O situaci v neuznané Podněsterské republice vypráví ministr zahraničí Vitalij Ignaťjev. „V Rusku panuje názor, že v Podněsteří konflikt zamrzl, situace se nemění, spěchat není kam. Ve skutečnosti se však situace dynamicky zhoršuje, Moldávie i Ukrajina se nechávají unášet směrem k Západu a zároveň připravují Podněsteří ránu za ranou,“ – řekl. Podle jeho názoru podobné akce zapadají do logiky hybridní války.

V Podněsteří na pozadí ostré vnitropolitické krize, o které o víkendu psaly noviny Vzgljad, může brzy vypuknout krize vnější. „Rusko ztrácí vliv na Podněsteří,“ – s takovým podtitulem vyšla 14. dubna „Nězavisimaja gazeta“. Část odborníků hovoří o tom, že v podněsterské společnosti, která od počátku 90. let byla monolitně zaměřena na Moskvu, se mění nálady.

Jak známo, v posledních 10 letech se zahraniční obchod Podněsteří přeorientoval ze SNS na EU, republiku stále silněji k sobě přitahuje Brusel. Odborníci dále připomínají, že samotný ruský původ politiků není ještě zárukou loajality k Moskvě a uvádějí příklad Ukrajiny. Nicméně dokud na stráži Podněsteří stojí ruské vojsko, o rychlé změně orientace se nedá mluvit.

O tom, zda se stále ještě Podněsteří pokládá za součást ruského světa, se v rozhovoru pro noviny Vzgljad ministra zahraničí Vitalije Ignaťjeva ptáme:

- Vitaliji Viktoroviči, v Moldávii koncem března stoupenci sjednocení s Rumunskem vystoupili s návrhem „přenechat“ Podněsteří Ukrajině výměnou za na jih Besarábie a část Bukoviny, které jsou součástí Oděské a Černovické oblasti. Je to zatím jen okrajový nápad, nebo může nakazit i vládnoucí kruhy?

- Dá se říci, že nápady unionistů jsou v Moldávii dost populární. Hlasují pro ně, jsou zastoupeny v parlamentu, sledujeme unionistické pochody. Tato výzva není nová. Je to druh ultranacionalistické idey v rámci konceptu geopolitické expanze Rumunska, která vlastně vedla k ozbrojené agresi Moldavska proti Podněstří v roce 1992. Tehdy se moldavská elita prohlásila za rumunskou a všechny, kdo žijí v Podněstří, shledala lidmi druhého řádu, mimochodem včetně samotných etnických Moldavanů, kteří tvoří třetinu obyvatel Podněstří.

My máme na rozdíl od nich zcela odlišné chápání identity. Podněsteřané jsou lidé, kteří žijí v rámci multikulturní společnosti, kteří tíhnou k ruskému světu, vyvíjejí se v ruském vzdělávacího prostoru a spojují svou budoucnost s integrací východním směru. Pro podněsterský lid vektor euroasijské integrace je jedním z nejdůležitějších poždavků.

Co se týče unionismu, tam zní různé ideje, včetně extremistických. Jsou to destruktivní prvky, to je zřejmé. Myslím, že obyvatelé Moldávie by měli sami určovat kurz země. Například v Podněstří bylo 7 referend, včetně otázky volby strategické politiky státu. V Moldávii o vnějším kurzu země neproběhlo referendum ani jedno.

Naši sousedé jsou zcela samostatní a jsou schopni se sami vypořádat s takzvanou unií a dalšími plány. Ale hlavní, na co zde nelze zapomenout je: že nikdo nemá právo rozhodovat za lid Podněstří, jak a v jakém státě bude žít. Podobné dobrodružství vždy končí špatně, taková je objektivní realita. Jakýkoli plán na sjednocení Podněstří s Moldávií proti vůli lidu naší republiky bude notoricky neúspěšný a může vést k nepředvídatelným důsledkům.

- Kyjev v březnu oznámil přesun protiletadlového komplexu S-300ПС z centra země k Oděse. Podle oficiální verze, pro ochranu „od hrozby z jižního směru.“ Vojenští odborníci nevylučují, že ve skutečnosti tam protiletadlové zbraně umístili, aby tak provedli plnou blokádu Podněstří – pozemní i leteckou. Považujete takovou verzi za hodnověrnou?

- Tato informace by měla být podložena fakty, a to je již doménou armády. Nicméně Kyjev opravdu posledního půldruhého roku velmi zesílil negativní rétoriku na adresu Podněstří, která má občas výrazně bojovný charakter. Vysocí ukrajinští úředníci, včetně ministerstva obrany, hlásali jakousi „vojenskou hrozbu“ z Podněstří, i když je to podle mého názoru nesmysl. Mimochodem, v Podněstří třetina obyvatel jsou etničtí Ukrajinci, řádově 100 000 jich má občanství Ukrajiny.

Bohužel, ukrajinské bezpečnostní síly i nadále posilují vojenskou infrastrukturu na hranici, včetně instalací na nové pozice. S nepochopitelným cílem vykopali nějaký „příkop“, pravdou je, že podle našich informací zatím ne po celé délce 450 km dlouhé hranice. Rozšířen je i počet Národní gardy – až několik tisíc vojáků je nyní dislokováno v blízkosti naší hranice. Asi před rokem došlo k provokaci: příslušníci pohraniční stráže stříleli na Podněsterovce, jeden náš občan byl těžce zraněn. Naštěstí se však takové případy již neopakovaly. Doufám, že zdrav&yacu te; rozum převáží. Podněstří nikomu nehrozilo, ale bezpečnost svého státu rozhodně zajistíme. O tom netřeba pochybovat.

- Ještě před rokem vyzval k zahájení úplné blokády Podněstří oděský gubernátor Michail Saakašvili. Podle jeho podání aktivisté nacionalistických organizací dokonce vyhlásili blokádu na silnici v Tiraspolu – po vzoru blokády Krymu.

- Ano, byly tu manifestace i různé pokusy aktivistů blokovat hranice, všechny však trvaly jen několik hodin. Co se týče prohlášení Saakašviliho, pak v nich není slyšet nic nového, co by nebylo v prohlášeních oficiálního Kyjeva. Pro nás v tom není žádný rozdíl, jaké jméno má oděský gubernátor. Podněstří bylo vždy otevřené názoru konstruktivní interakce. Zatím od oděského vedení pozitivních kroků není vidět. Vybízí jen ke zhoršení situace.

Od těchto opatření trpí i občané Ukrajiny, etničtí Ukrajinci, kteří žijí v Podněstří; mnozí jsou státními zaměstnanci, dostávají plat, dávky, mají sociální výhody a tak dále. Mimochodem, životní úroveň v Podněstří byla vždy vyšší, než v Moldávii a na Ukrajině, a to dokonce i teď. Důchod je u nás výrazně vyšší – o 30 – 40 %. Samozřejmě, to také zvyšuje podráždění Kišiněva.

- Tento týden vás přijal v Moskvě náměstek ministerstva zahraničí Grigorij Krasin. Je cítit nějakou změnu tónu v dialogu s našimi diplomaty? Jak proběhlo posouzení „jednostranných kroků“ Moldávie?

- Za poslední 2 roky situace velmi silně degradovala. Moldávie získala v Ukrajině spojence připraveného podpořit kurz na zničení státnosti Podněstří. Právě tento okamžik se stal zlomovým. Kišiněv vybral paradigma jednostranného tlaku ve vztahu s Podněstercům – plánované dušení ekonomiky, sociální sféry, zavedení 200 trestních podání na představitele orgánů republiky, omezení transportní kapacity, likvidaci formátu nákladní železniční dopravy a mnoho dalších aspektů.

Ve svých důsledcích se tato strategie nijak neliší od ozbrojeného konfliktu, ale umožňuje Kišiněvu simulovat před mezinárodními partnery zdání dialogu s Podněsteřím a hovořit o své údajně konstruktivní pozici. Pokud Ukrajina uvede na hranici dvojí kontrolu, jak to již přislíbila, může to zpochybnit i naši bezpečnost, protože na naší hranici se objevují moldavské bezpečnostní síly, což předtím nikdy nebylo. Jak potom Kyjev bude moci zůstat ve vyjednávacím procesu v roli prostředníka, když se ve skutečnosti postavil na stranou Kišiněva? To je nesmysl.

Podle našich výpočtů, pokud naše ekonomické subjekty a občané budou vyplňovat doplňkové celní prohlášení, pak pouze za jednu operaci navíc zaplatí až 2 miliony dolarů ročně. Ukazuje se trojí kontrola – celní, hraniční a migrační. Přitom naše, moldavská a ukrajinská. U nás tím pádem může zahynout celá oblast individuálního podnikání. Taková kontrola se totiž změní v „ucho jehly“, přes které naše podnikání prostě neprojde.

- Proč se ekonomická situace v Podněsteří tak dramaticky zhoršila? Kvůli krizi v Rusku, kde pracuje mnoho Podněstrovců, nebo je to všechno z důvodu skrytých snah o zadušení ze strany Kišiněva a Kyjeva? Jaká je strategie východu republiky z krize?

- Nemohu souhlasit s první tezí. Je to především Moldávie, kdo převážně žije na účet převodů peněz z Ruska od migrujících pracovníků. Podněstří, to je úplně jiný stát. My máme otevřenou exportně orientovanou ekonomiku. Až do roku 2006 více než polovina exportu šla do Ruska a SNS. Pak jednostranně Evropská unie rukama Moldávie a Ukrajiny ovlivnily změnu mechanismu celního odbavení a Ukrajina přestala propouštět zboží bez moldavského odbavení. Potom se profil základu naší ekonomiky změnil. Naši ekonomiku vlastně před 10 lety násilně přeorientovali a postupně se snaží vnutit nám pravidla a normy EU.

Takže situace s zhoršila postupně, ne dramaticky. Systematicky nás zaháněli do kouta. Jediným pozitivním výsledkem je skutečnost, že na konci loňského roku se nám po letech složitých jednání podařilo dohodnout s Bruselem zvláštní mechanismus obchodu s Evropou, který se silně liší od moldavského. Nebrali jsme na sebe žádné moldavské závazky v rámci prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. To je v mnoha ohledech unikátní řešení, které umožnilo vyhnout se silnému poklesu HDP a celkové humanitární katastrofě v Podněstří.

Naším úkolem je minimálně se vrátit na trhy RF, vyrovnat nerovnováhu a vrátit ukazatele pro export do Ruska k úrovni před 3. březnem 2006. Vycházíme z toho, že ekonomická suverenita je dnes v situaci rychle se měnící geopolitické situace prioritou. S ohledem na strategický kurz Podněsteří na integraci s Ruskem a euroasijským sdružením je naším posláním maximálně integrovat ekonomiku Podněstří do hospodářského komplexu Ruska.

- Mluvčí parlamentu Galina Anťufjejeva obvinila prezidenta Ševčuka z korupce a rozkrádání. Uvedla i příklady a konkrétní firmy. Tyto výtky samozřejmě nejsou zahrnuty do rámce působnosti ministerstva zahraničních věcí, ale jistě souhlasíte, že kazí pověst republiky v zahraničí.

- Máte pravdu, na image republiky to má vliv velmi negativní. Veškeré argumenty však musí být potvrzeny fakty. Zasedání parlamentu není soudní proces. Stejně jako v každém státě máme vyšetřovací komise, prokuraturu a orgán finanční kontroly, které je třeba využít, aby skutečně vyřešily situaci. A takové pokyny byly už prezidentem podány. Probíhá kontrola.

Pochopit význam takových prohlášení a jejich podstatu od podobných „kritiků“, včetně zahraniční politiky země, je často obtížné z důvodu nedostatku jejich konkrétního obsahu. Je zřejmé, že umělé snahy některých politických sil v rámci předvolební logiky o zpochybnění současného vněpolitického kurzu Podněstří jsou vážnou hrozbou pro stabilitu pozice země na mezinárodní scéně. Je nepravděpodobné, že by se díky podobným „odhalením“ získal nějaký politický bonus, ale zájmy Podněsteří to poškodí velmi snadno.

Zdroj: http://ukraina.ru/interview/20160416/1016168144.html