Hrabě Orlov nepřikládal důležitost faktu, že turecká flotila je několikrát větší, a prostě ji zcela v Česmenské bitvě zničil. Protože v blízkých hodinách, dnech či týdnech téma hrozící turecké intervence do Sýrie a z toho vyplývající střety mezi Tureckem a Ruskem je hyperaktuální, chtěl bych přispět svou troškou do diskuze. Z lehké ruky některých hrdinů minulých dní v patriotickém sektoru internetu zavládla jistá nervozita vzniklá, jak se alespoň mně zdálo, z nepochopení řady prostých věcí. Nyní se pokusím to rozložit do bodů – krátce, tezovitě a axiomaticky.

1) V případě agrese Erdogan zůstane prakticky sám proti koalici Rusko, Sýrie, Irák a Írán a budoucího kurdského státu.

Je očividné, že pokud NATO podpoří Erdogana v bojových akcích proti Rusku, už si nebudeme muset s ničím dělat starosti, protože mrtví jsou ti nespokojenější.

Účast Saúdské Arábie v tomto konfliktu přímo také není možná, protože SA není člen NATO a s ní v případě něčeho se bude moci udělat cokoli. Jak ukazuje praxe války v Jemenu, armáda saudovských monarchů, v jejichž základě leží složitě propletené rodinné vztahy, mění vertikálu samovlády podle bojeschopnosti. V případě turecké invaze na jih budou Írán i Irák prakticky automaticky zapojeny do války. Pro obchodníky pivem a spisovatele sci-fi připomínám, že v Latákii a Idlibu se nachází n-tý počet íránských dobrovolníků, a Irák, pokud to snad někdo zapomněl, byl na hraně války s tureckem sotva před půldruhým měsícem. Vojenská rovnováha Turecko – Irák: Erdogan vítězí na počet…

2) Turecká armáda není schopná provést totální ofenzívu protože v jejím týlu zuří ta nejopravdovější partyzánská válka.

Skutečně: je velmi obtížné útočit v horách, když ti v týlu partyzáni ruší komunikaci a snaží se atakovat důležitou leteckou základnu – Turecko, bitva o Diyarbakir: tucet nožů do zad Erdogana.

3) Teze třetí logicky vyplývá z prvních dvou: Turecko není schopné narušit ani zásobování a tím spíš zničit leteckou skupinu Ruska v Sýrii.

Uzavření Bosporu Turecku nepřinese nic kromě bolehlavu ve styku s přidunajskými satelity USA a EU. Pokus zničit leteckou základnu v Hmeimim a ruskou středomořskou eskadru leteckým útokem by Turecko stálo neúměrné ztráty v letectví a pak – totální destrukci vojenské infrastruktury minimálně na východu Turecka. Pokud nějaký spisovatel sci-fi uvízl mozkem v devadesátých letech a myslí si, že Rusko nemá na křídlaté rakety a prostředky elektronického válčen&ia cute;, je to jeho osobní škoda.

4) Krym zůstane ruský. Není jiná možnost – po té, co se Krym vrátil do rodného přístavu, Černé moře se opět stalo ruským.

„Bastiony“, eskadrily Tu-22M3, „Bora“ a „Samum“ zcela eliminují možnosti turecké flotily v Černém moři.

Být na místě Erdogana, neriskoval bych to.

Zdroj: http://politikus.ru/articles/69982-sposobna-li-rossiya-otrazit-agressiyu-turcii.html