Začínám vtipem, který vychází ze současné situace v ČR. Povídá pan Novák sousedovi: Včera jsem četl v novinách, že jsme prej tu naši zemičku zaprodali Americe a Západu. A tady dnes zase píšou, že jsme se zaprodali Rusku a Číně. No, sousede, řekněte: Není to krásný, prodat takovej aušus dvakrát?“

Jak právě dnes žijeme a jak vnímáme, co se kolem nás děje, to vychází z našich pocitů a prožitků z posledních 5 let. Proč zmiňuji posledních 5 let? Nemá smysl se probírat tím, kde jsme udělali někdy před 25 či 20 lety chybu. Sklízíme výsledky slibů našich vlád, vzešlých ze zvolených poslanců po roce 1989, z nichž mnozí sedí v parlamentu dodnes.

Už jsem o tom psal na jiném místě, a proto se budu pro někoho opakovat. Holešovská výzva vznikla na podzim roku 2011 po demonstracích odborářů proti pravicové vládě. Výzva reagovala na demonstrace odborářů proti politice pravicové vlády, chtěla změnit vládu a požadovala nové volby. Konference svolaná na 28. ledna 2012 měla pomoci najít spojence ve všech politických stranách. Tedy upřímně, hlavně na levé straně, protože nespolupracující parlamentní levicové strany neměly většinu proti vládě Petra Nečase a vždy o minimálně jeden hlas měly při hlasování méně.

My, lidi, představující přímou demokracii, tedy zdola se rodící návrhy, myšlenky, neměli jsme žádný potenciál směrem ke KSČM a ČSSD, které nás ignorovaly, přestože jsme právě jim chtěli pomoci k vyslovení nedůvěry pravicové vládě. Když odbory vzdaly své stávky na podzim 2011 a předseda Jaroslav Zavadil řekl v televizi, že dál odboráři nebudou pokračovat, dokud nepocítí podporu občanů, chtěli jsme jim svou podporu vyjádřit. Proto jsem všechno organizoval. Nastalo přesně to, co se děje i dnes. Také jiní lidé chtěli spojovat a organizovat. Také Okamurovci, také Bobošíková, také Hannig, také Volfová, a desítky dalších, ale oni sami měli být tím vyvoleným, kdo by stál v čele lidu. Byly tu i Věci veřejné a Radek John, ObčanéCZ a Petr Havlík a další projekty. Kariéristé hledali cestu do parlamentu a nakonec ji našli, někdo přes TOP09, někdo přes ANO Andreje Babiše. Známe je. Není třeba je jmenovat.

Dnes vznikají další občanské iniciativy vyzývající občany a politická hnutí ke sjednocení. Podobně vznikla i Aliance národních sil www.aliancens.cz.

Aliance NS se však neprosadí jen přes internet a bez propojení na osobnosti, které dostávají slovo ve sdělovacích prostředcích. Co si myslím já nebo několik málo dalších, to nikoho nezajímá. Podobně je to s Aliancí NS. Moje názory se nikde neobjeví, protože nepracuji systematicky na tom, abych byl vidět. Pracuji na tom, co mě živí a to až 12 hodin denně. Jsou tu ale lidé, kteří pracují na sobě a své popularitě. Třeba jmenuji za všechny Ringo Čecha, spisovatelku Procházkovou, dnes měnící názor od disidentky, člověka Václava Havla, směrem více vlevo a dokonce až s příklonem ke KSČM. To není kritika. To je ukázka slov a činů. Slova můžeme volit, jaká chceme. Výsledky naší práce za nás hovoří. Začíná se ozývat Miloslav Sládek, který usiluje o Velkou dohodu. Pan Sládek byl před 15 lety o 15 let mladší, mohl to myslet dobře, ale bylo dost těch, kterým šlo o to, aby mu to nevyšlo. Jestli hodnotí M. Sládka dnes někdo z pozice konkurenční politické strany, tak se nedivím kritice na Sládkovo jednání v době jeho působení.

V této společnosti se 25 let tvrdilo, že kdo byl v KSČ, ten nemůže být v politice po roce 1989, viz lustrační zákon a odpor proti bývalým komunistům. Kdo chtěl být IN, ten byl hlavně antikomunista. Sám ale nevěděl proč. Zejména herci s náklonností před rokem 1989 ke KSČ. A neví to mnozí dodnes proč jsou antikomunisté, když 50. léta osobně neprožili a historii neznají. Doporučuji jim fakta z knihy Zločiny komunismu a CIA – Výbušnina od Stevena Stewarta. Najdete i na internetu.

Bývalí komunisté, ředitelé podniků, škol, nemocnic, vedli podniky k výrobě, k disciplíně, k vývozu a my jsme žili v nezadlužené zemi. Byli jsme konkurencí okolním zemím, měli jsme vyspělé školství a zdravotnictví, strojírenský průmysl i zemědělství. Měli jsme dostatek odborníků ve všech oborech a nechyběli nám jako dnes pokrývači, strojírenské profese, lékaři a zdravotní sestry. Dovolím si vsuvku, protože to vidím úplně před sebou. Doporučuji čtenáři malou knížečku Farma zvířat od George Orwella. Zprvu ušlechtilé, idealistické myšlenky o rovnosti, svobodě a blahobytu záhy berou za své a jejich místo postupně zaujme propaganda, nesvoboda a totalitní diktatura. Farmu zvířat Orwell dopsal v roce 1944! Úžasné na tom je, jak předvídal dnešní dobu.

Proč neposuzovat současné názory komunistů nebo M. Sládka podle výsledků té které doby a obsahu jejich argumentace?

Osobně nehodnotím nikoho podle toho, co říkal před 20 lety, ale podle výsledků, kterých sám dosáhl, kterých jsme dosáhli všichni.

V roce 1989 mi bylo 40 let, měl jsem rodinu, dvě malé děti. V roce 1990 jsem ztratil práci a musel jsem se nějak živit. Úřady práce, podpora, nic tu nebylo. Dostal jsem nabídku kandidovat do parlamentu. Asi bych se tam dostal. Odmítl jsem, protože jsem měl čerstvý živnostenský list a začínal jsem podnikat. Podnikám 25 let, zaměstnávám 30 lidí. K tomu malá poznámka. Bylo by nám všem lépe, kdyby nebyl rozbitý průmysl, stavebnictví, nízká kupní síla. Nezlobte se za moji upřímnost, ale co dokázal Bohuslav Sobotka nebo M. Benda. M. Kalousek, Němcová, Hašek, Dienstbier a další politici, kteří úřadují v parlamentu už 25 let? Podíval jste se někdo na výsledky práce Václava Havla a Václava Klause? Není to spíš hrůza, co se dnes děje? Jejich slova si nikdo už nepamatuje, ale výsledky jejich práce vidíme každý den na každém kroku. A já netvrdím, že je všechno špatně. Sleduji jen morálku, etiku, vychování některých lidí a jejich znalosti. Proti minulému režimu máme každý doma, pokud nejsme bezdomovci, snad 40 televizních kanálů, ale na kolik z nich se dá koukat? Televizní tvorbu vidím jako katastrofu. Když přijde dítě ze školy a pustí si televizi, tak právě běží možná 6 amerických filmů a seriálů s vraždami a násilím. Večer, když neopakují v TV zábavné pořady nebo filmy z minulosti, tak se nemáte na co dívat, leda tak na Milionáře z roku 2003.

Nehodnoťte prosím, lidi podle toho, co říkali, co říkají, koho a jak hodnotí, ale jestli žili a pracovali sami poctivě.

Lidi v parlamentu bych po 8 letech všechny vyhodil, pokud je stát zadlužený, pod mosty spí bezdomovci a bavíme se o hladových dětech, milionech chudých a rozpadlých rodin. Navíc v době, kdy je stát ohrožený a nikoho to z těch nahoře nijak neirituje.

Předseda vlády se ve zprávách TV ukazuje na setkání s důchodci, s lékaři a všem slibuje zlepšení platů a důchodů. Poslanci se nás ani neptají a přidávají si k platům 10 a více procent sami nebo lítají z výboru do výboru, podvýboru a komise a všechno samozřejmě za úplatu.

V době, kdy má stát dluhy a většina zdrojů příjmů, výroby je rozkradená, nemůže nikdo slibovat zvýšení platů. Přijímat již několik let po sobě deficitní státní rozpočet a tleskat si v parlamentu, že to není deficit 130 miliard, ale jenom 70 miliard korun, je pro tuto zemi katastrofa.

Vyzývám občany ČR, začněte se zajímat o to, v čem žijete. Vyzývám slušné policisty, státní zástupce, soudce, poslance, nenechte se šikanovat od nepoctivých kolegů a nenechte se strhnout k područí justičních, exekutorských a vládnoucích mafií. Důvěřujte, ale prověřujte. Výsledky politiky posledních 25 let jsou katastrofální. Stát je rozkradený a zadlužený, problém je s vybíráním daní. Ve své vlastní zemi jsme otroky. Prý demokracie a svoboda. Takovou demokracii a svobodu, kde se nedovolám svých práv, nechci. Jenom malá ukázka současné svobody. Koupil jsem si k podnikání dům v centru města na hlavní třídě. Před mým obchodem vždycky stáli na vyhrazeném parkovišti auta mých zákazníků, po dobu nákupu v mé prodejně. Město změnilo systém parkování a začalo parkovací místa prodávat. Parkovací místa před mým domem si koupil občan, který v domě nebydlí a nepodniká. Já si můžu koupit parkovací místa o několik domů dál. Takové úředníky na radnici živíme. Vůbec jim to nepřijde nezákonné. Mají důvody a zákony, na které se odvolávají, ale výsledek je, promiňte, úplně blbý a nelogický. A v tom žijeme všichni. Chytrého člověka nepotkáte, ale blbců je, jako by je s nebe shazovali. Kdyby to aspoň nevypadalo o 2 až 5 km od centra města dál jako na fotografiích na této stránce.

27. dubna 2016, Václav Princ