Včera proběhlo přelíčení soudu o náhradu 55tis. Kč za popsání Václavského náměstí při Akci Vápno z r. 2012. Soudkyně nevynesla rozsudek, protože nebyly předloženy všechny důkazy a nedostavil se svědek z Technické správy komunikací HMP. Pokračování bude 14.4.2016 od 9h v místnosti č.11 Obv. soudu Prahy 1. Přednesli jsme však klíčové důkazy a argumenty a jsme moc zvědavi na jejich výklad při rozsudku.

Předně chci i zde poděkovat všem našim přátelům a známým i neznámým, kteří nás přišli podpořit a především našemu zástupci, který vyhledal a přednesl ty nejdůležitější argumenty. Bez vás všech by se zřejmě jednalo o „krátký proces“.

Pokud jde o náš čin, kterým bylo popsání Václaváku v prostoru před sochou sv. Václava, tak má tři roviny: Technickou, politickou a právní. A všechny tři jsou zajímavé.

Technická rovina:

Technické služby komunikací hl. města Prahy požadují částku 55tis. Kč za vyčištění nápisů na dlažbě na ploše cca 550 m2.

Na náš argument, že podle zjištěných cen provozu čistícího vozidla nemohlo stát vyčištění tohoto prostoru více než 10.000 Kč (se značnou rezervou), namítla právní zástupkyně žalující strany, že se prý mělo jednat o vápno s přídavkem nějaké látky, která ztěžovala vyčištění a bylo nutné prostor čistit navíc chemicky a mechanicky, čímž se navýšila cena. Žalující strana však není schopna předložit důkaz svého tvrzení.

Politická rovina:

Uvedl jsem, že k tomuto činu jsme se odhodlali z důvodu, kdy jsme dospěli ke zjištěním, že nežijeme v demokratickém státě, ale ve státě, který ovládá politicko-ekonomická mafie, jenž má mj. pod kontrolou i mainstreamová a především veřejnoprávní média. Po komunikaci s politiky, veřejnoprávními médii a soudy, které na příslušná zjištění nereagovali, jsme využili Listiny základních práv a svobod, konkrétně čl. 23, který dovoluje „postavit se na odpor každému, kdo porušuje demokratický řád založený listinou, pokud je účinné použití zákonných prostředků znemožněno.“ Dále čl. 17 Listiny, ve kterém se praví, že Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

Jako důkazy jsem uvedl Volební zákon ČR, který dává moc politickým stranám a nikoliv občanům a Zákon o České televizi, který neumožňuje občanům ČR vykonávat řízení této instituce.

Dále jsem též odkázal na spis z předchozího trestního řízení, ve kterém jsme byli souzeni za Akci vápno, jako za trestný čin poškození cizí věci, a ve kterém jsme byli zproštěni obvinění z trestného činu i z přestupku. Během trestního řízení jsme mnohostranně dokázali, že jsme usilovali o nápravu nedemokratického stavu a bylo nám znemožněno použití zákonných prostředků a přístup do veřejnoprávních médií.

Ten, kdo je zodpovědný za vyčištění našich nápisů, nám navíc bránil v uplatnění našeho práva na svobodu projevu zaručeného Listinou.

Právní rovina:

Náš zástupce uvedl mezi důkazy následující článek: Na Vysočině udržují zvláštní tradici, před domy píšou pichlavé nápisy.

V případě našeho odsouzení by se jednalo o nerovnost před soudem, protože na Vysočině za psaní vápnem na veřejná prostranství nikdo trestán není a nikdo po nikom nevymáhá žádnou škodu.

Avšak hlavní problém tkví v něčem jiném a totiž v tom, kdo vydal příkaz k úklidu a zda měl vůbec právo takovýto příkaz vydat?

Námi navržený svědek, tj. zástupce Technické správy komunikací HMP se nedostavil, přítomna byla pouze jejich právní zástupkyně. Ta však na otázku, kdo vydal příkaz k úklidu nedokázala odpovědět.

Dále jde o to, že TSK HMP jsou společností v majetku Hl. města Prahy a jejich úkolem je údržba a úklid komunikací. Vzhledem k tomu, že popsání vápnem prakticky nelze považovat za znečištění (uhličitan vápenatý je poživatelná látka, která se mj. užívá jako desinfekce) a nedošlo ani k poškození (což bylo prokázáno u předchozího trestního soudu), tak ani tento „úklid“ nebyl v jejich kompetenci a jednalo se o práci, o které se muselo rozhodovat zvlášť nad rozsah povinností. A vzhledem Praze, jakožto majiteli TSK HMP by mělo tedy být žalující stranou město Praha, které si u TSK HMP pravděpodobně vyžádalo (pokud o tom nerozhodl někdo z TSK sám, což nevíme).

A nakonec jde o to, že jsme psali po veřejném prostranství, které je určeno k užívání veřejností dle toho, jak stanoví zákon a co zákon nezakazuje, je dovoleno.

Hlavní město Praha není soukromou institucí patřící nějakým politikům, apod.

Hlavní město Praha je institucí, která má ve správě majetek svých občanů a jakožto hlavní město je též majetkem všech občanů České republiky.

Majetková práva, ze kterých by tedy vyplývalo, že prostor, na který jsme psali, by mohl být nějak poškozen či znečištěn a že by to mohl majitel vnímat jako způsobenou škodu, kterou by pak mohl vymáhat, tedy Hl. město Praha, resp. Magistrát HMP, nemá. Má pouze právo spravovat svěřený prostor v souladu se zákonem. A protože my jsme zákon neporušili, tak jsme také nemohli způsobit škodu, ale užili jsme prostor v souladu se zákonem.

Právo nakládat s majetkem je Magistrátu propůjčeno vlastníky města, což jsou jeho občané, resp. všichni občané ČR. A protože to jsme i my, tak se jedná i o náš majetek. Nakonec bychom tedy vedli my soud o náhradu škody proti sobě, což je logický i právní nesmysl.

A tím to končí. Tečka.

Jak se s tím samosoudkyně JUDr. PhDr. Alena Novotná, Ph.D. vypořádá, nemáme zatím tušení. Přijďte se podívat 14. dubna 2016 od 9:00 na pokračování k Obvodnímu soudu, Praha 1, Ovocný trh 14, místnost č. 11 v přízemí.

Ale hádejte, co to bude znamenat, pokud v tomto sporu zvítězíme

Audiozáznam je zde k poslechu nebo ke stažení:
http://www.nwoo.org/download/dokumenty/Soud-Akce-Vapno-Prvni-preliceni-16-3-2016.MP3