11. března turecké ministerstvo vnitra ohlásilo, že brzy bude zahájena nová takzvaná protiteroristická operace proti Dělnické straně Kurdistánu na jihovýchodě země. Předtím bylo oznámeno, že turecká vojska dokončují speciální operaci ve městě Diyarbakir. V důsledku tři měsíce trvajících vojenských akcí přišli o život mírumilovní obyvatelé městské části Sur. Většina těl zatím nebyla vydána příbuzným obětí. S rodinou jedné z obětí konfliktu hovořil korespondent RT William Whiteman.

Večer 11. března se v tureckém městě Diyarbakir konala páteční modlitba. Aby potlačili projevy nesouhlasu mezi kurdským obyvatelstvem, státní orgány nyní vyžadují, aby imámové četli kázání pouze ve vládou schváleném znění.

Tisíce místních Kurdů na znamení protestu proti tomuto opatření bojkotují hlavní mešitu ve městě a své motlitby konají v blízkém parku. Imám, který káže jak v kurdském, tak tureckém jazyce, odsoudil akce Ankary.

Po obloze létají vrtulníky, bez ustání se ozývají exploze a výstřely. Kousek dále po cestě probíhají vojenské akce; přibližně 500 m odtud se nachází městská část Sur.

Vláda se snaží potlačit odpor v regionu. V souvislosti s tím turečtí vojáci provádějí v Suru nepřetržitou operaci proti Dělnické straně Kurdistánu a skupinám s ní spojeným.

Žena oplakává svoji 17-letou dceru Rozerin, která zahynula při bombardování čtvrti Sur, kam přijela se svými přáteli začátkem ledna. Kvůli bojovým operacím je čtvrť nepřístupná, proto ani tělo dívky nebylo vydáno jejím blízkým. Bohužel není málo podobných případů.

U památníku obětem, jejichž těla ani nebyla nalezena, se korespondenti RT setkali s otcem Rozerin – Mustafou Chukurem.

«Zprávy o její smrti se objevily ve státní televizi a na internetu. Ve zprávách byly ukázány údaje z pasu Rozerin; dokumenty byly nalezeny u jejího těla», svěřil se.

Příbuzní obětí vyhlásili hladovku, ale podařilo se jim od vlády dosáhnout pouze vydání dvou těl. A jejich stav byl prostě strašný.

«Vydaná těla byla silně zohavená; některé části už sežrali toulaví psi. V jejich trupech byly navíc tisíce kulek. Podle všeho vojáci ještě dlouho po smrti obětí stříleli do mrtvých těl. Identifikace byla možná pouze pomocí testu DNA», popisoval Mustafa Chukur.

Tým RT hovořil o těchto následcích s Emerem Enenem – spolupředsedou místní organizace Demokratické strany národů, která sympatizuje s Kurdy.

«14 těl obětí ze Suru nicméně nebylo vydáno. Dlouho ležela všem na očích – nejprve při obléhání, pak v době zákazu vycházení. Příbuzní nemohou své oběti pohřbít bez těl. Není jim dovoleno vypravit pohřeb svým blízkým tak, jak předepisují islámské tradice. Vláda tím porušuje lidská práva a nedotknutelnost náboženských tradic», sdělil Enen.

Každou sobotu v Diyarbakiru příbuzní těch, kteří byli pohřešováni v době vrcholícího turecko-kurdského konfliktu v 80. a 90. letech, požadují, aby jim byly poskytnuty informace o jejich blízkých. Dnes k nim přibylo sedm nových obětí, mezi nimi i rodiče Rozerin.

Po zastavení bojových operací několik let svítala naděje na lepší budoucnost. Nyní ale rodiče zabité dívky mohou jen doufat, že jednou dostanou zpět tělo své dcery – a zároveň s tím se snad i ztiší jejich zármutek.

Zdroj: https://russian.rt.com/article/153211