Senátor Patrick Leahy chce, aby státy Izrael a Egypt byly vyšetřovány pro brutální vraždy, spáchané za pomoci amerických vojenských sil. Americký senátor Patrick Leahy rozlítil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a nyní čelí výtkám od své vlastní strany kvůli požadavkům na vyšetřování „hrubého porušování lidských práv“ Izraelem a Egyptem, což jsou státy, které přijímají od Ameriky největší vojenskou pomoc.
Toto bylo zveřejněno jen několik dní poté, co byl pořízen mimosoudní záznam, kdy izraelský voják zavraždil zraněného palestinského muže na okupovaném Západním břehu ve městě Hebron. Požadavek Patricka Leahyho o vyšetřování a zjištění informací je nejnovější známkou toho, že americká vojenská podpora pro izraelskou pravicovou vládu se stává zdrojem politického napětí.
Dne 17. února Patrick Leahy, demokratický senátor za stát Vermont, a dalších deset demokratických členů Kongresu poslalo dopis ministrovi zahraničí Johnu Kerrymu. „Byl tam znepokojivý počet zpráv o možném hrubém porušování lidských práv ze strany bezpečnostních sil Izraele a Egypta – incidenty, do nichž mohli být zapojeni příjemci nebo potenciální příjemci americké vojenské pomoci,“ uvádí dokument, který byl uveřejněn na konci března. „Žádáme vás, abyste zjistili, zda jsou tyto zprávy věrohodné a abyste nás informovali o svých zjištěních.“
V dopise se dochází k závěru, že by Amerika mohla porušovat Leahyho zákon (pojmenovaný po vermontském senátorovi), což je právní rámec, zaměřený na zamezení americké vojenské pomoci „jakémukoliv útvaru bezpečnostních sil cizí země, pokud má ministr zahraničí spolehlivé informace o tom, že takový útvar hrubě porušil lidská práva.“
Hnutí Amnesty International a další organizace na ochranu lidských práv oznámily případy, které mohou být považovány za mimosoudní vraždy, způsobené izraelskou armádou a policií – Fadi Alloun, Saad Al-Atrash, Hadeel Hashlamoun a Mutaz Ewisa,“ uvádí se v dopise. „Jsou tam také zprávy o mučení v případech Wasima Maroufa a Ahmeda Manasryho.“
Philip Weiss v textech pro Mondoweiss poznamenal, že „mnozí ze signatářů, včetně Hanka Johnsona, Andreho Carsona, Eddieho Bernice Johnsona, Eleanor Holmes Norton a Raula Grijalva, jsou lidmi různé barvy pleti; to je podstatné, protože jak řekla Tamara Cofman Wittes pro noční vysílání Columbia Monday night, podpora Izraele se v Americe pomalu stává zpolitizovanou, tak jak demokratickou základnu silně obsazují černošské a latinské skupiny, které sympatizují s palestinskou kauzou.“
Dopis Patricka Leahyho je pozoruhodný tím, že v něm senátor umístil na stejnou úroveň izraelské násilnosti a egyptská zvěrstva (včetně masakru na náměstí Rab’aa v roce 2013), což je výjimečný obrat v americkém politickém klimatu, kdy často není možné Izraeli nic vytknout. Spojené státy poskytují každoročně Izraeli vojenskou pomoc v hodnotě 3,1 miliard dolarů, což je o dost více ve srovnání s částkou zhruba 1,5 miliardy, která putuje do Egypta, který financuje brutální represivní vojenskou juntu podle pokynů ze smluv z Camp David. Společně tyto dvě země tvořily v roce 2014 více než 75 procent celosvětové vojenské americké pomoci.
Společné odsouzení se setkalo s ostrou kritikou ze strany Bena Cardina, služebně nejstaršího demokratického člena senátního výboru pro zahraniční vztahy a nejvyššího příjemce příspěvků od pro-izraelské lobby. „To se ale nedá srovnávat,“ řekl Cardin pro publikaci Forward, podle článku zveřejněného v neděli. „Izrael respektuje zákony,“ pokračoval Cardin. „Mají systém, který bude dohlížet na to, aby ti jednotlivci byli zodpovědní… Není v tom žádná rovnocennost.“
Netanjahu to minulou středu ostře kritizoval, přičemž prohlásil: „Izraelské obranné síly (IDF) a izraelská policie nejsou zapojeni do žádných poprav. Izraelští vojáci a policisté brání pouze sami sebe a nevinné civilisty s nejvyššími morálními zásadami proti krvelačným teroristům, kteří je přicházejí vraždit.“
Dahlia Scheindlin v internetovém časopise 972 Magazin nazvala reakci premiéra Netanjahua za „podivné řetězce lží.“ Ve zprávě, kterou vydala organizace Amnesty International v únoru 2014, se uvádí, že Izrael beztrestně zabíjí a způsobuje zranění Palestincům, včetně dětí. Po těchto zjištěních brzy následoval izraelský vojenský útok na pásmo Gazy, trvající 51 dnů, kdy bylo zabito přinejmenším 2 145 Palestinců, z nichž drtivou většinu tvořili civilisté, přinejmenším 578 obětí byly děti.
Podle mezinárodní organizace na ochranu práv dítěte pro Palestinu (Defense for Children International – Palestine) bylo nejméně 28 palestinských dětí „smrtelně zraněno střelnou zbraní izraelskými vojenskými složkami v roce 2015“, a to částečně v důsledku uskutečňování izraelské politiky „shoot-to-kill“ (střílej a zabíjej) v reakci na rostoucí napětí a odpor.
Patrick Leahy to rovněž Netanjahuovi oplatil, když ve středu argumentoval: „Leahyho zákon, který existuje již téměř 20 let, platí stejnoměrně, celosvětově – žádná země není výjimkou – a to platí i pro konkrétní vojenský personál a jednotky, ne na obecné bezpečnostní síly, pokud se jedná o podporu USA.“ A dále pokračoval: „Takto je to jedině spravedlivé pro americké daňové poplatníky, a je to nezbytné při dodržování a respektování zákonů, které naše země hájí.“
Kvůli stupňujícím globálním sporům údajně v pátek telefonoval izraelský premiér Netanjahu americkému ministrovi zahraničí Johnu Kerrymu a požadoval po něm, aby prohlásil, že Izrael není vinen z mimosoudních vražd.
Přetrvávající propletenec přichází v době, kdy Netanjahu požaduje velké navýšení vojenské finanční pomoci na částku 4,5 miliard dolarů ročně.
Ale Raed Jarrar, vedoucí pracovník vládních vztahů pro výbor AFSC (Výbor pro služby přátelům Ameriky) řekl pro internetový portál Alternet: „Vláda premiéra Netanjahua se chová tak extrémně ve svých strategiích a postupech, že jejich kroky a jednání znemožňují, aby si politika USA udržela volnou ruku.“
Suzanne Adely, spolupředsedající mezinárodního výboru národního sdružení právníků (NLG), řekla: „izraelský útok na Gazu v roce 2014 a masakr na náměstí Rab’aa v roce 2013 představují body obratu, neboť více mainstreamových médií, vládních úředníků a obyčejných amerických občanů říká dost.“
Sarah Lazare