Když se na podzim roku 2001 rozhodla odvysílat německá veřejnoprávní televize ARD dokument Pekelný život (Höllenleben), nastal doslova poprask. Průměrný mainstreamový konzument televize v Německu se s tématem satanismu do té doby ani nesetkal. Rituální zneužívání dětí, mučení, vraždy, obřady na hřbitovech a v kostelech, to je něco, co patří spíš do hororového filmu nebo nějakých konspiračních teorií. Dokument Pekelný život odhalil, že se něco takového odehrává i dnes a to uprostřed civilizované Evropy.

Oběti zneužívání jsou většinou silně traumatizovány. Teprve po letech sebraly odvahu, aby vypovídaly na veřejnosti nebo dokonce podaly trestní oznámení. Některé z obětí i dnes vypovídají anonymně a bojí se o svůj život. Pátrání po místech činu, jménech a datech, to je po tolika letech dost obtížné. Oběti často vyrostly v satanistických sektách a zneužívání se mnohdy účastnili i jejich vlastní rodiče.