„Chytrá moc“ (Smart Power) & Industriální komplex lidských práv – III. část
Kaleidoskop syrských nevládních organizací
Do nebe volající příklad toho, jak byla nevládní organizace využita k posílení geopolitického příběhu s Amerikou v pozadí, je Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), vytvořená v roce 2006. Pod tímto velkolepým názvem se skrývá „organizace“, která je v podstatě dílem jednoho člověka a která byla donedávna řízena z jednopokojového bytu v Coventry (Anglie). Organizaci SOHR řídí syrský disident Osama Ali Sulejman, v médiích známý také jako „Rami Abdul Rahman“. SOHR hraje klíčovou roli ve vytváření všech důležitých „faktů pro příběh na pevném základě“ pro osu Washington – Londýn – Paříž, snažící se svrhnout vládu v Damašku prostřednictvím jeho lhostejné politiky ke „změně režimu“ v Sýrii.
Když dojdeme k „oficiálním“ číslům počtu obětí mimo Sýrii, tak téměř v každé mainstreamové zprávě v USA a v Evropě je citována SOHR jako zdroj dat – přičemž nás musí okamžitě napadnout, jak vysoká je přesnost údajů či zda jsou čísla důvěryhodná nebo do jaké kategorie se začleňují počty mrtvých.
Přes veškerou skutečnost, že SOHR je úzce spojena se syrskou opozicí, podporovanou USA a Británií, její datové soubory často obsahují počty obětí z řad „rebelů“ (což často zahrnuje známé, zahraniční, teroristické bojovníky) na úkor počtu civilních obětí. Tyto pochybné údaje také používá řada agentur, spadajících pod OSN, jakož i přední organizace, zabývající se lidskými právy. Podobně budou představitelé USA, UK a Evropy často uvádět 250 000 civilních „syrských obětí“, zabitých „režimem“, reprezentovaným prezidentem Bašárem Asadem. V průběhu jednoho týdne bude západní úředník uvádět cifru 150 000 a následující týden to bude 350 000. Výsledkem je, že většina mainstreamových zpráv o syrských obětech, jsou často výsledkem zaujatosti a metodických nesrovnalostí, takže v konečném důsledku se zdá, že nikdo opravdu nezná skutečný počet obětí. Čím je číslo vyšší, tím naléhavější je důvod pro západní vojenskou intervenci. Dokonce iRada pro mezinárodní vztahy (CFR) uvádí, že čísla, která s oblibou cituje John McCain, prostě nesouhlasí. Micah Zenko a Amelia M. Wolf z CFR přiznali v roce 2014, že „většina hlášených úmrtí v Sýrii nebyla způsobena silami pod velením Bašára Asada“. Mezitím západní média, politici a organizace pro lidská práva stále ignorují skutečnost, že v případě více než 100 000 úmrtí od roku 2011 šlo o příslušníky syrské armády a bezpečnostního personálu, kteří byli zabiti ozbrojenci a teroristy, podporované ze zahraničí. Zenko později dodal, že „typy intervencí, které navrhovatelé schválili pro Sýrii… nemají téměř nic společného s tím, jak jsou syrští civilisté skutečně zabíjeni“.
Zatímco syrský konflikt je chaotická a tragická záležitost, plná brutality a násilí, ovlivňující každou bojující stranu, měl by si čtenář povšimnout, jak přesně tato subtilní, ale neúprosná západní kampaň úhledně dodává dezinformace do západní politiky o změně režimu, zakotvené v rétorickém požadavku, že „Asad musí odejít.“ John Glaser z Antiwar.com dodává:
„Běžný politický návrh pro zmírnění hromadného utrpení v Sýrii znamená pro Ameriku to, že pomáhá rebelům a podkopává Asadův režim, což je schéma, které se stává absurdní poté, co se podíváme na data“.
Je také třeba poznamenat, že SOHR přijímá své finanční prostředky přímo od EU a rovněž se těší značné podpoře britského ministerstva zahraničí – a to proto, že EU i ministerstvo se aktivně snaží svrhnout vládu v Sýrii prostřednictvím partyzánských proxy válek. Přinejmenším bychom to mohli popsat jako střet zájmů. SOHR je stěží „nestranná, politicky neutrální“ a s největší pravděpodobností je využívána jako nástroj k vytvoření konsenzu pro humanitární intervenci v Sýrii.
Intervenční digitální marketing
Říká se, že „cesta k tyranii je dlážděna dobrými úmysly“. Toto staré pořekadlo by dnes nemohlo být pravdivější, i přes všechny zdánlivě úžasné internetové nástroje a „aktivistické“ platformy online.
Klíčovým standardním prvkem při budování jakéhokoli státu nebo humanitární intervence je „bezletová zóna“. Byla proslavena během balkánské války v Jugoslávii, vedené organizací NATO, dále během války v Zálivu proti Iráku, vedené USA, a později v Libyi, taktéž vedené organizací NATO. Zabezpečení bezletové zóny je zásadní pro diktování všeobecných podmínek jakéhokoliv intervenčního programu. Tento termín si od té doby vyvinul přizpůsobivou vlastnost a byl nepatrně přeměněn na to, o čemž mnozí hovoří jako o „bezpečné zóně“ – podstatou myšlenky je, že zajištěním oblohy západními vzdušnými silami budou lidé dole „v bezpečí“.
Nicméně je to stále těžší prodat, a to kvůli negativním konotacím, spojeným s nepopulárními operacemi v minulosti, na které se pohlíží jako na západní útočné války. Je zapotřebí nová technologie, která by přeměnila a uvedla na trh tuto poškozenou značku.
Toto právě poskytl internet a sociální sítě, kde bylo v posledních letech spuštěno nesčetné množství sociálních sítí, petičních webových portálů. Nejprominentnější z nich je organizace Avaaz.org, kterou společně založili v roce 2007 Res Publica a Moveon.org, jejíž finanční zdroje zahrnují zastřešující nadační síť, nazvanou Otevřená společnost George Sorose. Klíčovými zakladateli a aktéry jsou Tom Perriello, Ricken Patel, Tom Pravda, Jeremy Heimans, David Madden, Eli Pariser a Andrea Woodhouse. Každý z nich má pracovní vztahy s OSN a Světovou bankou a slaďuje svou práci s institucemi kontrolovanými USA jako je např. Rada bezpečnosti OSN a Rada OSN pro lidská práva.
Podle internetových stránek hnutí Avaaz je jejich posláním: „organizovat občany všech národů, aby zacelili mezeru mezi světem, který máme, a světem, který většina lidí chce“.
Neziskové hnutí Avaaz úzce spolupracuje se svým ziskovým křídlem – PR firmou Purpose (Účel) se sídlem v New York City, která na sebe poukazuje jako na „hrdou, obecně prospěšnou společnost“.
Je důležité pochopit, že na základě jejich vlastního přiznání nejsou tyto organizace čistě altruistické, ale spíše jde o jako velké podniky. Ve svém článku, nazvaném „Vzestup podnikatelského hnutí a jeho dopad na podnikání“, spisovatelka Allison Goldberg vysvětluje „velký nápad“, který je použit jako obal pro jejich samozvanou sociální licenci:
„Vzestup nových technologií dramaticky snížil překážku pro vytvoření hnutí, přičemž poskytl alternativu pro zřízení institucí, na něž se dříve pohlíželo jako na cestu k reformě. Místo spoléhání se na vládní orgány nebo jiné etablované organizace, často zatížené byrokracií, využívají podnikatelé sílu sociálních médií a mobilizují tak masy lidí, aby dosáhli změn ve velkém měřítku. V důsledku toho vznikly organizace, jako je Avaaz.org, která definuje sama sebe jako ‚komunitu, provádějící kampaně, která přivádí lidi k rozhodování o politice na celém světě‘. Avaaz se nyní může pochlubit sedmi miliony členy po celém světě.“
Hnutí Avaaz a Purpose společně vytvářejí jazyk a nástroje, vytvářející konsenzus online. Při udržování iluzí řadových aktivistů, kteří hájí lidská práva, je hlavní funkce PR kampaní založena na výsledcích nebo na pomoci vytvoření názoru masové veřejnosti s cílem poskytnout záminku pro multilaterální instituce, jako jsou Mezinárodní měnový fond (MMF) a NATO – které tak mohou realizovat své programy (ekonomické sankce či vojenské zásahy).
Obr.5: Jedna z kampaní hnutí Avaaz, nazvaná „Bezpečná zóna“, pro Sýrii, v letech 2012 – 2013.
V letech 2012 a 2013 kampaně Avaaz obsahovaly velké množství petic online, v nichž se požadovalo, aby mezinárodní orgány (jako je OSN) poslaly do země „3 000 mezinárodních pozorovatelů“ a aby západní vojenské síly (jako je NATO) vytvořily „bezletovou zónu“ nad celou zemí a „zachránily tak nevinné životy“. Jedna z těchto petic zní takto:
„Lize arabských států, Evropské unii, Spojeným státům a Přátelům Sýrie: Jako globální občané, vyzýváme vás, abyste přijali okamžitá opatření k zastavení smrtelné hrůzy v Sýrii. Už toho bylo dost. Žádáme vás, abyste s okamžitou platností požadovali zastavení palby a zastavení krveprolití, aby účastníci konfliktu mohli přijít k jednacímu stolu a dohodnout se na dalším postupu. Dokud nebude dosaženo příměří, vyzýváme vás, abyste pracovali společně a s mezinárodním společenstvím za účelem prosazení bezletové zóny, a tím zastavili bombardování syrských civilistů a zajistili, aby se humanitární pomoc dostala k těm nejpotřebnějším“.
Opět došlo k tomu, že další kampaň nevládní organizace pro styk s veřejností zrcadlí body programu zahraniční politiky amerického ministerstva zahraničí a Washingtonského společenství obrany.
Na webových stránkách hnutí Avaaz můžete často najít řadu senzačních tvrzení. Během jejich kampaní na bezletovou zónu se objevilo toto prohlášení:
Syrské vojenské letectvo právě shodilo chlórové plynové bomby na děti. Jejich malá tělíčka lapala po vzduchu na nemocničních nosítkách, zdravotníci přitom zadržovali slzy a sledovali, jak se udusili k smrti.
Tento zpochybňovaný incident se však nikdy nestal.
Rick Sterling vysvětluje:
„Mnoho uvážlivých, avšak naivních členů americké a mezinárodní veřejnosti, je opět podvodně lákáno k podepsání petice hnutí Avaaz, založené na podvodu a dezinformaci. V případě, že se kampaň podaří a dojde k otevření bezletové zóny v Sýrii, bude to mít za následek výrazně intenzivnější válku, chaos a krveprolití.“
Následující obrázek nastiňuje sled událostí, které nakonec vedou k „bezletové zóně“ v Sýrii, po níž volá Avaaz.
Jedna organizace, která je upřednostňovaná v marketingových kampaních hnutí Avaaz, je „neutrální“ organizace s názvem Syrská civilní obrana, známá také jako „Bílé přilby“.
Spisovatelka Vanessa Beeley upozorňuje na důvěrně známé finanční zdroje, které financují Bílé přilby, ve svém článku nazvaném Syrské bílé přilby: Válka v podobě podvodu – část I.:
„Bílé přilby byly založeny v březnu 2013 v tureckém Istanbulu a řídí je James Le Mesurier, britský ‚bezpečnostní specialista‘ a ‚bývalý‘ britský vojenský zpravodajský důstojník s impozantní bilancí v některých velmi pochybných, intervenčních divadlech NATO, včetně Bosny a Kosova, a také Iráku, Libanonu a Palestiny. Le Mesurier je výtvorem britské elitní Královské vojenské akademie v Sandhurstu, který byl také dosazen do vysokých funkcí v Organizaci spojených národů, Evropské unii a britském ministerstvu zahraniční a Společenství národů. Počáteční finanční vklad $300k dolarů při vzniku Bílých přileb je trochu zamlžený, zprávy jsou rozporuplné, ale následné informace nás vedou k závěru, že Velká Británie, USA a „syrská opozice“ (nebo Syrská národní rada, což je protějšek vlády, podporovaný a financovaný USA, Velkou Británií a jejími spojenci) jsou propojené. Logistickou podporu poskytla turecká elitní, nezisková organizace AKUT, zabývající se přírodními katastrofami. Dalších 13 milionů dolarů nateklo do pokladen Bílých přileb v průběhu roku 2013 – a tady to začíná být zajímavé. První zprávy naznačují, že tyto „peněžní dary“ přišly z USA, Velké Británie aSyrské národní rady (SNC), s již dříve prozkoumaným spojením s Georgem Sorosem ve Spojených státech. Nicméně následující vyšetřování ukázala, že Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID) byla hlavním akcionářem organizace Bílé přilby. Internetové stránky této agentury (USAID) tvrdí, že „naše práce podporuje dlouhodobý a vyvážený hospodářský růst a urychluje cíle americké zahraniční politiky podporováním: hospodářského růstu, zemědělství a obchodu; celosvětového zdraví; a demokracie, předcházení konfliktů a humanitární pomoci“. V nejnovější zprávě USAID z července 2015 je jasně uvedeno, že dodali více než $ 16m na pomoc Bílým přilbám.“
Pokud jde o USAID, Beeley dodává, že:
„Dosavadní výsledky USAID, jako hlavního facilitátoru změny režimu, řízeného vládou USA/CIA, jsou bohatě zdokumentovány. Z Jižní Ameriky na Ukrajinu a na Střední východ – USAID hraje nenávistnou a hlavně destruktivní roli při demontáži suverénních států a jejich redukci na vazalské státy západní hegemonie, ostatně jako vždy, a to vše ve jménu svobody a demokracie“.
Dokonce ještě větší význam má v tomto případě důkaz, který spojuje Bílé přilby s militantními bojovými skupinami v Sýrii, včetně Fronty an-Nusrá (tj. syrská vojenská organizace, účastnící se občanské války v Sýrii, napojená na teroristickou organizaci Al-Kájda v Sýrii, pozn. překl.) I když toto nedokazuje žádné spojení mezi členy obou organizací, je důležité zvážit, že obě organizace dostávají materiální a finanční podporu ze stejných členských zemí koalice, vedené Američany.
pokračování příště…
Předchozí části:
http://www.nwoo.org/2016/05/04/chytra-moc-smart-power-industrialni-komplex-lidskych-prav-ii-cast/
Zdroj
