V poslední době Arsenij Jaceňjuk často hovoří o privatizaci, o tom, že továrny, velké podniky, společnosti a většinu dalších objektů státního majetku by bylo správné prodávat. Ani snad nepřipomínejme, že za vlády Janukoviče vyjadřoval diametrálně odlišný názor a privatizaci označil téměř za zločin proti národu. Ale to, jak se zaktivizoval právě v tomto směru nyní, je poněkud podezřelé.

Nesehrál snad svoji roli kritický nedostatek zahraničních investic, kterými se přesně před rokem vychloubala celá ukrajinská elita? Politici tehdy mluvili o ukrajinské přitažlivosti a o potenciálu pro zahraniční investory, což však bylo, jak se později ukázalo, zřejmě jen zbožné přání.

A tak se stalo, že v úterý 26. ledna na setkání s představiteli bankovního sektoru na Ukrajině Jaceňjuk už nemohl lhát a řekl všem, že v blízké budoucnosti zahraniční investice na Ukrajinu nelze očekávat.

Že by se rozhodli uspořádat privatizaci, aby nějak přilákali zahraniční investory? Hehe, vynikající způsob jak přilákat, ano i peníze vydělat se podaří, jenomže v tomto případě zahraniční investoři nevloží ony peníze do ukrajinského byznysu, ale koupí to sobě a nebude to už ukarjinský byznys, ale – třeba uruguajský. Dalo by se říci – nákup při dražbě. Jako lákadlo pro zahraniční investice vypadá tento způsob velmi pochybně.

Ale my už víme, jací géniové zasedají v ukrajinské vládě. Takže se není co divit, když takhle opravdu chtějí pro zemi získat investice.

Pokud je snad moje teorie mylná a výprodej státního majetku se vůbec nevztahuje k tématu nedostatku investic, pak je to od ukrajinské vlády jen vrchol drzosti. Kují železo a nevzdalují se od kasy. Berou od svého vysokého postavení opravdu maximum.

Zdroj: http://cont.ws/post/190256