck řekl, se zpětným pohledem na svůj pobyt jako velvyslanec v Petrohradu, že „Hleděl jsem do oka medvěda“.
Mimochem, Frederick Velký trpěl tím samým strachem po celý svůj život, který dokonce vyslovil ve své závěti všem svým následovníkům: „nikdy nezačínejte vyjednávat s barbary na Východě, protože nikdy nebudete moci splatit škodu, kterou mohou způsobit!“
Co bychom měli změnit v inspekci těchto dvou Prusů? Nic není zakázáno, neboť… „Pouze“ následující: už to nejsou Němci, ale Američané a Pentagon, kdo mají autoritu jako čelní představitel Německa, stejně tak jako jsou, bohužel, nejsilnějším kontingentem v NATO. Ale oni – a to je velmi děsivé – nevědí, co je strach, protože na americkém kontinentu nebyl slyšen výstřel po 160 let.
Nemusí si člověk, ne pouze jako Němec, ale jako Evropan, alespoň klást otázku, kterou dokonce i rival paní Clintonové, protože je to samozřejmě nutné, přináší do volební kampaně: co je to za úkol, jenž NATO stále má od doby, kdy Varšavská smlouva zanikla na svoji nepotřebnost?
Zdroj: http://russia-insider.com/en/politics/nato-germany-doorsteps-saint-petersburg/ri14476