Na své cestě do Washingtonu vrcholný představitel ČLR udělal jedinou dlouhou evropskou zastávku – třídenní státní návštěvu České republiky. Je to první návštěva Si Ťin-pchinga v této zemi. V závěru návštěvy prezident České republiky Miloš Zeman a představitel ČLR podepsali smlouvu o strategickém partnerství obou zemí, Čína slíbila investice, spolupráci v průmyslu, dopravě, zdravotnictví a školství a Zeman vyslovil přání udělat z České republiky „vstupní bránu pro ČLR do Evropy“.

V předvečer návštěvy M. Zeman v rozhovoru pro televizní kanál CCTV řekl, že jeho zemi se podařilo vymanit se zpod politického tlaku ze strany USA a EU. Podle českého lídra bývalá „vláda se nacházela pod velmi silným tlakem USA a EU“ a doplnil, že s příchodem kabinetu sociálně-demokratických ministrů k moci: „…jsme znova nezávislou zemí a sami formujeme svoji vnější politiku založenou na našich vlastních zájmech“.

Kombinace těchto prohlášení spolu s příslibem „brány do Evropy“ přímo poukazují na vzpouru na lodi v jedné ze zemí Vyšegrádské čtyřky. Je to vážná narážka na úmysl vystoupit z obojku, který USA nasadily Evropě, aby ji udělaly poslušným nástrojem své politiky (a zároveň ji zbavily možnosti politické a ekonomické konkurence).

USA si řadu let pěstovaly a vychovávaly „spojence-satelity“, přikrmovaly „nové evropské demokracie“ a očekávaly za to bezpodmínečnou podporu. Proto nyní udělají všechno možné, aby se snad celá konstrukce nerozpadla kvůli pár rebelujícím jednotlivcům.

Jistě, Zeman si je velmi dobře vědom toho, na jakém pozadí učinil své odvážné prohlášení, které lze považovat za pochybování o hegemonii USA (schopnost potlačit v Evropě jakoukoli opozici) i jako výběr jiného centra síly.

Právě nyní krystalizuje nová teorie a praxe blokových akcí USA a spojenců, kteří musí světu předvést (vyspělé) „mezinárodní společenství“ a jeho principy vlivu na mezinárodní vztahy.

Internetový portál „RZVDK“ poukázal na to, jak analytická centra USA otevřeným textem deklarují základy úspěchu společného postupu proti společnému nepříteli a ve svém článku uvedl příklady toho, jak se tvoří významové pole, v němž je Rusko neustále a nezbytně spojováno s agresivitou, o tom, jak se různá z kontextu vytržená vyjádření politiků Ruska vkládají do informačního pole, obrůstají byrokratickým mechem a vytěsňují realitu.

Miloš Zeman oznamuje nezávislost České republiky v době, kdy v USA jsou přijímána rozhodnutí a dělají se závažná prohlášení v podstatě ničím se nelišící od politických akcí dob mccarthismu.

Demagogové USA vystupují s kategorickou kritikou konání evropských politiků. Dobrým tónem se stalo prohlašovat za zaprodance ty, kdo tak či jinak sympatizují s Ruskem, sdílejí úhel pohledu ruských politiků, schvalují jakékoli činy Ruska nebo kritizují sankce.

V předvečer návštěvy představitele ČLR v České republice v Kongresu USA senátor Christopher Stewart pronesl významnou zlomovou řeč „Vliv Putina na Evropu“, v níž obviňuje ze všech obtíží politiky Vyšegradské čtyřky.

V nejvyšším zákonodárném orgánu USA vyhlašují hon na čarodějnice, obviňujíce evropské politiky z toho, že něco udělali nebo neudělali, nesprávně řekli a hrozí jim sankcemi a obviněními z napomáhání Rusku, a doufají, že jim alespoň zkazí kariéru. V tomto článku není možné uvést celý záznam vystoupení Stewarta, i když je to velice poučné čtení o vztahu amerických zákonodárců k hlavám suverénních evropských států.

Nějaký voják-grafoman z USA pod stenozáznamem klidně říká, které evropské lídry je třeba vystavit sankcím a obvinit je ze spolupráce s Ruskem. To není vtip! Evropa by padla na nejhlubší dno, pokud by nebyl na obzoru její další ještě hlubší pád.

Takže za co kárá americký kongresman evropské politiky a je připraven tomu čelit:

- lídři některých zemí „jsou připraveni bránit své krátkodobé národní ekonomické zájmy v rozporu s širšími strategickými zájmy“;

- v mnoha zemích“ se staví skepticky k moudrosti a užitečnosti sankcí jako snahy o odstrašení Ruska na Ukrajině;

- vlády České republiky, Slovenska a Maďarska „mají tendenci být nejednoznačnými ve vztahu k Rusku“;

Evropským politikům je přičítáno za vinu:

- srdečné vztahy s Moskvou;

- připravenost vidět v Rusku ekonomického partnera;

- schopnost neposlouchat a jet do Moskvy;

- podvracení „evropských a amerických snah zobrazení Ruska jako diplomaticky izolovaného;

A dokonce, ó hrůzo! objevují se příznaky přitěžujících okolností:

- „po pouhých dvou týdnech (!) po přijetí sankcí EU proti Rusku a jednom týdnu (!) od vyhlášení sankčních opatření Ruska proti evropským potravinám premiér Maďarska Orbán vyzval k přehodnocení sankcí EU“ (!)

Takové sentence jsou na naší planetě v naší době na půdě amerického kongresu pronášeny zcela vážně proti populárním politikům evropských zemí zvoleným miliony svých občanů!

Ó, Evropo, jestli jsi stále ještě nic nepochopila a ani po okouzlující řeči senátora Stewarda stále ještě nepochopíš – čeká tě ještě hodně dlouhý pád.

Následují však další úryvky z vystoupení v Kongresu:

…Rusko představuje stále složitější hrozbu pro naše evropské spojence… musíme nyní kopat hlouběji, abychom poznali všechny úrovně tlaku ze strany Ruska, identifikovat agenty vlivu Ruska, kteří zaujímají vysoké politické posty a pozice v národních a regionálních médiích.

…Boj je třeba začít s vážným úsilím, abychom určili ty, kdo spolupracují s Ruskem… moje memorandum odpovídá na žádost o poskytnutí informací o ruském vlivu ve střední a východní Evropě s koncentrací pozornosti na jednotlivé politické vůdce.

…V mnoha zemích Vyšegrádské čtyřky a dalších místech v Evropě mohou přetrvávat skeptické názory na moudrost a užitečnost sankcí snažících se zastrašit Rusko na Ukrajině.

…Odeslání jasného signálu ruskému vedení prostřednictvím smysluplných sankcí je politický imperativ, který převáží hospodářské škody a nepohodlí.

Česká republika

…V červnu 2014 Zeman řekl: „Nevidím příčinu k izolaci Ruské federace od Evropské unie a hovořit o sankcích, blokádě a embargu. Existuje možnost zvýšit úroveň naší spolupráce.“

(dále následuje rozsáhlý „donos“ na Zemana s takzvaným hledáním jeho slabostí a zranitelných míst)

…Historie jeho explicitních vyjádření ho staví do role jednoznačného proruského politika v Evropě.

V květnu 2015 Zeman, který mluví plynně rusky, napadl diplomatickou izolaci Ruska, zatelefonoval slovenskému premiérovi Ficovi a spojil se s ním a společně se jako jedni z mála evropských lídrů v Moskvě zúčastnili oslav 70. výročí konce druhé světové války.

(To, že senátor Stewart je drzý pitomec, je v této části jím předkládaného memoranda už naprosto jasné.)

…Někteří pozorovatelé říkají, že Zeman je přímočará persona, která se nebojí vyjádřit svůj názor. Jiní poukazují na jeho těsné vztahy s byznysmeny navázanými na Rusko.

…Babiš, jak je hlášeno druhý nejbohatší člověk v zemi (2,4 mld. dolarů)… se stal vicepremiérem a ministrem financí. Je počítán k předním uchazečům na post premiéra. Babiš nejednou kritizoval sankce EU proti Rusku a řekl, že NATO „nemůže dál pokračovat na ideji, že Rusko je ten největší problém“.

(Dále pokračuje „donos“ na Babiše s takzvaným hledáním jeho slabostí a zranitelných míst)

…Někteří analytici tvrdí, že Babiš… ohrožuje stabilitu českých demokratických institucí.

(Následuje přehled ekonomických vztahů České republiky a Ruska)

Slovensko

…Premiér Slovenska Robert Fico je otevřený kritik sankcí EU proti Rusku a má k Moskvě srdečné vztahy.

(Následuje „donos“ na Fica s takzvaným soupisem jeho slabostí a zranitelných míst a přehled ekonomických vztahů Slovenska a Ruska)

Maďarsko

…Někteří analytici tvrdí, že maďarská vláda je ze všech zemí NATO a EU nejvíce proruská. Podle názoru některých západních pozorovatelů Maďarsko hrálo zbytečnou roli v krizi Ukrajiny, když propagovalo širší autonomii pro region západní Ukrajiny osídlený etnickými Maďary.

…Orbán narušuje evropské snahy o diplomatickou izolaci Ruska a přijal v únoru roku 2015 na státní návštěvě Putina.

(Následuje „donos“ na Orbána s takzvaným soupisem jeho slabostí a zranitelných míst)

…Nehledě na to, že Maďarsko se připojilo ke svým partnerům v EU s odsouzením anexe Krymu a podepsalo několik kol sankcí zavedených proti Rusku, bylo jednou ze zemí, které byly nejvíce neochotné tyto sankce zavést.

…V posledních letech je pozorováno stále zřejmější ideové propojení mezi evropskými ultrapravými stranami a vedením Ruska. Krajně pravicové strany v zemích Vyšegrádské čtyřky se otevřeně (!) hlásí k proruské opozici.

(Dále následuje seznam stran, ve vztahu k nimž je účelný „Lov“ – výraz z projevu ministra financí USA)

…V dalších zemích Evropy proruské pozice zaujímají… (a následuje seznam, ve vztahu k nimž je účelný „Lov“)

…Analytici tvrdí, že podpora krajně pravicových stran je způsobem ruské práce proti evropské jednotě. Některé z nich mohou být charakterizovány jako smýšlející proti NATO a USA. Získat přímé důkazy ruské finanční podpory krajní pravice je velmi obtížné, ale existuje rozšířený názor, že Rusko vskrytu směřuje peníze k takovým stranám, jako je Národní fronta (Francie) a Jobbik (Maďarsko). Ruská podpora podle těchto informací zahrnuje vytváření a koordinaci proruských stran, nevládních veřejných organizací a mozkových center a také zabezpečuje podporu spřátelených m& eacute;dií. Ruská diplomacie nabízí krajní pravici přístup k politickým sítím, také na fórech sponzorů a konferencích, které rozvíjejí a vytvářejí stranické skupiny.

Do jisté míry analytici upozorňují i na spojení mezi řadou evropských krajně pravicových stran v podobě zvláštního druhu „síťového komplexu“ sponzorovaného Rusy.

————

Co jiného tu Stewart pronáší, než deklaraci nové „rudé hrozby“?

To nejsou jen prosté populistické výkřiky.

Leitmotivem mnohých politických hnutí posledních měsíců a dnů je to, že například tlak na Rusko může mít efekt jedině v případě společného konání a toto konání potřebuje posílit. A tak 30. března ministr financí USA Jack Lew pronesl řeč v Centru Carnegie o „evoluci sankcí“, v níž přináší teoretický základ pod sankční politiku USA.

„…Sankce by měly zůstat mohutnou variantou na desetiletí… Síla našich sankcí je neoddělitelně spjata s naší vedoucí rolí ve světě.

…Sankce jsou ukované v kontextu naší pozice nejmohutnější ekonomiky světa a dominantní role finančního systému USA a našeho místa ve světovém obchodu.

…Musíme přijmout opatření proti impulzům snadného překonání sankcí nebo situací, aby měly jen zanedbatelný vliv.

…široké spektrum programu sankcí je založeno na třech základních podmínkách:

Zaprvé – optimální je široká podpora sankcí. Sankce jsou nejúčinnější, když pracujeme v úzké spolupráci s našimi partnery. Čím větší mezinárodní podporu sankce budou mít, tím budou účinnější.

Zadruhé – musíme být schopni sankce posilovat, pokud chceme, aby země změnily své chování (dále následuje analýza sankčního vlivu na Rusko)

Zatřetí – životně důležitý význam má realizace – aby byly programy sankcí efektivní, potřebují investice do infrastruktury pro realizaci a podporu našeho úsilí.“

Infrastruktura sankcí proti Rusku a optimální široká podpora se skládá z takových zemí, jako je Česká republika a Maďarsko. Právě jim USA a Británie nyní posílají zoufalé signály o tom, jak je nutné konat. Například není nutné si všímat vítězství v Palmýře, které také většina evropských lídrů poslušně ignorovala. 30. března na pozadí určitého nadšení, které prožívali prostí občané Evropy v souvislosti s osvobozením Palmýry a hrdinstvím ruských vojáků (například komentáře k materiálu Daily Mail o ruském důstojníkovi A. Prochorenkovi, který na sebe vyzval palbu…) ruského vojáka na krátkou chvíli z různých příčin uznali za svého. Kdy to bylo naposled, že ruského vojáka TAM pokládali za svého? V roce 1945?)

Američtí politici se obávají, že na pozadí ruských úspěchů v boji s ISIL může v evropské společnosti vzniknout určité nepochopení, proč je vlastně Rusko tak nekonečně špatné. U řadových příjemců informací pak praskne naučená šablona a oni konečně ztratí důvěru v to, o čem se je neustále snaží přesvědčovat média.

A tak politické rozhodnutí zní, že nelze nic odkládat a omezovat se jen polovičatými řešeními. 24. března zástupce státního tajemníka USA Mark Toner odvážně řekl, že záměna režimu ISIL na režim Asada se nejeví lepším řešením a v USA nejsou vůbec přesvědčeni, chtějí-li, aby vládní vojska Sýrie osvobodila Palmýru od bojovníků v Rusku zakázaného ISIL.

V Kongresu USA probíhají slyšení k rozpočtu USA na rok 2017. V mnohých článcích je představena hierarchie hrozeb, s nimiž se USA musí vypořádat v rámci rozpočtových peněz – především ve sféře národní bezpečnosti a propagandy. Ruská agrese“ a „ruská propaganda“ jsou všude na prvním místě. Teprve potom všechno ostatní – ISIL, KLDR, Írán…

Miloš Zeman a další politici tohle nemohou nechápat: „hlavní hrozba světa“ byla jasně označena už v řeči B. Obamy v OSN. A žádný signál o korekci, žádný signál o tom, že cíl byl odvolán, nepřichází. Byrokratický mechanismus západní civilizace i nadále pokračuje pohybem v zadaném směru. Je nutná určitá politická odvaha, aby byly v tuto chvíli proneseny zdravé politické projevy a prováděny logické politické činy, které zabrání tomu, aby se hřiště „společného evropského domu“ pod vedením USA zřítilo do propasti. M. Zeman demonstruje, že toto hřiště zachránit je mož né, ale takových politiků je příliš málo, aby v kruhu mlčících a souhlasících situaci zvrátili.

Pasívní většinu může povzbudit k odporu jedině objevení se nového modelu politického chování – a tuto možnost signalizují Zeman a Si Ťin-pching přiťuknutím si sklenkami piva. Výmluvně tak ukazují, že existuje i jiný formát „Lovu“ na „špatné herce“ (věta z projevu ministra financí USA), ke kterému ještě není pozdě se připojit.

Zdroj: http://vbulahtin.livejournal.com/2233484.html