Jedním z nejobjektivnějších hodnocení výsledků, kterých se Ukrajině podařilo za poslední dva roky od převratu dosáhnout, jsou výsledky sociologických průzkumů. Můžete dlouho poslouchat argumenty politiků, šablonovité formulace médií nebo patetické proslovy různých aktivistů, ale to všechno nemá význam pro toho, kdo chce získat skutečnou představu o ukrajinské realitě. Tento článek je založen výlučně na výsledcích práce ukrajinských sociologů posledních dvou let.

Sociálně-ekonomické výsledky

O problémech ukrajinské ekonomiky toho bylo řečeno mnoho – o závislosti na vnějších věřitelích, poklesu zahraničního obchodu, devalvaci národní měny, inflaci i poklesu průmyslové výroby. Dá se očekávat, že především toto všechno se odrazí na výsledcích sociologického průzkumu. Například v době celoukrajinského průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie, který byl uskutečněn v květnu 2015, 19 % respondentů napsalo, že jim peníze nestačí dokonce ani na jídlo. Je příznačné, že v únoru 2014 bylo takových respondentů jen 9 %, což se jeví jako nejnižší ukazatel za dvacet let sledován&iacut e;. Stojí za zmínku, že výsledek května 2015 průměrně odpovídá výsledkům roku 2004 a má tendenci se zhoršovat.

Nestačí nám peníze dokonce ani na jídlo, %

Ještě pesimističtěji vypadají výsledky každoročního celoukrajinského průzkumu NAN (Národní akademie věd) Ukrajiny, který byl uskutečněn na podzim 2015. Na otázku: „Stačí vám peníze na nákup nejpotřebnějších produktů?“ odpovědělo 32 % respondentů záporně. Pro srovnání v létě 2014 to bylo 23 %, což je také nejlepší ukazatel za posledních dvacet let.

Samozřejmě že tu nejde jen o možnosti plnocenného stravování. Podle výsledků celoukrajinského výzkumu KMIS (Komplexní medicínský informační systém) provedeného v září 2015 poukázalo 79 % respondentů na to, že za poslední rok se situace jejich rodiny zhoršila, i když se našli i tací, kteří poukázali na mírné zlepšení (2 %), či dokonce na zlepšení významné (1 %), zatímco pro 18 % se nic významně nezměnilo.

Zlepšení situace v blízké budoucnosti také většina Ukrajinců nečeká. Podle květnového průzkumu KMIS je 64 % respondentů přesvědčeno, že v příštím roce se bude situace jen zhoršovat a pouze 10 % má naději na zlepšení, ale 17 % očekává, že situace se alespoň nezhorší. Nejpesimističtějším regionem země jsou jižní oblasti, kde je o dalším nárůstu ekonomických problémů přesvědčeno 74 % dotázaných.

Daleko optimističtější jsou v tomto ukazateli výzkumy NAN Ukrajiny. Tak podle průzkumu z roku 2015 je 53 % Ukrajinců přesvědčeno, že zlepšení lze očekávat, přičemž 19 % stále doufá ve stabilizaci, a dokonce i normalizaci ekonomické situace. Nejvíce pesimistickým regionem podle NAN jsou východní oblasti, v nichž 62 % dotázaných od ukrajinské ekonomiky nějaké pozitivní posuny neočekává.

Politická hodnocení

Vycházeje z tezí ukrajinské propagandy, převrat v roce 2014 měl osvěžit vládu a vůbec státní instituce a vrátit jim důvěru obyvatel. A skutečně podle zpráv Institutu sociologie NAN Ukrajiny úroveň nedůvěry prezidentovi, parlamentu, vládě a politickým stranám v roce 2013 byla nejkritičtější za všechny roky nezávislosti.

V průběhu roku 2014 bylo pozorováno určité zlepšení těchto ukazatelů. Nicméně podobné zlepšení bývá na Ukrajině po každých volbách, ale nemívá trvalý charakter. Už za pár měsíců od převratu začaly státní instituce důvěru obyvatelstva opět rychle ztrácet. Kromě toho je třeba uvést, že v průzkumech v letech 2014 – 2015 se už neúčastnily ty nejvíce protivládně naladěné regiony – Krym, LNR a DNR, což ještě poněkud kompenzuje průběžné ukazatele.

Proto lze předpokládat, že celkově v roce 2015 úroveň důvěry / nedůvěry k Nejvyšší radě a vládě se vrátila k ukazatelům z roku 2013 a pokračuje ve zhoršování. Trochu lépe vypadá situace u prezidenta Porošenka, i když dynamika zhoršování jeho ratingu je v tomto okamžiku průměrně dvakrát vyšší než ve své době Janukovičova. Co se týče takových státních a společenských institucí jako milice, politické strany, média, soudy nebo prokuratura – ty všechny už zlomily všechny rekordy roku 2013 a u ukrajinské společnosti mají bezprecedentní úroveň nedůvěry.

 Důvěřujete Nejvyšší radě?

Důvěřujete milici?

Jsou na Ukrajině politické síly, kterým je možné svěřit moc?

červená – nedůvěřuji

zelená – nevím

modrá – důvěřuji

Celková spokojenost a nespokojenost se životem

Politické a ekonomické faktory určují i další sociální ukazatel – celkovou spokojenost / nespokojenost se životem. Částečně zde je možné pozorovat tutéž logiku jako v případě důvěry / nedůvěry politické. Zaprvé naděje spojené s úspěšným svržením Janukoviče prudce tento ukazatel zlepšily, ale zadruhé průzkumu se neúčastnily regiony vůči převratu nejvíce negativně naladěné. Přesto v roce 2015 množství nespokojených občanů převýšilo ukazatel z roku 2013 a počet spokojených pouze o 2 % převýšil ukazatel posledního mírového roku a má trvalou tendenci k poklesu.

Jste se svým životem spokojeni nebo nespokojeni?

Tato dynamika se nemohla neodrazit na vztahu Ukrajinců k majdanu. A i když majdan v zimě 2013 – 2014 zaclonily takové události jako oddělení Krymu a válka na Donbasu, stále více Ukrajinců vidí logickou vazbu mezi převratem a těmito problémy, kterým dnes musí čelit. Je příznačné, že pokud v průběhu majdanu 45 – 50 % (v závislosti na společnosti, která průzkum prováděla) Ukrajinců se vyjadřovalo na jeho podporu, pak v létě 2015 už to bylo podle údajů NAN jen 37 % respondentů, kteří přiznali, že podporovali majdan od samotného počátku a jsou jeho příznivci dosud. Ještě okolo 11 % jich uvedlo, že pokud zpočátku majdan podporovali, pak nyní jsou z něj zcela rozčarovaní.

Ještě výmluvnější je skutečnost, že v souladu s tí, že každoroční průzkum NAN Ukrajiny 25 % respondentů nazvalo majdan 2014 nejnegativnější událostí v historii Ukrajiny hned po hladu v roce 1933. Je zajímavé, že v takových oceněních vládnou velmi velké rozdíly v jednotlivých regionech. Jestliže v Nikolajevské oblasti se majdan jeví nejhorším v historii Ukrajiny 42 % dotázaných, pak ve Lvovské oblasti to je jen 6 %.

Pokud bychom hovořili o dynamice negativního vnímání majdanu, pak je možné uvést tyto údaje NAN Ukrajiny – na podzim roku 2014 celkově 28 % dotázaných občanů definovalo majdan jako vzpouru, ozbrojený převrat nebo nezákonné uchvácení moci. Ale již na podzim roku 2015 podíl takovýchto odpovědí byl 36 %. Samozřejmě tyto výsledky nezahrnují obyvatele Krymu, LNR a DNR.

Nejcharakterističtějším sociologickým výsledkem je odpověď na otázku, jaké jsou výsledky majdanu osobně pro respondenta. V době průzkumu specialisté NAN Ukrajiny se ptali: „Cítíte se jako ‚vítěz‘ nebo jako ‚poražený‘ od změny moci v roce 2014?“ Půl roku po majdanu, v létě 2014 byly odpovědi následující: určitě jako vítěz se cítilo 21 % respondentů, spíše jako vítěz 20 %, váhajících odpovědět bylo 42 % a jako poražení se cítilo 17 %. O rok později, v létě 2015 se odpovědi na tutéž otázku kardinálně změnily. Naprosto vítěznými se cítila už jen 3 %, vcelku vítězně 8 %, 42 % stejně jako dříve váhalo a podíl těch, co se cítili jako poražení, vzrostl na celých 47 %. Částečně to lze nazvat oním prozřením Ukrajincům, které mnozí tak očekávají.

Cítíte se jako „vítěz“ nebo „poražený“ od změny vlády v roce 2014?

Nicméně očekávat při pohledu na tak smutné výsledky nějaké oživení protestního hnutí na Ukrajině zatím nelze. Problém je v tom, že do určitého okamžiku ekonomická krize vede nejen ke zhoršení politické situace v zemi, ale ve společnosti vyvolává také apatii. Podle míry zchudnutí je každý občan nucen věnovat více času a energie zajištění rodiny a méně se nechává rozptýlit politikou. To je typické zejména pro Ukrajinu s nízkou kulturou sebeorganizace, absencí odborů a silných horizontálních vazeb. Navíc, jak známo, v zemi je ustanovena skutečná diktatura a jakékoliv sociální pro testy se jeví jako pomoc vnějšímu nepříteli. Démonizace Donbasu nutí obyvatelstvo se zatím s trvalým zhoršením kvality života smířit.

To vše se také odráží v datech sociologických výzkumů. Tak podle Institutu sociologie NAN v létě roku 2014 hodnotilo 55 % respondentů situaci na Ukrajině jak výbušnou, pak do léta 2015 se podíl těchto respondentů snížil na 47 %. Nicméně tato trpělivost není bezmezná a dříve nebo později bude mít za následek masové protesty nebo i více agresívní formy neposlušnosti. A zavedený relativní mír nyní pouze přispívá k růstu nespokojenosti, protože zaměření pozornosti společnosti se stále více přepíná z války na vládu.

Zdroj: http://ukraina.ru/analytics/20160226/1015727590.html