Na přelomu dubna a května 2016 do Moldávie přijeli vojáci a technika USA, aby se účastnili místního cvičení NATO Dragon Pioneer-2016, které probíhá od 3. do 20. května. Z americké strany se ho účastní 198 vojáků druhého jízdního pluku USA a rovněž 58 kusů vojenské techniky. Pikantnost situace je v tom, že Američané plánovali na centrálním náměstí Kišiněva v Den vítězství 9. května výstavku vojenské techniky USA, což vzbudilo protesty ze strany levicových stran a především Strany socialistů Republiky Moldávie.

Přítomnost amerických vojáků byla živě diskutována v moldavské společnosti. K této otázce se vyjádřili téměř všichni političtí lídři Moldávie – i ministr obrany A. Šalaru i mluvčí prezidenta Moldávie. Prakticky jedinými politiky, kteří situaci nijak nekomentovali, byli demokrati M. Lupu a V. Plachotňjuk. Nicméně to není překvapující, vezmeme-li v úvahu nedávnou návštěvu V. Plachotňjuka ve Washingtonu a jeho setkání na ministerstvu zahraničí USA i MMF. Nejspíš se Demokratická strana Moldávie, která je momentálně u moci, snaží odmlčet a nepreferovat svůj postoj, aby si nezkazila vztahy na žádnou stranu.

Ostře proti přítomnosti amerických vojáků vystoupili socialisté. Lídr Strany socialistů Republiky Moldávie I. Dodon požadoval svolání mimořádné schůze parlamentu na 10. května s pozváním prezidenta země. Socialisté se domnívají, že americká přítomnost v Moldávii je nezákonná, a to hned z několika důvodů:

- neexistuje žádná mezinárodní dohoda podepsaná jménem vlády ministerstvy obrany Moldávie a USA;

- mnozí z amerických vojáků u sebe neměli dokonce ani vojenský průkaz;

- Američané neměli povolení na provoz techniky a výzbroje. Socialisté také oznámili, že všemi možnostmi budou bránit vjezdu techniky do Kišiněva a Náměstí velkého národního shromáždění.

Lídr opoziční Strany komunistů Republiky Moldávie ex-prezident V. Voronin také vyzval USA, aby ustoupily od demonstrace vojenské techniky na hlavním náměstí Kišiněva v Den vítězství. Jeho odmítnutí však nemělo stejně ostrou formu jako u socialistů, protože jeho výroky lze interpretovat pouze jako neochotu vidět americkou vojenskou techniku v centru Kišiněva, nikoli v celé Moldávii, vzhledem k pravděpodobnosti zhoršení situace.

Ještě tajemněji se vyjádřil prezident Moldávie Nikolaj Timofti. Uvítal přítomnost americké armády v Kišiněvě, vida v tom pokračování tradice spojenců, kteří byli součástí koalice a kteří spolu vzpomínají obětí druhé světové války. Nicméně mluvčí jeho aparátu uvedl, že „Moldávie není jen Kišiněv a bylo by vhodné provést tuto akci na jiném místě. V žádném případě to však není zákaz provedení výstavky vojenské techniky na centrálním náměstí moldavského hlavního města“. Takové vyjádření znovu poukazuje na to, že institut prezidentství v Moldávii neprožívá zrovna nejlepší časy.

Je třeba zmínit, že předvedení americké techniky na moldavském území bylo iniciováno ministerem obrany země A. Šalaru, z jehož úřadu bylo americkým vojákům pozvání zasláno. A. Šalaru je ministrem za prorumunskou Liberální stranu, která je součástí vládnoucí aliance. Právě on se ze všech ministrů nejvíce projevil jako zastánce revize minulosti. V roce 2015 bylo podle jeho pokynů vytvořeno Muzeum sovětské okupace, do něhož chtěl poslat památníky padlých sovětských vojáků z celého území Moldávie. Poté byl na jeho příkaz v jedné z vojenských částí z podstavce sňat tank T -34. A. Šalaru zosobňuje názor nevelké části moldavské společnosti, ale protože politická nutnost potřebuje přítomnost Liberální strany v alianci, jeho rozhodnutí nevzbuzují ze strany jeho politických partnerů žádný odpor. Navíc pro hlavního spojence liberálů – Demokratickou stranu – je v současnosti výhodné mít s USA dobré vztahy, protože to může oslabit protestní hnutí v Moldávii. Proto na oficiální úrovni předvedení americké techniky 9. května v Kišiněvě spíš přivítali, než odsuzovali.

Přesto neoficiálně mnozí politici hovořili o tom, že vystavení techniky by mohlo být uskutečněno nikoli v centru Kišiněva, ale někde na okraji nebo v jiných městech. Pro mnohé obyvatele Moldávie totiž není objevení se americké vojenské techniky v centru Kišiněva symbolem vítězství spojenců ve druhé světové válce, ale pokračování studené války mezi SSSR a USA s průnikem bývalých protivníků na moldavské území. Většina obyvatel Moldávie, kteří se sice navenek orientují na spolupráci a integraci s Evropskou unií, má vnitřně i nadále jistou nedůvěru vůči západním zemím a především k USA a NATO. Tyto strachy vypluly i v posledním Barometru veřejného mínění uskutečněném na zakázku Institutu veřejné politiky. Počet příznivců eurointegrace se výrazně snížil na 36 % v porovnání s procentem příznivců integrace východní (47 %). A důvěryhodnost NATO klesla na nejnižší úroveň za celou historii měření – 11,4 %.

Takže příjezd amerických vojáků do Kišiněva byl přivítán spíš mlčky, vycházeje při tom z ohledu na politické výhody. V tutéž dobu si totiž moldavští politici uvědomili hrozbu politické destabilizace v případě demonstrace americké techniky. Přesto se vláda zřejmě domnívala, že hra za to stojí. Nehledě na to, že existuje nespokojenost ohledně přátelského přijetí ve Washingtonu demonstrovanému tomu nejvíce nenáviděnému politikovi – V. Plachotňjukovi, pravicová opozice nedovolí vystoupit proti Američanům, čímž se snižuje nadšení protestní vlny a zbavuje levici významnější podpory. A levicová opozice nejspíš bude protestovat proti Američanům a ne proti vládě, což opět může dát vládnoucí alianci nezbytný odklad.

Zdroj: http://ukraina.ru/analytics/20160511/1016336640.html