V americkém státě Illinois se přepisuje historie. V soudní při byla napadena služba Facebooku, která dokázala biometricky sledovat jednotlivce a zjistit plný profil jednotlivce, k čemuž využila rozpoznávání obličeje. Soudní proces by mohl znamenat obrovský krok pro současné právo na ochranu soukromí, jelikož zamezí korporacím, hlubší přístup k našim osobním údajům.

Na základě biometrického zákona o ochraně soukromí platí ve státě Illinois, že nikdo nesmí získávat tzv. biometrické identifikátory, ať už jde o otisky prstů, snímky obličeje nebo DNA – bez výslovného souhlasu osoby. Bojovníci za lidská práva už tedy překonali svou první velkou překážku, jelikož soudce ze severní Kalifornie (kde Facebook sídlí) rozhodl v neprospěch Facebooku.

Pokud si tedy otevřete bar, zákon vám nezakazuje v něm sbírat použité sklo, ale zakáže vám získávat ze slin DNA. – Alvaro Bedoya, centrum pro soukromí a technologie na Georgetownské fakultě veřejného práva.

Nicméně, Facebook se snaží výnos soudu zneplatnit, jelikož mají popsáno ve své datové politice, že smí používat biometrii pro svou funkci tagování fotek. Není pochyb, že tato funkce je jedním z největších produktů Facebooku, není však jasné, zda tento mechanismus naplňuje právní definici souhlasu.

Žaloba je nepodložená … a budeme se proti ní s vervou bránit, uvedla mluvčí společnosti Facebook.

Další velké firmy, Google a Shutterfly, byly také žalovány za používání biometriky.

I ostatní velké technologické společnosti čelí obdobným soudním sporům kvůli technologii rozpoznávání tváří. V Illinois bylo zahájeno v březnu 2016 řízení proti službě Google Photos. Žalovala je občanka Illionois jménem Lindabeth Rivera poté, co její chytrý telefon Android automaticky nahrál zhruba jedenáct jejich snímků do Google Photos, díky čemuž vznikl Lindabeth fotografický online otisk obličeje po celý zbytek života. Nebyla ani vlastníkem onoho smartphonu, díky čemuž celou věc činila nedobrovolně.

Využití technologie rozpoznávání obličeje v komerčním kontextu vzbuzuje mnohé obavy o soukromí spotřebitelů. - Právníci Rivera

Nemůžete se dívat jinam a říkat, že se to neděje. – Alvaro M. Bedoya, zakládající výkonný ředitel Georgetownského univerzitního Centra pro soukromí & technologie

Stavy Illinois a Texas jsou však jediné, které uzákonily jakýkoliv druh regulace proti sběru biometrických údajů. Je důležité si uvědomit, že žádné platné federální zákony tento druh sběru dat neomezují, což mnozí advokáti tajně připisují masivnímu lobbingu ze strany korporací. Nicméně, Shutterfly a Facebook se brání tím, že BIPA (zákon o biometrických údajích) se vztahuje pouze na skutečné lidské tváře, tedy nikoli na fotografie.

Facebook je téměř stejně dobrý v identifikaci tváří jako lidé.

Chcete-li vidět, jak přesná tato technologie je, už nemusíte hledat dál. Stačí si blíže projít facebookovský projekt „Deep Face“. V roce 2014 totiž Facebook přiznal, že jejich software je schopen identifikovat tváře jednotlivců se správností 97,25 procent. Pro srovnání: studie prokázaly u lidí schopnost rozpoznání obličejů na 97,5 procenta. To je mizivý 0,25% náskok pro lidi. Nechutnou pointou však je, že Facebook ve svém software použil tváře 4,4 milionu lidských tváří, díky čemuž je tu velká šance, že k nim bez svolení patříte.

Možná si ještě počkáme, ale výsledky studií a soudních pří budou v nadcházejících rocích – rozhodnou, zda velké technologické firmy budou moci využívat svých biometrických údajů bez našeho svolení.

12.05.2016

Autor: Phillip Schneider

Zdroj: http://www.activistpost.com/2016/05/lawsuits-challenge-tech-giants-large-scale-biometric-collection.html